Základnou operní inscenace je hudební realizace její partitury, avšak ničím víc než jen její pouhou základnou. V Národním divadle, přesněji řečeno ve Státní opeře, se rozhodli, že koncertně provedou Donizettiho Luciu di Lammermoor. Nový hudební ředitel Státní opery Andrij Jurkevyč tedy nastudoval operu s orchestrem, sborem (sbormistr Adolf Melichar) a vybranými sólisty. V titulní roli se představila Lucie Kaňková, která po svých někdejších úspěších v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech se postupně zúčastnila dalších mezinárodních soutěží a nastoupila slibně se rozvíjející divadelní a koncertní kariéru.

Již 15., 16. a 17. července hostí Hudební festival Znojmo scénickou premiéru oratoria Il ritorno di Tobia (Návrat Tobiášův) Josepha Haydna. V hlavních rolích se představí Adam Plachetka, Lucie Kaňková, Theodore Browne, Shira Patchornik a Dagmar Šašková. Dílo vzniká v režii Tomáše Ondřeje Pilaře, který ve Znojmě zpracoval doposud největší operní scénické dílo v historii festivalu – Händelova Saula s Adamem Plachetkou v titulní roli.

Česká koloraturní sopranistka Lucie Kaňková si může na své konto soutěžních úspěchů připsat další: vyhrála nyní kategorii profesionálních zpěváků italské soutěže Mimas Music Festival. Účastnila se s áriemi Královny noci z Mozartovy Kouzelné flétny „Der Hölle Rache“, Philine z opery Mignon Ambroise Thomase „Je suis Titania“ a Gildy „Caro nome“ z Verdiho Rigoletta.

Opavská opera uvádí od 20. února novou produkci opery Rigoletto, kde Lucie Kaňková ztvární hlavní ženskou roli – Rigolettovu dceru Gildu a přidává si tak do svého pěveckého rejstříku další Verdiho hrdinku.

Jubilejní smetanovský rok 2024 se nezadržitelně blíží. A s jeho kvapným příchodem nabývá stále reálnější obrysy projekt operního souboru Národního divadla moravskoslezského kompletního provedení jevištního díla Bedřicha Smetany v roce dvoustého výročí skladatelova narození. Nová ostravská inscenace skladatelovy šesté opery Hubička je součástí tohoto dlouhodobého inscenačního záměru a nutno říci, že ve výsledku součástí velmi vydařenou. Po dvou červnových ostravských předpremiérách (10. a 12. 6. 2021) a televizní premiéře ve vysílání TV Noe (1. 7. 2021) si Hubička našla cestu za festivalovým publikem Smetanovy Litomyšle, které ji odměnilo zaslouženým aplausem. Výraznou měrou se na tomto úspěchu podílely popularita a posluchačská přístupnost Smetanova díla a kvality hudebního nastudování dirigenta Marka Šedivého, nekomplikovaná a nekonfliktní režie Jiřího Nekvasila a vizuálně přitažlivá scénografie Jakuba Kopeckého. Kostýmy Simony Rybákové jsou lichotivější k ženské části dobře připraveného operního sboru sbormistra Jurije Galatenka. Sboristům byly totiž přisouzeny kostýmy evokující spíše noční úbor pierotů než mužský venkovský oděv krkonošského podhůří. Modrobílý potisk kostýmů a interiérů byl ovšem zvolen přiléhavě. Evokuje sváteční atmosféru zašlých časů a je pastvou pro dychtivé oči pandemií vyprahlého operního publika.

Plzeňská opera uvedla 15. srpna v Divadle J. K. Tyla opožděnou premiéru opery Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, barokní operu, kterou skladatel zkomponoval na libreto Giovanniho Francesca Busenella roku 1642. Navázala tím na svou inscenaci skladatelovy operní prvotiny Orfeo (1607), jíž zazářila před dvěma lety. Tehdejší tým inscenátorů nevstoupil do téže řeky, postoupil o pořádný krok dál. Ostatně stejně jako autor opery, který tuto svou poslední ze snad osmnácti oper (z nichž se dochovaly tři) vytvořil za pomoci zdatného libretisty právníka Giovanniho Francesca Busenella první „dramma giocoso“ v operní oblasti. Monteverdi byl tehdy už na samotném konci své skladatelské i životní kariéry a kromě svých operních prací měl za sebou bezpočet motet a madrigalů i madrigalových komedií plných vzrušených citů i komických detailů. Po dvorním kapelnictví v Mantově (od 1601) byl zajisté hluboce poctěn postavením dvorního kapelníka v chrámu sv. Marka v Benátkách. V tektonice jeho tehdejších sborových skladeb se mimo jiné odráží členění prostor tohoto chrámu umožňující jejich akusticky působivé vícesborové řešení.

V sobotu 15. srpna uvede plzeňské Divadlo J. K. Tyla Korunovaci Poppey. Monteverdiho vrcholná opera volně naváže na inscenaci Orfea, kterou v Plzni premiérovali před dvěma lety.

Mladá česká sopranistka Lucie Kaňková si před několika týdny vyzpívala na mezinárodní pěvecké soutěže v italské Bologni třetí cenu. Bologna International Vocal Competition se řadí mezi velké mezinárodní soutěže, kde první kolo probíhá formou videonahrávky. Z několika stovek zaslaných snímků bylo vybráno 97 pěvců ze všech kontinentů světa, kteří se utkali v semifinálovém kole v Bologni. Do samotného finále se probojovalo 37 pěvců.

Olomoucké barokní slavnosti nabídnou již sedmým rokem v průběhu měsíce července čtyřiadvacet večerů s celkem šesti různými inscenacemi. Pět z těchto představení vzniklo nově přímo pro tento festival a zazní ve svých novodobých premiérách. Uvedena budou díla často neprávem pozapomenutých barokních mistrů Karla Ditterse z Dittersdorfu (1739–1799), Johanna Heinricha Schmelzera (1620–1680), Pietra Andrey Zianiho (1616–1684) a Františka Antonína Míči (1696–1744). Pravidelnou a oceňovanou součástí festivalu bývá uvádění tzv. neobarokních oper vzniklých zhudebněním historických libret současnými autory. Z nich bude letos v premiéře uvedena opera Tomáše Hanzlíka (1972) Piramo a Tisbe a v reprízách Hanzlíkovy opery Endymio a Lacrimae Alexandri Magni.

Na koncertu Českého spolku pro komorní hudbu ve středu 14. února měla původně vystoupit pěvkyně Kateřina Kněžíková. Pro její onemocnění se však na pódiu představili dva mladí umělci: barytonista Roman Hoza a sopranistka Lucie Kaňková. Program byl sestavený převážně z písní skladatelů romantizmu, výjimku tvořila píseň Als Luise die Briefe ihres ungetreuen Liebhabers verbrannte (Když Luisa spálila dopisy svého nevěrného milence) Wolfganga Amadea Mozarta a závěrečné číslo, árie Ariadny ze stejnojmenné opery Bohuslava Martinů.