Předem musím čtenáře upozornit, že na následujících řádcích se klasické hudební kritiky nedočká. Pokud ji očekává, ať raději dál nečte. Přináším spíše svědectví či sled postřehů o výjimečném večeru u příležitosti jedné z nejatraktivnějších hudebních událostí sezóny, kterou nepochybně zahajovací koncert České filharmonie je. Nebudu v detailech analyzovat výkony jednotlivých nástrojových skupin ani hledat chyby, kritizovat interpretaci či přinášet srovnání s jinými orchestry. Problém není v mém nedostatku kompetence, uměleckého úsudku či kritického myšlení. Stručně řečeno, jsem zde jakožto pozorovatel, který v malém českém rybníčku klasické hudby působí v úplně jiné roli. A proto si ani v nejmenším nedovolím být nahodilým kritikem hudebních výkonů jednoho večera, do kterého velké množství lidí vložilo maximum své tvůrčí energie, zápalu a disciplíny. Přesto vám zkusím o zahajovacím koncertě podat co nejvěrnější reflexi.

V březnu a dubnu uspořádá první český orchestr ve spolupráci s Českou televizí sérii čtyř koncertů s názvem Jarní hvězdy s Českou filharmonií. Sólisty koncertů pod taktovkou Semjona Byčkova a Jakuba Hrůši budou violoncellistka Alisa Weilerstein, houslisté Nikolaj Szeps-Znaider a Lisa Batiashvili a klavírista Kirill Gerstein, který ve světové premiéře provede Koncert pro klavír a orchestr Thomase Larchera. Moderování se stejně jako v adventu ujme Marek Eben. Živý přenos koncertů, které bude možné zhlédnout na ČT art a na sociálních sítích České filharmonie, zajistí Studio Rudolfinum.

Antonio Pappano provedl na koncertě Pražského jara 17. května se svým orchestrem dell’Accademia nazionale di Santa Cecilia nezvykle, ale přitažlivě komponovaný program složený z děl Musorgského, Bartóka a Rimského-Korsakova. Úvodní Musorgského Noc na Lysé hoře zazněla v originální verzi z roku 1867, která je stále spíše vzácným hostem na koncertních podiích oproti frekventovanější úpravě z pera Rimského-Korsakova z roku 1886. Z provedení lze dobře pochopit, proč tomu tak je. Musorgského manuskript, objevený až koncem 30. let, předkládá značné problémy interpretační i poslechové, a potkal ho logicky osud všech edicí Musorgského geniálně neučesaných, divoce rudimentárních děl, jimž se jeho přítel Rimskij-Korsakov snažil dát hratelnější, přehlednější, konvenčnější podobu. Což se mu zpravidla podařilo, ale za cenu, že osobité rysy Musorgského děl tím byly do jisté míry setřeny.

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v nadcházející sezoně završí Čajkovského projekt vydáním souborného CD boxu a rezidencemi v Praze, Tokiu, Vídni a Paříži. Orchestr s šéfdirigentem dále vystoupí na BBC Proms v Londýně a s Jakubem Hrůšou uvede v Praze i Hamburku Janáčkovu Káťu Kabanovou. V české premiéře zazní skladby Detleva Glanerta či Luciana Beria, ve světové premiéře díla Jiřího Temla, Jaroslava Krčka a dalších autorů. Beethovenovo výročí si Česká filharmonie připomene uvedením všech skladatelových symfonií a klavírních koncertů. Novými uměleckými partnery prvního českého orchestru se stanou londýnská Royal Academy of Music a čínský Nanking.

Prahu zalévalo slunce, lidé se těšili z babího léta a já chtěl odjet do přírody. Nemohl jsem si však nechat ujít dva festivalové koncerty třetího víkendu Dvořákovy Prahy. Festival (možná vědomě) pomyslně soupeří s Pražským jarem v proslulosti hostujících zahraničních orchestrů. Po Philharmonia Orchestra (12. 9.) hrál v Rudolfinu Tonhalle Orchestra Zürich (19. 9.).  Přijel se svým francouzským šéfdirigentem Lionelem

Gruzínská houslistka Lisa Batiashvili už ve svých 35 letech vystoupala ne nejvyšší schůdky světové kariéry. V roce 2005 debutovala s Newyorskou filharmonií a po více než 41 úspěšných společných koncertech se v loňské sezoně stala rezidenční umělkyní. Její pozici ve světové hudební špičce ztvrdilo i souběžné pozvání jako rezidenční umělkyně k NDR

Zahájení hudební sezony bude i letos patřit Dvořákově Praze, která vypukne symbolicky v době, kdy si připomínáme výročí narození světového skladatele Antonína Dvořáka. Datum 8. září má tentokrát v programu nadcházejícího festivalu další význam. Shodou okolností si v ten samý den narozeninové gratulace dopřeje i nestor světového dirigentského umění Christoph Von Dohnányi, jenž vystoupí v sobotu 12. září v Rudolfinu s věhlasným londýnským ansámblem Philharmonia

Od 7. do 23. září zamíří na koncertní podia festivalu Dvořákova Praha věhlasná hudební tělesa jako Philharmonia Orchestra London v čele s Christophem von Dohnányim, Academy of St Martin in the Fields, Tonhalle-Orchester Zürich či Freiburger Barockorchester. Osmý ročník festivalu slavnostně otevře jedinečný violoncellista Yo-Yo Ma ve spojení s Českou filharmonií. Přednímu tuzemskému tělesu budou patřit i další festivalové večery, včetně toho závěrečného. Program letos ozdobí i houslistka Lisa Batiashvili...

Když se probírám katalogem nahrávek Bielefelder Classic, často mě napadne, že houslová produkce za poslední půlstoletí je tak bohatá a hlavní díla byla už tolikrát nahrána, že je trochu zbytečné navyšovat metráky hudby o další. Je to sice provokativní myšlenka, ale doporučuji se podívat například na fonotéku koncertů Mozarta, Beethovena, Brucha, Mendelssohna, Brahmse, Čajkovského, Sibelia, ba i Prokofjeva… Nepochybuji, že i v dalším půlstoletí přibude řada snímků, snad i něčím inovativních, ale přece jsou věčným obehráváním...

Velcí houslisté se prozradí už v raném věku, napsal Alfred Brendel v recenzi na první desku Elisabeth Batiashvili (1979). Setkat se s jednou z nejuznávanějších umělkyň své generace...