Východní Čechy byly dlouhou řadu let bez profesionální hudební instituce. Zatímco v poválečném Československu existovaly a dodnes existují oblasti i s dvěma stálými operními scénami anebo alespoň s jedním statutárním orchestrem...

Je po osmé večer, osmnáctého května, a v Jihlavě už končí koncert Komorní filharmonie Pardubice. Na programu byla jediná skladba. Dozněla Mahlerova Píseň o zemi a vedle Dagmar Peckové, která zpívá tohoto autora krásně už dvě desetiletí, byl příjemným...

Komorní filharmonie Pardubice s Markem Ivanovićem se zapsala 28. 5. do análů letošního ročníku Pražského jara výrazným písmem, v neposlední řadě i díky pestré dramaturgii koncertu. Dvě soudobá orchestrální díla, novinky českých skladatelů, mezi nimiž se klene generační oblouk...

Hudební svět je v poslední době ve znamení oslnivých souhvězdí krásných a krásně hrajících žen. Gabrielu Demeterovou v textu CD nazývají „hvězdou 3. tisíciletí“.

Komorní filharmonie Pardubice patří mezi nemnohé tuzemské regionální orchestry, které se snaží pravidelně vydávat nahrávky a jsou schopné najít pro své projekty mecenáše. Téměř vše je spjato s firmou Arco Diva...

Piaristický chrám, po desetiletí zavřený, jehož rekonstrukcí a letošním znovuotevřením se Litomyšl právem pyšní, byl (26. 6.) dějištěm české premiéry Lukášových pašijí Jana Jiráska. V titulku skladby figurují také jména Carla Orffa a J. S. Bacha. Lukášovy pašije jsou sice uvedeny v seznamu Bachových skladeb, ale patrně je nenapsal – zřejmě jen přepsal, doplnil a v Lipsku dvakrát provedl dílo, jehož autorem byl ve skutečnosti někdo jiný, možná skladatel Molter. K partituře se ve 30. letech 20. století vrátil Orff, v té době působící v mnichovském...

Sérii dvanácti koncertů otevřel festival Slavnostním zahajovacím koncertem ve čtvrtek 6. března. Vynikající výkon Komorní filharmonie Pardubice, dirigenta Petra Altrichtera a klavíristy Adama Skoumala odměnilo publikum v zaplněné Sukově síní Domu hudby nekončícím potleskem a několikanásobným standing ovation.

Komorní filharmonie Pardubice přispěla k Roku české hudby mediálně nevyužitým, ale umělecky naprosto pádným způsobem. Vojna od E. F. Buriana, lidová hra se zpěvy a tanci, byla pro publikum abonentních koncertů asi značným vybočením, ale svou úderností a prostým patosem zanechala (29. 1.) mimořádně silný dojem.