Zahajovací večer desátého ročníku festivalu soudobé hudby MusicOlomouc přinesl první dva z celkem sedmi koncertů a jednu ze šesti světových premiér. První polovina večera patřila švýcarskému klavírnímu kvartetu Ensemble Mondrian zaměřenému na soudobou i klasickou hudbu. Do Kaple Božího Těla Uměleckého centra Univerzity Palackého se čtveřice vrátila po dvou letech.

Sto let několika forem soustátí Čechů a Slováků a samostatného českého státu, které nadšeně slavíme či kritizujeme, bylo zvláštním obdobím našich dějin – dvě velké války, rozporuplné období První republiky, zmařené životy řady hudebníků, hlavně židovských, deka socialismu reálného i imaginárního, kdy vedle zbytečné angažované hudby občas vznikala i díla zajímavá a dnes neprávem zasutá v archivech, intriky, udavačství, drobné projevy zdravého rozumu, vzdoru ba i hrdinství, erupce svobody, kulturního kapitalismu, ale i rozostřenosti po roce 1989 – bylo to vskutku podivné století.

Hobojista Vilém Veverka, který před Vánocemi zaujal vystoupením s Ensemble Berlin-Prag v sále Berlínské filharmonie a harfistka Kateřina Englichová, čerstvá držitelka Ceny klasické hudby za rok 2017, potěšili své publikum na nedělním koncertu s ensemble 18+ 21. ledna v Zrcadlové kapli Klementina. Výsostnou interpretaci Viléma Veverky a emocionalitu virtuózní Kateřiny Englichové doprovodil autentický projev ensemble 18+, komorního souboru pořádajícího již několik let cyklus Sólo pro klasicismus. Tentokrát vévodily večeru dva hudební styly – vrcholné baroko Georga Friedricha Händela a nastupující klasicismus Wolfganga Amadea Mozarta. Spojení souboru zaměřeného na autentickou interpretaci se známými a renomovanými umělci bylo příslibem kvalitního koncertu vysoké úrovně. Pečlivě sestavený program a mimořádné výkony zcela splnily a v mnohém i předčily očekávání.

Koncertem s názvem Stará hudba 20. století z abonentní řady Filharmonie doma II vystavila brněnská filharmonie své posluchače odvážně pojatému kontrastu obou polovin programu. Zatímco v první půli zazněla především díla s víceméně tradičním hudebním jazykem, po přestávce následovala hudba zcela jiného světa. Sólisty večera byli harfenistka Kateřina Englichová, flétnista Petr Pomkla, sopranistky Marta Reichelová, Aneta Podracká Bendová, Romana Kružíková Jedličková, altistka Pavla Zbořilová a tenorista Martin Javorský. V rámci koncertu vystoupil také Český filharmonický sbor Brno vedený sbormistrem Jiřím Najvarem a samozřejmě orchestr Filharmonie Brno. Představení řídil dirigent Stefan Veselka.

Malostranské komorní slavnosti jsou jedním ze šesti unikátních festivalů, které zaznívají během roku v rámci Českých kulturních slavností (ceske-kulturni-slavnosti.cz) v šesti místech naší země, podobné šesti větám jedné kompozice. Tyto koncerty se vyznačují nejen špičkovou kvalitou interpretů, příkladnou dramaturgií a důstojným prostředím, ale téměř nikde jinde nevídanou vlastností -  vstup na ně je volný, byť někde musí být podmíněn rezervací, neboť zájem pravidelně převyšuje kapacitu sálu.  Mezinárodní hudební festival Malostranské hudební slavnosti, který právě završil svůj patnáctý ročník, nese všechny tyto atributy. Festivalové koncerty krom varhanního zazněly - jako obvykle -  v jinak běžně nepřístupném barokním Hlavním sále Valdštejnského paláce, který Senát ČR pro tuto příležitost velkoryse dává k dispozici. Jak mám ve zvyku, zneužiji nyní textu k vložení kontextu: Je s podivem, s jak malým, vlastně téměř žádným mediálním a odborným ohlasem se tyto koncerty na rozdíl od jiných srovnatelných setkávají. Leckteré kulturní zhůvěřilosti a 

Sedmého listopadu 2017 proběhl v Muzeu Bedřicha Smetany koncert, který by neměl v současném koncertním provozu zapadnout nepozorován. Nekorunovaná královna violy, Jitka Hosprová, si v rámci svého festivalu 2017 „Procházky uměním“ přizvala harfistku Kateřinu Englichovou a Kvarteto Martinů, aby nabídla - jako vždy na svých koncertech - pestrý program převážně z hudby druhé poloviny 20. století.

Koncertem v pražském kostele sv. Vavřince pokračoval 18. října komorní cyklus Pražské múzy, který jeho zakladatelka, mezzosopranistka Eva Garajová zamýšlela nejen jako cyklus koncertní, ale také jako pravidelná setkávání s návštěvníky, kteří mají širší kulturní rozhled literární, historický i výtvarný. Vést dialog, povídat si o umění, naslouchat krásné hudbě i krásnému slovu. Tak by se dala ve stručnosti formulovat myšlenka, která provází cyklus dvanácti múz a Apollóna, ochránce všeho umění. Říjen představil múzu Erató, která symbolizovala v řecké mytologii lásku a milostnou poezii a jejímž atributem bývala vždy lyra.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram ve dnech 27. 4. – 25. 5. opět oživí Příbramsko. Dvanáct koncertů, dvě operní představení pro děti, jedna premiéra hudebně – dramatického pořadu, dvacítka akcí a koncertů v rámci Dne s Antonínem Dvořákem přiblíží klasickou hudbu nejen skalním příznivcům, ale také široké veřejnosti. Návštěvníci si užijí atmosféru Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké, kostela sv. Jakuba Staršího, Galerie Fr. Drtikola nebo prostor zámku v Březnici a na Zámku Dobříš, nově se budou koncerty konat i v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku nebo ve Svaté Hoře. 

K adventnímu času již tradičně patří vánoční koncerty v pražském Rudolfinu. Na letošní druhou adventní neděli proto organizátoři připravili koncert věnovaný současným i někdejším členům Kühnova dětského sboru, který si nachystal společně s Komorním orchestrem pražských symfoniků vánoční program.

Hudební festival uprostřed krásné přírody Jeseníků založila mezzosopranistka Eva Garajová s myšlenkou nabídky klasické hudby v prostředí oblíbených horských lázní. Významnou oporou je jí vedení lázní v čele s ředitelem MUDr. Jaromírem Maráčkem, který nabídl pro koncerty nevšední původní stylovou Hudební halu v centru Karlovy Studánky. Eva Garajová má od počátku zcela jasnou představu o festivalu jako cyklu komorních koncertů vysoké umělecké úrovně, což potvrzují jména interpretů nejen uplynulých dvou ročníků – Lapšanský, Čechová, Bárta, Špaček, Hosprová a další, ale podobně zvučná jména se objevila i v letošním programu: