Je sobota 10. března a v Liberci začíná premiéra Pucciniho opery Madama Butterfly. Orchestr zní zpočátku pod vedením italského dirigenta Paola Gatta hodně razantně, jako by v celoorchestrálním zvuku postrádal hierarchizaci nástrojů, později se během prvního jednání srovná a zklidní a působí jako přesvědčivá složka operního představení, která respektuje řád divadelní inscenace. Stejně razantně vstupuje na proscénium Ital Paolo Lardizzone, jehož hlas zní v typickém italském modu – s naplno otevřeným krkem a v téměř neutuchajícím forte.

Nastal nám velký operní obročník, lépe řečeno bienále, a jeho prvním představením v historické budově Národního divadla byly v neděli 16. ledna Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Mám v živé paměti jejich libereckou premiéru v prosinci roku 2019. Neztratily nic ze své svébytnosti a znovu se snažím je lépe pochopit než tenkrát. Tak úplně se mi to nedaří, to podstatné zůstává. Režisérka Linda Keprtová je mimořádná operní režisérka, dirigent Martin Doubravský je jedním z našich nejlepších operních dirigentů. Pracovali-li spolu (Bystrouška byla jejich devátou spoluprací), tak se jim dílo velmi dařilo.

Novou inscenaci opery Antonína Dvořáka Jakobín přivítalo liberecké publikum v Divadle F. X. Šaldy při její premiéře 25. září s velkou spokojeností. Není divu – je to opera, která dokáže pohladit a patří ke skladatelovým nejpovedenějším operním dílům. Idylické městečko za končící francouzské revoluce a jeho vznešené i prosté obyvatelstvo. Stárnoucí učitel Benda, jeho skromná a milá dcera Terinka, Jiří, který ji miluje, Bendovi zpívající žáčci, směšný, ale nebezpečný Purkrabí Filip, pohledná rodinka Bohuše z Harasova, který se s ženou Julií a s dětmi vrací z Francie k otci do Čech a Bohušův intrikánský bratranec Adolf.

Operetní žánr je dnes téměř výhradně v operních rukou. Po zrušení operetních divadel jsme si zvykli, že kamenné zpěvoherní soubory v metropolích i v regionech integrují operetní tituly do svých sezón po bok operní literatury. Tak se třeba hraje Krásná Helena vedle Libuše, Země úsměvů vedle Aidy, Mam’zelle Nitouche vedle Bohémy či Veselá vdova vedle Nabucca. A ve všech inscenacích vídáme tytéž tváře. Poslední zmíněný případ nastal v plzeňském Divadle J. K. Tyla, které po podzimní premiéře Verdiho starozákonního dramatu připravilo dílo, jež si vysloužilo přízvisko „nejslavnější opereta“. Karlínská premiéra proběhla 24. ledna, v Plzni se titul objeví poprvé 2. února.

Dvě jednoaktové opery Sergeje Rachmaninova, jež ve světové premiéře před více než sto deseti lety zazněly společně v jeden večer, nyní stejným způsobem uvede liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Francesca da Rimini podle Dantovy Božské komedie a Lakomý rytíř vycházející z Puškinova stejnojmenného dramatu budou poprvé v novodobých dějinách českého divadla uvedeny v jeden večer – tak, jako v moskevském Velkém divadle dne 24. ledna 1906. Druhá jmenovaná opera bude navíc provedena v české premiéře. Premiéry dvojice děl proběhnou v pátek 14. a v neděli 16. prosince 2018. Nastudování je společným dílem dirigenta a šéfa opery Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové.

Massenetova Thaïs není v žádném případě „repertoárová“ opera, a to u nás ani v zahraničí. Čeští diváci měli příležitost ji vidět naposledy v roce 1924 v Plzni. V tomto směru je třeba rozhodně ocenit dramaturgii opery Divadla F. X. Šaldy v Liberci, která na konci minulé sezóny zařadila Thaïs do svého programu a prostřednictvím festivalu Opera 2017 nabídla svoji inscenaci i pražskému publiku. Ve spojení s premiérou Werthera plánovanou v Národním divadle na příští červen tak mají pražští diváci příležitost vidět hned dvě opery tohoto často opomíjeného francouzského skladatele během jedné sezony.

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy vykročí do sezony 2015/2016 hudbou W. A. Mozarta. Prvním titulem, který operní soubor nastudoval, bude Kouzelná flétna v režii Luďka Golata. „Mozartův přesah, jeho neutuchající optimismus a nekonečně dobré rozpoložení jsou tou nejdokonalejší zprávou a inspirací, jakou může skladatel režisérovi předat“, uvedl Golat. Ke společné práci přizval scénografa Jaroslava Malinu a výtvarnici kostýmu Helenu Anýžovou.

V rámci Festivalu opera 2015 se pražskému publiku představila inscenace opery Eva J. B. Foerstera, kterou mohlo publikum naposledy zhlédnout na prknech Národního divadla v roce 1984. Šlo tedy o událost nanejvýš očekávanou už také proto, že se jejího scénického nastudování ujala mladá vycházející hvězda české operní režie Linda Keprtová, na kterou čeká v březnu v pražském Národním uvedení Borise Godunova....

Premiéra nového soudobého operního díla na regionální scéně je sama o sobě událostí. Legenda o Kateřině z Redernu od Sylvie Bodorové, hraná od předvánočního týdne v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, pro tento soubor navíc přímo vznikla. Dokonce se odehrává v tomto regionu. A přičte-li se ještě skutečnost, že inscenace měla u premiérového publika (19. 12.) víc než srdečný ohlas, vychází nám z toho, že se podařila opravdu výjimečná věc: dramaturgii, autorce i realizátorům. Historická Katharina von Rädern byla protestantská šlechtična, jako vdova správkyně frýdlantského panství, které pak po Bílé hoře v rámci konfiskací při násilné