„Já tomu říkám labyrint. Něco studuješ, sbíráš materiál, pohybuješ se kolem středu, přibližuješ se k němu různými cestami, hledáš, zavrhuješ, nacházíš, ztrácíš. Většinou se vždycky vrátíš k tomu prvnímu nápadu, ale stejně si musíš projít celou cestu od začátku do konce,“ popisuje mi obvyklý proces své přípravy choreografka Ladislava Košíková o pauze premiérového uvedení Rappresentatione di Anima et di Corpo, alegorického duchovního dramatu, které je ve většině skript hudebních dějin uvedeno v čestné kolonce s dobře zapamatovatelným datem: první oratorium, rok 1600.

Jednou ze slavnostních akcí, které zdobí rok oslav 95. výročí založení brněnské konzervatoře Leošem Janáčkem, je i jevištní projekt s názvem Kytice. Nastudovalo jej Operní studio konzervatoře, které v posledních letech dalo brněnskému publiku nahlédnout již do několika pozoruhodných inscenací. Obsahovou koncepci vystihuje motto: „ Z kvítí vonného i býlí hořkého….“ Fibichovy melodramy Vodník a Štědrý den na Erbenovy texty, Martinů kantáta Svatební košile dle Erbena i třetí část Narození Páně z Her o Marii na texty lidové jsou provedeny...

Pod názvem Kytice „Z kvítí vonného i býlí hořkého…“ se studenti Konzervatoře Brno chystají scénicky uvést kantáty Bohuslava Martinů a melodramy Zdeňka Fibicha na Erbenovy texty. Inscenace těchto jinak převážně koncertních děl nápaditě kloubí v jednom večeru erbenovské inspirace v díle dvou českých hudebních velikánů. Na mimořádné produkci, s níž se brněnská konzervatoř připojuje k Roku české hudby 2014, spojil dohromady své síly školní symfonický orchestr s operním studiem. Nastudování inscenace se chopil dirigent Tomáš...

Diametrálně odlišná od valtické Armidy byla Rameauova Platée (1745), uvedená 24., 26. a 27. 7. na Hudeb­ním festivalu Znojmo v jízdárně premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Francouzská režisérka Constance Larrieu pojednala příběh Jupiterovy snahy o vyléčení Junony ze žárlivosti prostřednictvím jeho fingované svatby s pramálo atraktivní vodní nymfou (respektive hastrmanem – Platée je mužská role) jako svého druhu moderní francouzskou konverzační frašku s rychlým spádem. Dobové oděvy nahradilo současné oblečení (scénu

V poslední letošní dubnový večer se zbrusu nové SONO Centrum Brno, soukromý multižánrový klub, stal svědkem premiéry scénického projektu Chléb náš vezdejší. Jeho podtitul zní „hudebně-taneční uvedení kantát Proroctví Izaiášovo, Polní mše a Hora tří světel“. Jejich autorem je Bohuslav Martinů (1891-1959), který tato svá díla komponoval v rozpětí posledních dvaceti let svého života. Společným jmenovatelem všech tří kantát je nejen jejich duchovní rozměr, ale i zhruba dvacetiminutová délka každé z nich i požadavek na obdobné obsazení.