Singspiel Kouzelná flétna je Mozartovou nejhravější operou. Není divu, že ji zvolil ke svému opernímu debutu dosud neoperní režisér Miroslav Krobot. Navíc právě Kouzelnou flétnu, tehdy v činoherním hávu, uvedl v pražském Divadle v Dlouhé téměř před dvaceti lety. Rozvernost a vtip vládly jevišti Janáčkova divadla také díky Schikanederovu libretu po celou první část představení. Ostatně právě libretista byl, jak víme, prvním Papagenem, který je hlavním hybatelem komické polohy této Mozartovy opery, přesněji singspielu. Kontrast mezi veseloherní částí a vážnými promluvami Sarastra, nenávistnými áriemi Královny noci i zkouškami odvahy a moudrosti je tu jádrem pudla. Vybalancovat jej do ideálně celistvé podoby je pochopitelně vždy téměř nadlidský úkol.

Jubilejní smetanovský rok 2024 se nezadržitelně blíží. A s jeho kvapným příchodem nabývá stále reálnější obrysy projekt operního souboru Národního divadla moravskoslezského kompletního provedení jevištního díla Bedřicha Smetany v roce dvoustého výročí skladatelova narození. Nová ostravská inscenace skladatelovy šesté opery Hubička je součástí tohoto dlouhodobého inscenačního záměru a nutno říci, že ve výsledku součástí velmi vydařenou. Po dvou červnových ostravských předpremiérách (10. a 12. 6. 2021) a televizní premiéře ve vysílání TV Noe (1. 7. 2021) si Hubička našla cestu za festivalovým publikem Smetanovy Litomyšle, které ji odměnilo zaslouženým aplausem. Výraznou měrou se na tomto úspěchu podílely popularita a posluchačská přístupnost Smetanova díla a kvality hudebního nastudování dirigenta Marka Šedivého, nekomplikovaná a nekonfliktní režie Jiřího Nekvasila a vizuálně přitažlivá scénografie Jakuba Kopeckého. Kostýmy Simony Rybákové jsou lichotivější k ženské části dobře připraveného operního sboru sbormistra Jurije Galatenka. Sboristům byly totiž přisouzeny kostýmy evokující spíše noční úbor pierotů než mužský venkovský oděv krkonošského podhůří. Modrobílý potisk kostýmů a interiérů byl ovšem zvolen přiléhavě. Evokuje sváteční atmosféru zašlých časů a je pastvou pro dychtivé oči pandemií vyprahlého operního publika.

Inscenace Tajemství v režii šéfa opery Jihočeského divadla Tomáše Studeného, s původní premiérou v Ostravě v dubnu 2017, se dočkala své českobudějovické premiéry 6. března tohoto roku, tedy ve stejný den jako liberecký Don Giovanni. Viděla jsem druhou premiéru 7. března. A provázely ji pocity veskrze kladné.

Neměla by se dobrá dramata, ať už hudební, divadelní nebo filmová, líčit do detailů. V běžném hovoru, v recenzi, v programovém textu. Jednak je tím konzument sdělení připraven o osobní zážitek, jednak se slovy, opisem, popisem, síla dramatu rozmělní. Nebudu to dělat ani v následujícím textu.

Po dvou měsících od úspěšné ostravské premiéry Julietty Bohuslava Martinů bude znít tato surrealistická opera znovu. Tentokrát ovšem v jiné podobě, na jiném místě a ve výrazně odlišném kontextu. Brněnské Národní divadlo uvede v pátek 14. června premiéru inscenace režiséra Davida Radoka, který propojí v jednom večeru Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. V hlavní roli obou kusů se představí Jana Šrejma Kačírková.

„Svět je jedno velké divadlo, stačí jen najít správné místo a začít hrát. Herci nepotřebují jeviště ani oponu, publikum se obejde bez smokingů a večerních šatů. Místo pro novou operu je možná zrovna tam, kde pravidelně nakupujete, pracujete, venčíte psa, hrajete fotbal nebo pijete pivo.“ Tak popisuje svůj program Hausopera, brněnský spolek, jehož ambicí je uvádění nových komorních oper komponovaných na míru různorodým místům města Brna, která jsou pozoruhodná architektonicky, svým příběhem nebo geniem loci. 

Ostravské centrum nové hudby neúnavně usiluje o propagaci nové a avantgardní hudby. Vedle podpory mladých umělců se organizátorům daří také splácet dluhy z minulosti a představovat díla sice starší, avšak dosud neuvedená. Světová premiéra opery Aloise Háby Přijď království Tvé z roku 1942 je dalším z takových průlomů. Jediná opera složená v šestinotónovém systému, kterou Hába navíc považoval za své vrcholné dílo, byla poprvé uvedena až po dlouhých šestasedmdesáti letech 24. června 2018 v rámci Dnů nové opery Ostrava s jedinou reprízou o den později.

V brněnské Redutě byla 15. září 2017 provedena Pravidla slušného chování v moderní společnosti zkomponovaná na zakázku Janáčkovy opery Národního divadla. Premiéra nové české opery skladatele Michala Nejtka a libretisty a režiséra v jedné osobě Jiřího Adámka byla poučná z mnoha důvodů. Ukázala další z cest, kterou se současné české hudební divadlo může ubírat. Pokud máme srovnávat s českými operními premiérami posledních let, nabízí se Alice in the bed (Ivo 

Pokud jde o uměleckou reflexi politického dění 50. let 20. století, má česká opera a Národní divadlo poměrně slušné skóre. V Divadle Kolowrat byly v uvedeny komorní opery Aleše Březiny Zítra se bude... (2008) o procesu s Miladou Horákovou a Toufar (2013) o takzvaném číhošťském zázraku. Nyní se na Nové scéně zhmotnil přízrak generalissima Stalina, respektive jeho pomníku, který po několik let shlížel z Letné na Prahu. I generace, které osobně pomník vidět nemohly, většinou dobře vědí, kterému místu se říká „u Stalina“ a proč, téma je to tedy stále aktuální. Opera Jiřího Kadeřábka Žádný člověk se inspirovala jednak osudem pomníku a jeho autora, Otakara Švece, jednak obecnějšími myšlenkami točícími se kolem historické paměti a nutkavé potřeby lidstva budovat monumenty.

Tématem nadcházející operní sezony Národního divadla Brno jsou mezilidské vztahy. „Vášnivé, něžné, složité, nebezpečné – jsou součástí našeho života, přestože nám ho mnohdy komplikují, nemůžeme bez nich být. Děláme chyby a hledáme cestu, jak na ně. Tak proč se nepoučit od operních hrdinů? Vždyť leckterá opera by mohla posloužit jako základ psychologické studie," uvádí ND Brno.