Pátý ročník jedinečného bienále nové opery zdaleka přesahujícího hranice České republiky se uskutečnil ve dnech 28.–30. srpna. I samotné konání letošních Dnů nové opery Ostrava lze vzhledem k aktuální situaci uvést mezi již dlouhou řadu výjimečných výkonů Ostravského centra nové hudby. Ačkoli původní ambiciózní plány na jarní edici festivalu musely být odloženy, poslední srpnový víkend přinesl velmi silný ročník NODO s rozmanitou a vyváženou dramaturgií a mimořádnými kompozičními i interpretačními výkony v celkem dvou světových a třech českých premiérách. První večer 28. srpna nabídl v Divadle Antonína Dvořáka díla Marka Keprta a Any Sokolović.

Před devadesáti lety zazněla ve Smetanově síni premiéra kantáty pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstera. Skladatelovo dílo vzniklo k příležitosti velkolepých oslav milénia patrona České země roku 1929 a k desetiletému výročí založení Československé republiky. O tom, že je dílo dosud živé a nalezne své místo také při oslavách sta let první republiky, přesvědčil posluchače nedělní koncert 25. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci.

Operní soubor Národního divadla moravskoslezského pokračuje i v sezoně 2016/2017 v objevném tažení za novými dramaturgickými břehy. Premiérám Fibichovy Bouře a Brittenova Zneuctění Lukrecie předeslal na počátku nové operní sezony ostravskou premiéru Mozartova posledního dokončeného operního díla Titova velkorysost (La clemenza di Tito) KV 621 (1791). Uvést Mozartova Tita v Ostravě je dramaturgická událost srovnatelná s nastudováními Dvořákovy Armidy, Stravinského Prostopášníkova života, Wagnerova Lohengrina nebo Prokofjevova Ohnivého anděla, abych vyjmenoval alespoň některé z nedávných inscenací, které ve

K pozdním plodům Roku české hudby 2014, které spatřily světlo světa paralelně v lednu 2015, patří dva živé snímky zcela, nebo spíše neznámých Dvořákových operních děl Alfred a Armida, rámujících Dvořákovo hudebně-dramatické dílo z let 1870–1903. Dvořákova první, na německé libreto Körnerovo psaná tříaktová opera Alfred B. 16 (1870) a poslední čtyřaktová opera na Vrchlického text Armida op. 115

Národní divadlo moravskoslezské uvede ve čtvrtek 18. června premiéru opery Umberta Giordana Andrea Chénier. Tento klenot italské veristické opery se na ostravské operní jeviště vrací po dlouhých osmdesáti osmi letech. Jedná se o příběh skutečné historické postavy – básníka, jehož život předčasně skončil pod gilotinou v poslední fázi Velké francouzské revoluce. K dějinným skutečnostem – revoluční činnosti a popravě básníka – byla v opeře připojena vymyšlená milostná

Inu, Janáček je jeden z nejtěžších. Taková nezávazná feérie jako jsou Výlety páně Broučkovy, s podtitulem Z pražské Vikárky přes Měsíc až k husitům! – to musí Skutři zmáknout levou zadní. Zmákli, levou zadní ne. Už scénografie je tvrdý oříšek. Jakub Kopecký umístil do pozadí jeviště poměrně malý portál, za ním nízký domek s prejzovou střechou, dá se jím na scénu vstoupit jen v podřepu, raději podlézt. Za ním je na začátku schován pijácký umělecký vikárkový sbor – jen mu pivní korbele

Ve čtvrtek 16. října v 18.30 hodin se v Divadle Antonína Dvořáka v Ostravě uskuteční první operní premiéra sezóny 2014/2015 – Janáčkovy Výlety páně Broučkovy. Na ostravské jeviště se operní putování pana Broučka vrací po padesáti pěti letech. „Myslím si, že tato opera je zcela mimořádná nejen v kontextu díla Leoše Janáčka, ale také v kontextu světového operního repertoáru vůbec. Její partitura je velice pestrá a bohatá na barevnost, hravost a určitou rytmickou ‚nervóznost‘. Věřím, že Výlety páně Broučkovy budou nejen obohacením...