Nové inscenaci Janáčkovy opery Káťa Kabanová, která měla premiéru v Národním divadle v pátek 28. ledna, vévodí orchestr řízený dirigentem Jaroslavem Kyzlinkem. Janáčkova orchestrální hudba zní dramaticky, propracovaně, výrazně a chvílemi až nepřehlušitelně, jako by ji nemohlo ohrozit nic. Zní nekompromisně, téměř vytěsňuje lyrismus, který je této opeře neodmyslitelně vlastní. Dalo by se však říci, že v podstatě podporuje dění na jevišti.

Do nového roku vstupují sbory Opery Národního divadla a Státní opery i přes trvající zákaz živého hraní s pozitivní zprávou v podobě příslibu hned dvou přímých přenosů v České televizi a připravovanou sérií dokumentů z cyklu Musica non grata.

Pucciniho Turandot je opera, kterou autor bohužel nedokončil a zanechal pouhé útržky happyendového rozuzlení příběhu o ledově chladné princezně, již svou chytrostí a především vášnivou láskou získá princ Kalaf. Je obtížná pro svou bohatou inspiraci východní hudbou – jejími melodiemi a instrumentací. Dirigent Jaroslav Kyzlink ve svém hudebním pojetí, poprvé uvedeném 23. ledna v Národním divadle, kladl důraz právě na tyto specifické hudební kvality díla a posiloval právě tyto vlastnosti opery, aby podpořil jinakost Pucciniho Turandot v rámci jeho operní tvorby (a to včetně příbuzně koncipované Madam Butterfly).

Dvoudílný operní večer s názvem Mozart … a ti druzí uvedla Opera Národního divadla ve Stavovském divadle poprvé 4. dubna. Obsahuje Nymanovo půlhodinové dílko Dopisy, hádanky a příkazy (Letters, Riddles and Writs) a operu Klasika (The Classical Style) Stevena Stuckyho. Je to velmi záslužný dramaturgický čin, avšak více než obtížný inscenační úkol. Můžeme se přít už nad tvrzením, že jde o opery. Jsou to spíš specificky složené útvary, kombinující do značné míry kolážovitým způsobem původní hudbu dvou soudobých skladatelů, Angličana Michaela Nymana (narozen v roce 1944) a amerického skladatele Stevena Stuckyho (1949-2016) s důmyslně propletenou kompozicí parafrázující hudbu klasiků. V první nymanovské části s hudbou Mozartovou, v části druhé s téměř nevyčíslitelnou množinou umně zpracovaných úryvků hudebních kompozic skladatelů klasické éry – od Mozarta, Haydna a Beethovena přes Roberta Schumanna, Richarda Wagnera až k Richardu Straussovi. Obě „opery“ jsou spíš rébusem než čímkoli jiným, oříškem pro inscenátory, který vyžaduje nejen tvůrčí invenci, ale také velký nadhled, smysl pro humor, mimořádnou schopnost pro prokomponování a detailní provázání jednotlivých prvků divadelního výrazu.

Dvě jednoaktové opery Sergeje Rachmaninova, jež ve světové premiéře před více než sto deseti lety zazněly společně v jeden večer, nyní stejným způsobem uvede liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Francesca da Rimini podle Dantovy Božské komedie a Lakomý rytíř vycházející z Puškinova stejnojmenného dramatu budou poprvé v novodobých dějinách českého divadla uvedeny v jeden večer – tak, jako v moskevském Velkém divadle dne 24. ledna 1906. Druhá jmenovaná opera bude navíc provedena v české premiéře. Premiéry dvojice děl proběhnou v pátek 14. a v neděli 16. prosince 2018. Nastudování je společným dílem dirigenta a šéfa opery Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové.

Festival Struny podzimu hostil v říjnu 2015 v pražském sále Forum Karlín premiérové koncertní provedení hudby Zdeňka Lišky ke kultovnímu filmu Františka Vláčila Marketa Lazarová (1967). Původní Liškovu hudbu sestavil do podoby devadesátiminutového oratoria filmový skladatel Petr Ostrouchov. Záznam tohoto dosud jediného koncertního provedení projektu nyní vychází ve formátu 2 CD v koprodukci vydavatelství Animal Music a festivalu Struny podzimu v distribuci vydavatelství Supraphon, v digitální podobě pak bude ke stažení exkluzivně na e-shopu www.animalmusic.cz.

Ostravské centrum nové hudby neúnavně usiluje o propagaci nové a avantgardní hudby. Vedle podpory mladých umělců se organizátorům daří také splácet dluhy z minulosti a představovat díla sice starší, avšak dosud neuvedená. Světová premiéra opery Aloise Háby Přijď království Tvé z roku 1942 je dalším z takových průlomů. Jediná opera složená v šestinotónovém systému, kterou Hába navíc považoval za své vrcholné dílo, byla poprvé uvedena až po dlouhých šestasedmdesáti letech 24. června 2018 v rámci Dnů nové opery Ostrava s jedinou reprízou o den později.

Pro padesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram bylo zcela případné skončit velkým Mistrovým dílem. Přehlídka má od určité doby nové ambice a uvedení Dvořákova Requiem na Svaté Hoře tuzemskými profesionály zvučných jmen se ukázalo být zdařilým nápadem.

Národní divadlo moravskoslezské našlo mezi operami autorů dvacátého století další velké dílo. Nastudovalo Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče, mistrovský kus skladatele tehdy ani ne třicetiletého.

Tragickou operní satiru z pera Dmitrije Šostakoviče uvede tento týden ostravská opera. Lady Macbeth Mcenského újezdu s Elenou Suvorovou a Iordankou Derilovou v hlavní roli bude mít premiéry 8. a 10. března v Divadle Antonína Dvořáka.