Kritiky - časopis harmonie

Impuls hudební psychoterapie podle Kristiny Fialové a Jitky Čechové

Nadační fond IMPULS již 19 let pomáhá obětem roztroušené mozkomíšní sklerózy, financuje její vědecký výzkum a terapii pacientů. V rámci jeho benefičních akcí a setkání vystupují mnozí přední umělci. 9. dubna v unikátním prostoru Pražské křižovatky (kostel sv. Anny) na 14. Benefičním koncertu Impulsu zaznělo umění violistky Kristiny Fialové a klavíristky Jitky Čechové. Umělkyně věnovaly slavnostnímu večeru nadace hudební program, který by obsahem i provedením mohl být ozdobou rudolfinských koncertů ČSKH. Anglická skladatelka a violistka Rebecca Clarke (1886-1979) byla zřejmě jednou z nejzajímavějších skladatelských talentů své generace a možná i první profesionální violistkou vůbec. Skládala zpočátku pod pseudonymem, a např. její violová Sonáta byla oceněna na skladatelské soutěži E.S.Coolidge r.1919 první cenou. Když však vyšla najevo identita autorky, cenu porota přehodnotila ve prospěch E. Blocha a původní ocenění ignorovala. Tehdejší společenské předsudky bránily skladatelskému uznání ženy natolik, že posléze de facto na svou tvorbu rezignovala a její dílo upadlo v zapomnění. O jeho rehabilitaci se snaží od r. 2000 Rebecca Clarke Society. Jednovětá skladba Morpheus (1918) je půvabné, lehce zasněné, téměř meditativní dílo kouzelných barev jako ze světa Chaussona, psané se zřetelnou znalostí violového zvuku a jeho možností. Takovou působivou skladbu bez nadbytečného sentimentálního balastu asi může vytvořit jen geniální ženská duše, a nedivím se žárlivosti tehdejších pánů. Kristina Fialová a Jitka Čechová skladbu přednesly s citlivým a přesvědčivým pochopením. Snad od nich uslyšíme i nějaké další dílo této překvapivě zajímavé skladatelky.

Smetanovo trio ve vrcholné kondici

24. leden 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Smetanovo trio ve vrcholné kondici

Smetanovo trio, jež hraje od loňského roku ve složení Jitka Čechová – klavír, Radim Kresta – housle a Jan Páleníček – violoncello, náleží k našim nejlepším komorním souborům a svou skvělou pověst znovu potvrdilo na čtvrtém koncertě I. cyklu Českého spolku pro komorní hudbu, který se konal 21. ledna 2019 ve Dvořákově síni Rudolfina.

O koncertu Smetanova tria a úvaha o změně optiky jako bonus

Leckdy poslouchám stesky, jak svět kultury je stále utlačenější či téměř bojující o přežití v přílivu komerčního utilitarismu. Tedy svět té kultury s nadčasovým přesahem a významem. I já ze svého stanoviště sdílím občas tento pohled. Stačí se však pohnout, a optika se trochu změní. Veřejný prostor sice zaplavuje spousta plytkosti a nevkusu, ale současně je možné z mnoha míst stále častěji poznávat a slyšet krásné a inspirativní kulturní projevy. Je jich daleko více, než by v tom malém českém prostoru kdokoliv očekával. Festivaly, divadla, koncerty, přehlídky, vše tak zvané „vážné“ umění, a to vše všude nachází publikum. Díky iniciativě často nezištně obětavých či osvícenějších jedinců a skupin se imunita vůči bezduchosti spíše šíří, nežli zaniká.

Smetanovo trio s novým houslistou a klasika i jazz pro dva klavíry

Smetanovo trio se představilo na dopoledním pražskojarním koncertě 20. května 2018 v Anežském klášteře v novém obsazení. Klavíristka Jitka Čechová a violoncellista Jan Páleníček tu před pražským publikem poprvé vystoupili s houslistou Radimem Krestou, jenž nahradil Jiřího Vodičku, který se jako koncertní mistr České filharmonie musel pro své velké pracovní vytížení vzdát po šesti letech členství v tomto komorním souboru. Jitka Čechová s Janem Páleníčkem měli při výběru houslisty do svého tria vždycky neobyčejně šťastnou ruku – a nejinak je tomu i tentokrát. Radim Kresta hraje ve Smetanově triu teprve měsíc, ale na festivalovém koncertě působil dojmem, jako by s Jitkou Čechovou a Janem Páleníčkem hrál už léta.

