Třetí Symfonie Gustava Mahlera je vyvrcholením jeho kosmogonických vizí, velkolepých jak co do svérázné symfonické formy, tak co do překypujícího obsahu, plného neslýchaných kontrastů. Obsahu, jejž se Mahlerovi jen tak tak podařilo vměstnat do dvou hodin (bylo nutno opustit ideu sedmivěté symfonie, zakončené závěrečnou větou „O tom, co mi vypráví dítě“). Šestivětý kolos i tak trvá 100 až 110 minut – tolik trvá židovskému tvůrci zkoumání mystéria přírody a všech jejích nezbadatelných záhad. Tolik času zabere, než se Mahler vyzpovídá

Opera Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel - u nás uváděná většinou pod názvem Perníková chaloupka nebo při čerstvé premiéře Státní opery Jeníček a Mařenka - měla premiéru 23. prosince 1893 ve Výmaru pod taktovkou mladého Richarda Strausse a hned následující premiéru v Hamburku dirigoval Gustav Mahler, dva význační umělci, kteří shodou okolností působili v pražském Neues deutsches Theater, tedy v budově Státní opery.

Musorgského Borise Godunova a Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenka, dvě nejnovější operní inscenace Národního divadla v Praze, spojuje jedno: v obou uvidí publikum na jevišti po boku operních zpěváků a sboristů také desítky dětí, zpěváčků z Kühnova dětského sboru. Jeho členové už téměř osmdesát let účinkují v operách a představeních Národního divadla v Praze a mají tak naprosto výjimečnou možnost zažít už od útlého věku to, co vskutku jen málokdo z jejich vrstevníků: být přímo u toho, když se rodí opera!

Jméno Jana Kühna vetknuté do názvu nejstaršího dětského pěveckého sboru u nás je pro mnohé zárukou kvality. Sebelepší značka se ale musí neustále rozvíjet, aby se z ní nestal jen prázdný historický pojem. Kühnův dětský sbor prošel v minulých letech obrodou, slavil 80 let své existence a rozšířil členskou základnu na více než 600 členů. O „renesanci“ značky KDS v posledních letech jsem si povídala s ředitelem Janem Vávrou...

Kühnův dětský sbor patří mezi ta tělesa, která mají interpretaci a propagaci české hudby dlouhodobě ve svém uměleckém programu. K letošním oslavám Roku české hudby se připojil duchovní dramaturgií, kterou původně sestavil pro festival Svato­václavské slavnosti, na nichž v roce 2007 premiéroval Malou ranní mši pro dětský sbor a orchestr Jana Klusáka. Jedná se o svěží neoklasické dílko, kterému sám autor přizná­vá inspiraci Stravinským a Martinů (zkomponoval jej v roce 1957, v posledním ročníku studia na AMU). Vtipně pracuje s...