Jiří Nekvasil

Lady Macbeth Mcenského újezdu, hodně ruská opera

Národní divadlo moravskoslezské našlo mezi operami autorů dvacátého století další velké dílo. Nastudovalo Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče, mistrovský kus skladatele tehdy ani ne třicetiletého.

Zákeřná jako režim v tehdejším Sovětském svazu. V Ostravě uvedou Šostakovičovu Lady Macbeth

Tragickou operní satiru z pera Dmitrije Šostakoviče uvede tento týden ostravská opera. Lady Macbeth Mcenského újezdu s Elenou Suvorovou a Iordankou Derilovou v hlavní roli bude mít premiéry 8. a 10. března v Divadle Antonína Dvořáka.

Divadlo Jiřího Nekvasila tady a teď

Může být Alfred Hitchcock inspirativní pro operního režiséra? V čem tkví grotesknost Šostakovičovy Lady Macbeth mcenského újezdu a jsou Smetanovy opery patetické, nebo ne? Národní divadlo moravskoslezské za rok vstoupí do sté sezony. Než jsme se ale k tématu oslav s ředitelem divadla Jiřím Nekvasilem dostali, přišlo na řadu mnoho jiného.

Soutěž o ostravskou Bouři

23. březen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Soutěže
Soutěž o ostravskou Bouři

Na začátku loňského prosince měla v Ostravě premiéru Fibichova opera Bouře v režii Jiřího Nekvasila. Tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na reprízu 5. dubna. Své odpovědi na otázku zasílejte nejpozději do 30. března na adresu michaela@muzikus.cz.

Brittenovo Zneuctění Lukrécie v Ostravě - příklad režijního pochopení autorovy představy

Výběrem Brittenovy komorní opery Zneuctění Lukrécie upozornil ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil na titul, který do volné ostravské řady Operní hity dvacátého století pasuje úplně ideálně. Jako režisér inscenace současně vyhmátl přesně to, co partitura nabízí – dráždivou oscilaci mezi antickou tragédií a moderní poezií, mezi příběhem a básní.

Ostravská opera se připravuje na Zneuctění Lukrécie

Čtvrteční večer bude v Ostravě patřit Benjaminu Brittenovi a jeho The Rape of Lucretia, opeře, kterou zkomponoval v roce 1946 na námět antického příběhu o Lukrécii, jež po znásilnění synem posledního etruského vladaře Sextem Tarquiniem spáchala sebevraždu. Pod taktovkou Ondřeje Vrabce budou zpívat Eva Dřízgová-Jirušová, Jorge Garza, Thomas Weinhappel, Lukáš Bařák, Markéta Cukrová nebo Janja Vuletic, která v roce 2008 vyhrála soutěž TV Mezzo právě za ztvárnění role Lukrécie: „Lukrécie je věrná žena bez jakékoliv poskvrny ve své minulosti v milostném i rodinném životě,“ říká Janja Vuletic.

Fibichova Bouře se téměř nehraje, změní to Ostrava

Po 69 letech se vrací do Ostravy Fibichova Bouře . Operní zpracování poslední Shakespearovy hry na libreto Jaroslava Vrchlického uvede Národní divadlo Moravskoslezské v režii Jiřího Nekvasila 1. prosince.

Chytračka a Měsíc přístupné všem

Uvedení dvou oper Carla Orffa v Národním divadle je jistě zajímavým dramaturgickým počinem, který provází velmi dobré hudební nastudování. Režijní uchopení navazuje v případě Chytračky na scénickou estetiku 20. a 30. let, v případě Měsíce zasazuje režie děj opery do bývalého NDR. Přístupnost Orffovy hudby se snoubí s vtipnou a sdělnou režií a s velmi dobrými hereckými výkony pěvců. Druhá půlka měsíce se však místy pohybuje na hranici vtipu a bizarnosti a přehnané snahy o originalitu. Přesto – není to snad jedna z možností, jak ztvárnit zvrácené podsvětí? Jako oživlé symboly komunistického režimu?

Bratři Grimmové podle Orffa: Spojení nevinného dětského světa se zkažeností dospělých

Operní pohádky Chytračka a Měsíc v rámci jednoho večera uvede Národní divadlo na závěr října. Jednoaktovky Carla Orffa V režii Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování dirigenta Zbyňka Müllera diváci uvidí poprvé 20. a 21. října 2016 a poté do konce této operní sezony ještě šestkrát. Opery podávají formou zábavného a výpravného lidového divadla dvě pohádky bratří Grimmů – o chytrém selském děvčeti, které uhodne jakoukoli hádanku, vyzraje na podvodníky a získá lásku samotného krále, a o Měsíci, který si pošetilí lidé navzájem kradou, aby ho nakonec svatý Petr pověsil na oblohu mimo dosah jejich všetečných rukou. Národní divadlo uvede

Text a co s ním aneb návrat k NODO 2016

7. září 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Text a co s ním aneb návrat k NODO 2016

Soudobá operní tvorba má v dnešní době nesčetně forem a těžko ji nějak definovat. Jedním z hlavních rysů jsou možná epické náměty a s tím související velké množství textu. V mnoha případech se pak jedná o jeho zhudebnění, nikoliv o jeho dotvoření, či dopovězení skrze hudbu. Soudobá opera dnes může být v podstatě cokoliv. A je dobře, že právě festival NODO nabízí ve své dramaturgii její rozmanité formy, vývoj a možnosti. Vybízí k zamyšlení nad tím, co je ještě opera a jak má vypadat. Sehnat na podobný projekt peníze není jednoduché. Naštěstí Město Ostrava, Ministerstvo kultury a řada dalších soukromých i veřejných sponzorů

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.