Kateřina Kněžíková

MenART: Inspirativní setkání malých i velkých milovníků umění

Umělecký vývoj dítěte není žádný med. Ani sebenadanějšímu žáčkovi se nechce trávit dlouhé hodiny u klavíru, violoncella, flétny nebo jiného nástroje, obzvláště pokud je venku hezky a za okny pobíhají kamarádi ze školy. Ani výtvarníci a taneční to nemají o mnoho lehčí, neboť všechny tyto umělecké činnosti vyžadují nezvyklou míru zarputilosti a snahy. To, co děti u hudby a jiných umění drží, jsou v horším případě rodiče, v tom lepším jejich vlastní zájem a radost ze hry. Zásadní je nicméně role pedagoga, který umělcův vývoj sleduje, usměrňuje, když je potřeba povzbudí i motivuje, ale především v dětech tříbí a pěstuje lásku k umění.

Sto mladých pod vedením Netopila, Kněžíkové nebo Kahánka: MenART začíná

Přes 100 nadaných žáků a jejich pedagogů hudebních i výtvarných oborů základních uměleckých škol z celé České republiky zamíří poslední srpnový víkend do Kroměříže, kde se zúčastní prvního intenzivního pracovního setkání v rámci programu MenART. Roční stipendijní program Nadačního fondu Magdaleny Kožené má za cíl podpořit vyhledávání, rozvoj a podporu mladých talentů a inspirovat jejich učitele. Do spolupráce se v prvním roce programu zapojilo v roli mentorů devět uznávaných a úspěšných umělců, kteří se v nebývalém rozsahu podělí o své zkušenosti a budou i zasvěcenými rádci při dalším uměleckém směřování jak žáků, tak jejich pedagogů.

Fond Magdaleny Kožené otevírá stipendijní program, děti se budou učit od Netopila nebo Hlavenkové

Nadační fond Magdaleny Kožené, jehož cílem je podpora činnosti základních uměleckých škol a uměleckého vzdělávání u nás, rozšiřuje své aktivity. Pod názvem MenART otevírá roční stipendijní program mentoringu uměleckého vzdělávání, do kterého se mohou zapojit nadaní žáci základních uměleckých škol a jejich učitelé. Do role mentorů vstupuje devět předních osobností umělecké scény, které reprezentují 3 obory zastoupené v programu: klasickou hudbu, autorskou tvorbu a výtvarný obor: Tomáš Netopil, Kateřina Kněžíková, Ivo Kahánek, nebo výtvarní umělci Maxim Velčovský, Petr Nikl a Milan Cais. Ti se budou se studenty a jejich pedagogy během školního roku 2018/2019 pravidelně setkávat.

Příští premiéra v Brně: Jak se vyrovnat s lidským údělem. A s prostorem výstaviště

Třetí premiéra stávající sezony Janáčkovy opery bude patřit Faustovi a Markétě Charlese Gounoda. Tvůrčí dvojice Jiří Heřman a Marko Ivanović se při přípravě musí vyrovnat s výzvou, jak inscenovat Fausta a Markétu v prostoru operou dosud nevyzkoušeném. Je jím pavilon P na brněnském výstavišti - nejnovější multifunkční pavilon o rozměrech 200x80 metrů s pohodlným zázemím pro diváky u účinkující.

Přelomový XIV. ročník Svatováclavského hudebního festivalu

7500 posluchačů, 1100 účinkujících, 35 koncertů – to je bilance XIV. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu (SHF), který v ideově poněkud amorfním Dnu české státnosti, tedy na svatého Václava 28. 9. 2017, uzavřel brány za letošním maratonem koncertů duchovní a staré hudby v metropoli Moravskoslezského kraje a přilehlých obcích. Před sedmi lety jsem sumarizující recenzi v časopise Harmonie nazval festivalovými postřižinami. Po dalších sedmi letech lze oprávněně hovořit o konfirmaci, protože festival vedený Igorem Františákem a jeho týmem nesešel z vytýčené cesty, a naopak předkládá stále mezinárodnějšímu festivalovému publiku více a více dramaturgicky nonkonformních projektů, jak tomu bylo ostatně i letos. Festival si vychoval zástup věrných posluchačů a etabloval portfolio umělců a souborů, které se na něj vrací s železnou pravidelností. Vavřín hlavního rezidenčního souboru v roce 2017 nesporně patřil Filharmonii Brno a Českému filharmonickému sboru Brno sbormistra Petra Fialy, jejichž vystoupení 4. a 28. 9. 2017 SHF zarámovala, nemluvě o společném vystoupení s Danem Bártou (18. 9.).

Kněžíková a Mahler: verše i hudba jsou stejně důležité

Když sv. Anežka kdysi dávno putovala z hradní vyvýšeniny přes řeku do kláštera v blízkosti chudiny, sňala prý své zdobné roucho a přehodila přes sebe jen nuzný plášť. Myslím, že pokud shlížela odkudsi z míst, kam se navždy odebrala, na komorní koncert ve „svém“ klášteře 19. 9. 2017, mohla být spokojena. Z leckterých tabu či aspoň neobvyklostí bylo totiž také sejmuto vše, co jen šlo, aby se hudba stala nejen vzpomínkou, ale i připomínkou. A objevem.

Po vzoru Novotné, Kněžíkové a Plachetky: Mladí zpěváci počtvrté sbírali zkušenosti v Litni

Letní Interpretační kurzy na zámku Liteň vstoupily letos do svého 4. ročníku a vyvrcholily v neděli 13. srpna závěrečným koncertem tradičně v liteňském sále Čechovna. Pod vedením zkušených špičkových lektorů Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky se představilo deset účastníků kurzů – devět mladých pěvkyň a jeden pěvec.

Domingo na skok v Praze

14. červen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Domingo na skok v Praze

V úterý 13. 6. 2017 navštívil nakrátko Prahu Plácido Domingo. Na setkání s novináři v Mozartově salonku Stavovského divadla v Praze krátce pohovořil o plánovaném říjnovém provedení Dona Giovanniho, které bude v Praze dirigovat u příležitosti 230. výročí od premiéry. Jak bylo avizováno již v lednu tohoto roku, půjde o poloscénické provedení v kulisách vytvořených Josefem Svobodou pro inscenaci Václava Kašlíka z roku 1969. Inscenace byla obnovena v roce 2006 s přispěním Theodora Pištěka, který navrhl pro obnovenou premiéru kostýmy. Během dvojího uvedení se v říjnu tohoto roku divákům představí sólisté vybraní Plácidem Domingem

Německé requiem jako pocta Jiřímu Bělohlávkovi

Mělo to být sváteční zakončení třiadvacáté koncertní sezony, koncert měl v plánech název Monument na konec. Orchestr PKF-Prague Philharmonia však Brahmsovo Německé requiem v důsledku úmrtí svého zakladatele nakonec aktuálně věnoval především památce „velkého dirigenta a člověka, profesora Jiřího Bělohlávka“.

Velký rozhlasový večer 

21. prosinec 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Velký rozhlasový večer 

V pondělí 19. prosince 2016 se udál ve Dvořákově síni Rudolfina malý zázrak. Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl pod mottem České stopy  ve světě  koncert, jehož úroveň byla rovna koncertům České filharmonie, která je vnímána jako „národní orchestr“. Dokonce byl neotřelostí dramaturgie výš. Na programu „adventního“ koncertu byly Filharmonické tance Jana Nováka, česká premiéra Klavírního koncertu Miroslava Srnky a Kytice Bohuslava Martinů. Tedy dvě neoklasické a neofolklorní kompozice 20. století s ostrým protikladem ve skladbě  ryze současné.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.