Kritiky - časopis harmonie

Pohanství, konverze, křesťanství

14. září 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Pohanství, konverze, křesťanství

Stěží popsatelný pocit se mě zmocnil ve čtvrtek 13. září odpoledne, když jsem stoupal po schodišti Rudolfina do Západního salónku a zaslechl mohutný zvuk symfonického tělesa, pěveckého sboru a ovšem i pěveckých sólistů z útrob Dvořákovy síně. Nejenže to byl balzám pro uši, mohutný ale kultivovaný. Především ve mně rozezněl něco dávno spícího. Zjitřené češství i slovanství, ovšem propojené s čímsi převyšujícím, celoplanetárním. Možná, že něco takového chtěl Antonín Dvořák v posluchačích vyvolat, když komponoval své rozmáchlé Oratorium Sv. Ludmily? „Zjevně ano,“ vyplývá ze zasvěceného komentáře dirigenta Jakuba Hrůši, jako vždy precizně formulujícího bohatou, poučenou češtinou opřenou o hluboké znalosti souvislostí. „Antonín Dvořák byl niterně věřící člověk, nadšený pro myšlenku svébytného národa slovanského ražení, ovšem zároveň vnímající svět v celé jeho šíři a pestrosti.“

Zlatá Praha letos se Štefanem Margitou, Bohuslavem Martinů, Petrem Weiglem či Kafka Bandem

Pětapadesátý ročník festivalu Zlatá Praha startuje ve středu 19. září, a kromě tradiční přehlídky toho nejlepšího, co se ve světě natočilo o hudbě, tanci a divadle, nabídne večer Štefana Margity či hudebně-divadelní inscenaci Amerika od skupiny Kafka Band. Legendární Rusalka v podání Magdy Vašáryové s hlasem Gabriely Beňačkové uctí památku režiséra Petra Weigla. Návštěvníci mohou zažít také Den s hvězdami StarDance nebo protančit večery v Klubu Lávka.

Kongeniální Svatební košile na prahu Dvořákovy Prahy

V předvečer 177. výročí narození Antonína Dvořáka (1841–1904) otevřel zahajovacím koncertem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina brány svým posluchačům XVIII. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Posluchače na schodech před Rudolfinem vítaly tóny skladatelových Fanfár C-dur pro čtyři trubky a tympány B 167 (1891), na programu ovšem bylo jedno ze čtveřice Dvořákových celovečerních vokálně-orchestrálních děl, baladická kantáta Svatební košile op. 69, B 135 (1884) na slova Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). Každé její provedení od premiéry v Plzni v roce 1885 je svátkem a nejinak tomu bylo i na začátku letošní Dvořákovy Prahy, která je věnována završení dvořákovského oratorně-kantátového cyklu. Posluchači se vedle úvodních Svatebních košil mohou ještě těšit na avizované nezkrácené nastudování oratoria Svatá Ludmila op. 71, Mši D-dur op. 86 ve verzi pro Rudolfinum a dramaturgické lahůdky v podobě Žalmu 149, op. 79, anglickojazyčné kantáty Americký prapor op. 102 a ojediněle uváděné gratulační kantáty Duchu hudby op. 113.

Dvořákovu Prahu zahájí Svatební košile

29. srpen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Dvořákovu Prahu zahájí Svatební košile

Zahajovací koncert letošního jedenáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha bude 7. září v Rudolfinu patřit dílu dvou géniů: skladatele Antonína Dvořáka a básníka Karla Jaromíra Erbena. V kantátě Svatební košile se spojuje právě Dvořákova hudba s Erbenovou poetikou. Nastudování tohoto díla s Českou filharmonií a Českým filharmonickým sborem Brno se ujal Jakub Hrůša. V roli dívky, která se modlila za svoji hříšnou touhu a málem za to zaplatila vlastním životem, bude zpívat sopranistka Kateřina Kněžíková, hlas jejího mrtvého milého bude patřit tenoristu Richardu Samkovi a v roli vypravěče se představí barytonista Svatopluk Sem.

MenART: Inspirativní setkání malých i velkých milovníků umění

Umělecký vývoj dítěte není žádný med. Ani sebenadanějšímu žáčkovi se nechce trávit dlouhé hodiny u klavíru, violoncella, flétny nebo jiného nástroje, obzvláště pokud je venku hezky a za okny pobíhají kamarádi ze školy. Ani výtvarníci a taneční to nemají o mnoho lehčí, neboť všechny tyto umělecké činnosti vyžadují nezvyklou míru zarputilosti a snahy. To, co děti u hudby a jiných umění drží, jsou v horším případě rodiče, v tom lepším jejich vlastní zájem a radost ze hry. Zásadní je nicméně role pedagoga, který umělcův vývoj sleduje, usměrňuje, když je potřeba povzbudí i motivuje, ale především v dětech tříbí a pěstuje lásku k umění.

