Hned dvakrát jsme měli příležitost slyšet na letošním Pražském jaru vynikajícího francouzského cembalistu Jeana Rondeaua. V sobotu 20. května vystoupil v Anežském klášteře se sólovým recitálem, o den později, v neděli 21. května, se představil – opět v Anežském klášteře – jako člen souboru Nevermind.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka se uskutečnil ve dnech 29. května až 1. července v Ostravě a Moravskoslezském kraji. Po obtížných pandemických předchozích dvou letech konečně v plánovaném rozsahu. Je třeba říci, že již řadu let – jak je dnes zvykem – neobsahuje festival jen vážnou hudbu, která samozřejmě výrazně dominuje, ale i folklór, jazz či crossover. Stejně tak je pro festival příznačné, že se vyznačuje promyšlenou dramaturgií a vysokou kvalitou uměleckou kvalitou svých koncertních či operních programů. Navíc rozšíření nabídky o hukvaldský přírodní amfiteátr před několika lety ještě více akcentuje genia loci originálního tvůrčího zjevu světoznámého českého skladatele.

Cembalista Jean Rondeau a loutnista Thomas Dunford, dva mladí francouzští umělci, v úterý 15. června zažili v kostele svatého Václava v Tišnově obrovský úspěch svojí moderní interpretací barokní hudby, kterou si posluchače po prvním tónu podmanili. Z jejich suverénní souhry jde respekt a jejich hudba působí mimořádně oduševněle.

Popularita a renomé Francouze Jeana Rondeaua v posledních letech strmě rostou. Naštěstí za to nemůže ani tak chytrý marketing využívající jeho status „zlobivého kluka“ s funky účesem, jako spíš Rondeauova bezpodmínečná láska k cembalu, do kterého se beznadějně zamiloval ve svých pěti letech.

Třetí festivalový večer Letních slavností staré hudby představil posluchačům ve smělé a zároveň rafinované dramaturgii další významnou oblast hudebního provozu královského dvora ve Versailles – skladby pro sólové cembalo. V Tereziánském sále Břevnovského kláštera usedl k tomuto nástroji interpret s příznačným jménem Jean Rondeau (20. 7.).

Město Brno se v roce 2015 marně ucházelo o statut Kreativního města UNESCO. (Mezi držiteli pro oblast hudby jsou mimo jiné Glasgow, Gent, Bologna, Mannheim, Kinshasa, Hamamatsu, Varanasi, Sevilla, Hannover - celá síť čítá 119 měst z 54 zemí, unesco.org/creative-cities) To jej neodradilo a v červnu 2017 přihlášku zopakovalo. Doufám, že jej získá. Určitě by si to za mnohotvárný kulturní život města a ambiciózní plány zasloužilo, přinejmenším pro oblast hudby to platí určitě; pozoruhodný je vývoj kolem Filharmonie Brno, v Národním divadle Brno, JazzFestuBrno, klubových aktivitách a v hudebním neprofesionálním světě.