Pianotéka ve znamení tří devatenáctek

Jakub Zahradník je mužem mnoha profesí – známe ho jako skladatele, klavíristu a básníka, ale také jako velmi schopného manažera se spoustou zajímavých nápadů. A protože mu – jak sám říká – nestačí k životu pouhý jeden klavír, pořídil si k tomu všemu ještě klavírní obchod. Otevřel jej v říjnu roku 2016 v Braníku, pár kroků od Vltavského nábřeží, a nazval ho Pianotéka. Kromě obchodování s klavíry se ovšem v Pianotéce děje navíc leccos zajímavého, jako je kupříkladu koncertní řada, která začala v loňském roce a kterou bychom mohli nazvat „Třikrát devatenáct“. Každého devatenáctého dne v měsíci v 19:00 hraje totiž v Pianotéce některý z našich (a občas dokonce i zahraničních) významných klavíristů. A letošní nabídka je vskutku reprezentativní: jako první tu hrála 19. ledna Jitka Čechová, v únoru předvede své umění Ivo Kahánek, po něm Tomáš Víšek, dále pak to budou mimo jiné manželé Wiesnerovi a manželé Ardaševovi. Zatímco první dvě devatenáctky projektu nemusí vzbudit až tak velkou pozornost, jeho třetí devatenáctka je skutečnou kuriozitou: na koncert má přístup pouhých 19 posluchačů.

Jsem, pánové, až k slzám pohnut. Dvořákova Praha v Kroměříži

Slova dojetí, která Dvořák pronesl po svém prvním provedení Stabat mater v Kroměříži, dobře vystihují jeho vztah k tomuto městu a přátelům, kteří v něm žili. Byl to zejména advokát a hudební organizátor v Kroměříži (ale především skladatelův oddaný přítel) Emil Kozánek, kterého Dvořák často navštěvoval a při těchto příležitostech dirigoval v Kroměříži svá díla (v roce 1886 Stabat Mater, 1891 Svatá Ludmila, 1892 Requiem). Styky udržoval Dvořák také s jeho bratrem Karlem, který jako sbormistr pěveckého spolku Moravan nacvičil s tímto sborem v roce 1886 již zmíněném kroměřížské provedení Stabat Mater, které pak Dvořák dirigoval.

Smetanovo trio získalo nominaci na BBC Music Magazine Award za nahrávku Martinů

Kompletní nahrávka klavírních trií Bohuslava Martinů v podání Smetanova tria byla vybrána mezi tři alba nominovaná na BBC Music Magazine Award v kategorii komorní hudby. Smetanovo trio tuto cenu již v minulosti získalo – v roce 2007 za nahrávku Dvořákových trií. Veřejné hlasování začíná v pátek 20. ledna 2017 na: awards.classical-music.com

Smetanovo trio zraje jako dobré víno

27. duben 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Smetanovo trio zraje jako dobré víno

Smetanovo trio je rezidenčním souborem letošní koncertní sezóny Českého spolku pro komorní hudbu, a není proto divu, že mu byly ve dvou abonentních cyklech ČSKH věnovány hned tři večery. Poslední z této trojice abonentních koncertů se uskutečnil ve Dvořákově síni Rudolfina 20. dubna 2016. Program byl připraven s velkou péčí a navíc i s jakousi decentní rafinovaností – každou skladbu bylo totiž možné

Světelné rondo Smetanova tria

24. únor 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Světelné rondo Smetanova tria

Koncert Smetanova tria (Jiří Vodička – housle, Jan Páleníček – violoncello, Jitka Čechová – klavír), rezidenčního souboru 121. sezony Českého spolku pro komorní hudbu, 15. února ve Dvořákově síni pražského Rudolfina byl vzrušující nejen hudbou, ale nečekaně i průběhem. Úvodní číslo večera bylo u nás dramaturgickou událostí -  skromně uváděné Klavírní trio č. 1 op. 8 sedmnáctiletého Dmitrije

Tři skvělí sólisté v jednom skvělém triu

Po proslulém Sukově triu (Jan Panenka, Josef Suk, Josef Chuchro) se stalo Smetanovo trio jedním z dalších českých špičkových komorních souborů, kdy všichni jeho členové ve stejné míře a se stejným úspěchem dělí svou koncertní činnost mezi komorní a sólistickou. Není bez zajímavosti, že před Sukovým triem od r. 1941 podobně působili i členové legendárního Českého tria (Josef Páleníček, Alexander

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.