Sto mladých pod vedením Netopila, Kněžíkové nebo Kahánka: MenART začíná

Přes 100 nadaných žáků a jejich pedagogů hudebních i výtvarných oborů základních uměleckých škol z celé České republiky zamíří poslední srpnový víkend do Kroměříže, kde se zúčastní prvního intenzivního pracovního setkání v rámci programu MenART. Roční stipendijní program Nadačního fondu Magdaleny Kožené má za cíl podpořit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů a inspirovat jejich učitele. Do spolupráce se v prvním roce programu zapojilo v roli mentorů devět uznávaných a úspěšných umělců, kteří se v nebývalém rozsahu podělí o své zkušenosti a budou i zasvěcenými rádci při dalším uměleckém směřování jak žáků, tak jejich pedagogů.

Fond Magdaleny Kožené otevírá stipendijní program, děti se budou učit od Netopila nebo Hlavenkové

Nadační fond Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpora činnosti základních uměleckých škol a uměleckého vzdělávání u nás, rozšiřuje své aktivity. Pod názvem MenART otevírá roční stipendijní program mentoringu uměleckého vzdělávání, do kterého se mohou zapojit nadaní žáci základních uměleckých škol a jejich učitelé. Do role mentorů vstupuje devět předních osobností umělecké scény, které reprezentují 3 obory zastoupené v programu: klasickou hudbu, autorskou tvorbu a výtvarný obor: Tomáš Netopil, Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, nebo výtvarní umělci Maxim Velčovský, Petr Nikl a Milan Cais. Ti se budou se studenty a jejich pedagogy během školního roku 2018/2019 pravidelně setkávat.

Příští premiéra v Brně: Jak se vyrovnat s lidským údělem. A s prostorem výstaviště

Třetí premiéra stávající sezony Janáčkovy opery bude patřit Faustovi a Markétě Charlese Gounoda. Tvůrčí dvojice Jiří Heřman a Marko Ivanović se při přípravě musí vyrovnat s výzvou, jak inscenovat Fausta a Markétu v prostoru operou dosud nevyzkoušeném. Je jím pavilon P na brněnském výstavišti - nejnovější multifunkční pavilon o rozměrech 200x80 metrů s pohodlným zázemím pro diváky u účinkující.

Přelomový XIV. ročník Svatováclavského hudebního festivalu

7500 posluchačů, 1100 účinkujících, 35 koncertů – to je bilance XIV. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu (SHF), který v ideově poněkud amorfním Dnu české státnosti, tedy na svatého Václava 28. 9. 2017, uzavřel brány za letošním maratonem koncertů duchovní a staré hudby v metropoli Moravskoslezského kraje a přilehlých obcích. Před sedmi lety jsem sumarizující recenzi v časopise Harmonie nazval festivalovými postřižinami. Po dalších sedmi letech lze oprávněně hovořit o konfirmaci, protože festival vedený Igorem Františákem a jeho týmem nesešel z vytýčené cesty, a naopak předkládá stále mezinárodnějšímu festivalovému publiku více a více dramaturgicky nonkonformních projektů, jak tomu bylo ostatně i letos. Festival si vychoval zástup věrných posluchačů a etabloval portfolio umělců a souborů, které se na něj vrací s železnou pravidelností. Vavřín hlavního rezidenčního souboru v roce 2017 nesporně patřil Filharmonii Brno a Českému filharmonickému sboru Brno sbormistra Petra Fialy, jejichž vystoupení 4. a 28. 9. 2017 SHF zarámovala, nemluvě o společném vystoupení s Danem Bártou (18. 9.).

Kněžíková a Mahler: verše i hudba jsou stejně důležité

Když sv. Anežka kdysi dávno putovala z hradní vyvýšeniny přes řeku do kláštera v blízkosti chudiny, sňala prý své zdobné roucho a přehodila přes sebe jen nuzný plášť. Myslím, že pokud shlížela odkudsi z míst, kam se navždy odebrala, na komorní koncert ve „svém“ klášteře 19. 9. 2017, mohla být spokojena. Z leckterých tabu či aspoň neobvyklostí bylo totiž také sejmuto vše, co jen šlo, aby se hudba stala nejen vzpomínkou, ale i připomínkou. A objevem.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.