Sobotním koncertem České filharmonie vyvrcholila rezidence mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta sira Simona Rattla v této sezoně. A jako předcházející pražská vystoupení těchto umělců přinesl i tento večer (25. února) mimořádný zážitek. Sevřený program – dvě skladby Roberta Schumanna a dva písňové cykly Bohuslava Martinů – dal posluchačům možnost koncentrace. V úvodu zazněla Schumannova předehra k opeře Jenovéfa, op. 81, která však na jevištích nezdomácněla, a tak se předehra uvádí samostatně jako efektní součást koncertního repertoáru. Dramatické peripetie manželů Siegfrieda a Jenovéfy a zrádného Gola ústí v radostné shledání páru, hudební ztvárnění vyznívá až hrdinsky. Orchestr za řízení Simona Rattla hrál měkce, dirigent rozvážně budoval gradaci s pomocí jednotlivých plynulých frází, které dynamicky vzrůstaly i padaly do tichých poloh, hudba se lehce vznášela a současně dramaticky kypěla, každý detail byl zřetelný.

O prvním prázdninovém víkendu (2.–3. 7. 2022) vyvrcholil hudební festival Smetanova Litomyšl. Na rozdíl od pátečního koncertu 1. 7. 2022 k zahájení předsednictví České republiky Radě Evropské unie přálo o víkendu festivalovému publiku i účinkujícím počasí. A také festivalová dramaturgie, která se rozhodla zařadit do programu druhého z dvojice koncertů hostující České filharmonie s dirigentem Jakubem Hrůšou dvě reprezentativní díla české a světové hudby 20. století – Kabeláčovu passacaglii Mystérium času a Šostakovičovu Leningradskou symfonii.

Ve dnech 20.–22. 4. 2022 hrál v Praze díky České filharmonii konečně jeden z nejsledovanějších klavíristů současnosti, Islanďan Víkingur Ólafsson. A na rozdíl od řady jiných světových „hvězd“ potvrdil svou hrou pověst výjimečného umělce. Nicméně 22. dubna jsem zažil něco zvláštního. Jakkoliv mě pan Ólafsson oslnil, což ještě vysvětlím, přesto nejsilnější vnitřní zážitek jsem měl z finále večera – baletní hudby Svěcení jara Igora Stravinského.

Česká filharmonie připravila mimořádný koncert, na němž zazní Houslový koncert Petra Iljiče Čajkovského a Devátá symfonie Antonína Dvořáka. Čajkovskij a Dvořák byli současníci a navzdory vzdálenosti i skuteční přátelé, uvedení jejich dvou slavných děl v jeden večer tak slibuje jiskřivé spojení, které podtrhne interpretace houslového virtuosa a koncertního mistra České filharmonie Jiřího Vodičky a dirigenta Petra Altrichtera. Jarní koncert České filharmonie se koná ve Dvořákově síni Rudolfina v sobotu 9. dubna od 19.30 hodin, veřejná generální zkouška začíná v 10 hodin. O tři dny později, 12. dubna, zahájí Česká filharmonie se stejným programem 53. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami, kde naposledy vystoupila se Zdeňkem Košlerem a Dvořákovou Osmou symfonií v roce 1976.

Francouzský dirigent s arménskými kořeny Alain Altinoglu poprvé vystoupí s Českou filharmonií ve Dvořákově síni Rudolfina na třech koncertech od 2. do 4. února. V jejich první polovině zazní suita z opery Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho a koncertní rapsodie pro housle a orchestr Cikán Maurice Ravela v podání houslového virtuosa Jiřího Vodičky. V druhé polovině provede první český orchestr pod taktovkou Alaina Altinoglu Třetí symfonii „Varhanní“ Camilla Saint-Saënse, v níž se sólového partu debutově ujme Thierry Escaich. Jeho mistrovství ocení posluchači také v sobotu 5. února na koncertu Českého spolku pro komorní hudbu, kde se Thierry Escaich představí nejen jako vynikající interpret hudby francouzských autorů, ale i jako skladatel.

Klavírní Trio České filharmonie vyhrálo ve své kategorii mezinárodní soutěž Vienna International Music Competition. Díky nahrávce Bergerettes od Bohuslava Martinů, kterou Jiří Vodička, Martin Kasík a Václav Petr natočili v dobové stylizaci, zahájí tuto sezonu ve vídeňském Musikvereinu na Koncertě vítězů. Koncert proběhne 10. září od 19:30 a Klavírní Trio České filharmonie na něm zahraje Sukovu Elegii a poslední Dvořákovu Dumku.

Od 12. do 20. srpna ožije Kroměříž klasickou hudbou. Mezinárodní letní hudební akademie Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost pod názvem Hudební Kroměříž. Tento festival klasické hudby nabídne orchestrální i komorní koncerty, besedy či kulturní fórum. Na koncertech či besedách se představí řada hudebních osobností a lektorů akademie: Kateřina Kněžíková, Jiří Vodička, Barbara Maria Willi nebo Tomáš Netopil.

Už čtvrté léto nabídne kroměřížská akademie mladým hudebníkům výuku s předními lektory. Letní hudební akademie Kroměříž dirigenta Tomáše Netopila se bude konat od 12. do 20. srpna 2021, hlásit se je možné až do 15. května. Otevřeny budou obory pro sólové hráče, komorní hra, smyčcový studentský orchestr i výuka orchestrální hry. Souběžný festival Hudební Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost.

Jedním z lákavých programových titulů stávající sezony České filharmonie bylo uvedení  1. houslového koncertu a moll Dmitrije Šostakoviče v prvním říjnovém týdnu 2020. V Rudolfinu jej měla zahrát u nás dosud neznámá Karen Gomyo. Těšil jsem se o to víc, že k jejímu spojení s Českou filharmonií došlo příznačnou „náhodou“. Šéfdirigent Semjon Byčkov ji tento koncert slyšel hrát v USA a byl prý provedením tak uchvácen, že ji s tímto dílem, jež patří v houslové literatuře ke klíčovým, pozval do Prahy. Ve spojení s Dvořákovou 8. symfonií G dur to měl být údajně jeden z vrcholů sezony. Jenže covid-19 a nouzový stav způsobily, že 7. a 8. října zazněl jiný program. Provozně i stylově jednodušší. Místo Šostakoviče zazněl Mozartův Houslový koncert č. 3 G dur a místo Dvořáka Beethovenova 2. symfonie D dur. Sólistka a dirigent se neměnili.

Rodinný festival Struny dětem obleče šálu a rukavice a namísto jarního termínu se s posluchači setká o mikulášském víkendu 5. – 6. prosince výjimečně ve Švandově divadle. Malé návštěvníky letos čeká hned několik premiér. Na scénu se vrátí také projekt Beaty Hlavenkové – Pišlické příběhy s Ivanem Trojanem v roli vypravěče.