Ve třetím lednovém týdnu se dramaturgové České filharmonie rozhodli zariskovat. Na programu abonentního koncertu koncertní řady C s hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem byla totiž jedna světová premiéra soudobé kompozice domácího autora střední generace a dvě skladby nejspíše nejhranějších českých skladatelů 19. a 20. století, které jsou však v novém tisíciletí na koncertních podiích spíše popelkou. Nebudu Vás napínat. Dramaturgická sázka na nejistotu při současných interpretačních kvalitách České filharmonie rozhodně vyšla. A posluchači, po nichž zela v přízemí řada sedadel prázdnotou, ostrouhali.

Ve čtvrtek 13. března bylo v pražském kostele sv. Šimona a Judy plno. Prostor, který si Pražský filharmonický sbor šťastně zvolil pro svou abonentní řadu a capella, zaplnili nejen posluchači, ale především hudba Petra Ebena, Carla Orffa a Antona Brucknera. Dramaturgický oblouk od soudobého skladatele k romantikovi vyzněl velkolepě a sbor znovu prokázal, že je schopen výkonů v té nejvyšší kvalitě.

Trombonový festival, koncert nové hudby, tvorba první poloviny 20. století i premiéry skladeb studentů – to vše v Praze nabídnou v nadcházejících týdnech programy HAMU.

Ve dnech 28. – 30. září 2018 se v Praze bude konat první mezinárodní trombonový festival Prague Bone Fest 2018. Prahu navštíví přední představitelé žesťové a jazzové hudby, kteří budou předávat své dovednosti a zkušenosti studentům základních uměleckých škol, konzervatoří a vysokých hudebních škol. Součástí programu bude i festivalový trh.

Titulek této glosy jsem převzal z programového textu Koncertu ke Dni hudby České filharmonie, který by se rozhodně měl stát tradicí. (První se pod patronací ČF uskutečnil v roce 2014 a zúčastnili se jej žáci čtyř ZUŠ ze čtyř krajů – Jihomoravského, Libereckého, Pardubického a Vysočiny.) Je realistický, protože v orchestru žáků základních uměleckých škol, v němž nejmladšímu bylo 14 a nejstaršímu 21

Ačkoli olomouckou hudební scénu pokládá řada místních patriotů za značně rozmanitou, kvalitní a zřídkakdy ji hodnotí jinak než v superlativech, autorské koncerty jakoby snad ani neměly ve středomoravské metropoli své místo. Tyto poněkud stojaté vody se podařilo rozčeřit Janu Vičarovi, významnému muzikologovi, hudebnímu publicistovi a pedagogovi, který letos oslavil své půlkulaté výročí stylově – uspořádáním unikátního koncertu (24. listopadu 2014) z jeho vlastní tvorby. V barokní kapli Božího těla situované v prostorách bývalého