Články - časopis Harmonie

Turandot plná stínů v Národním divadle

Pucciniho Turandot je opera, kterou autor bohužel nedokončil a zanechal pouhé útržky happyendového rozuzlení příběhu o ledově chladné princezně, již svou chytrostí a především vášnivou láskou získá princ Kalaf. Je obtížná pro svou bohatou inspiraci východní hudbou – jejími melodiemi a instrumentací. Dirigent Jaroslav Kyzlink ve svém hudebním pojetí, poprvé uvedeném 23. ledna v Národním divadle, kladl důraz právě na tyto specifické hudební kvality díla a posiloval právě tyto vlastnosti opery, aby podpořil jinakost Pucciniho Turandot v rámci jeho operní tvorby (a to včetně příbuzně koncipované Madam Butterfly).

Lahodné Pivní oratorium s FOK

12. leden 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Soutěže
Lahodné Pivní oratorium s FOK

Skladatel a dirigent Jan Kučera připravil na 30. ledna večer oslavující nejoblíbenější český nápoj. Jeho Pivní oratorium vypráví příběh piva skrze texty mistra Jana Husa či Bohumila Hrabala, kterých se společně se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK ujmou Jiří Lábus, Barbora Řeřichová, Boris Prýgl, Pražský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor. Pivní oratorium doplní symfonická předehra Gambrinus Otmara Máchy, inspirovaná pověstným králem Gabrinem, a hudba k baletu Bacchus a Ariadna Alberta Roussela, evokující spíše vinnou atmosféru. Tři z vás mohou získat po dvou vstupenkách na tento koncert 30. ledna ve Smetanově síni Obecního domu.

„Nadechni se, naznač tempo…“ Ohlédnutí za Letním seminářem Klubu sbormistrů 2019

„Je tam příliš mnoho pohybu, zbytečného pohybu… Soustřeď se raději na gesta rukou, to pohupování jen všechny rozptyluje, pěkně se k tomu postav, abys měla stabilitu… tak, ano, a jedem… ne ne ne, stop, nadechni se s nimi, naznač tempo, ať přesně vědí, kdy tedy začít zpívat… tak, daleko lepší!“ V prostorné, prosluněné učebně Spolkového domu Kutná Hora v samém srdci historického centra diriguje mladá žena více než padesátičlenný sbor pod laskavým, ale přísným dohledem lektora – předního českého sbormistra Jaroslava Brycha. Po zhruba dvaceti minutách nácviku se žena vrátí do zpěváckých řad a její místo v čele sboru zaujme další z přítomných, který doposud pilně zpíval v tenorové sekci. I jej Brych bedlivě pozoruje, místy zastavuje, upozorňuje na nedostatky a předvádí, jak se postarat o nápravu.

Vize i monument na Pražském jaru

17. květen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Vize i monument na Pražském jaru

Symfonie s violovým sólem, jak bývá také Harold nazýván, vznikla 1834 na popud Nicolo Paganiniho, který chtěl od skladatele, již proslulého svým nekonvenčním přístupem k hudbě, skladbu, v níž by mohl uplatnit své mistrovství a zvuk nedávno získané Guarneriho violy.  Berlioz souhlasil, ale skladbu pojal po svém. Ne jako příležitost blýsknout se sólistickými kvalitami, nýbrž jako zpověď své romantické duše, rezonující s romantickou poemou Lorda Byrona o putování jinocha spanilou zemí, v níž přesto nenachází splnění svých představ o citovém životě dozrávající osobnosti. (Anglický název Child Harold znamená jinocha v období, než dospěje do mužné zralosti.) Žádný div, že Paganini tuto ideu odmítl. Navzdory jeho gestu se Harold stal žádanou součástí violového repertoáru a každý, kdo ve violovém světě něco znamená, cítí povinnost zanechat po sobě svědectví, jak Haroldovi rozumí právě on. (Po tomtéž zatouží zhusta i proslulí houslisté, beroucí možnost violové produkce jako vítané zpestření „jednotvárného“ houslového života…)

České sbory jsou fenomén. A v Kutné Hoře o ně umí pečovat

Okřídlené spojení „co Čech, to muzikant“ už dnes bohužel neplatí. A když ho občas v zahraničí člověk zaslechne, má potřebu uvádět ho na pravou míru. Tedy upřesnit, že toto rčení platilo hlavně v baroku, klasicismu a možná ještě trochu později. A že vzhledem k úrovni současné hudební výchovy na školách se stává spíš zbožným přáním. Přesto se najdou oblasti hudby, ve kterých jsme v porovnání se světem stále výjimeční. Platí to zejména o amatérské sborové scéně. Členové organizace NIPOS (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu), kteří se o tuto scénu starají, odhadují, že u nás působí kolem 1500 sborů. Od malých pětičlenných ansámblů až po velké, několikavrstevnaté organizace.

Gustav Mahler: Symfonie č. 2  Vzkříšení ,  Totenfeier

Mahler jako skladatel, který dohnal mohutnost a výrazovost orchestru k vrcholu, má i v době finančních limitů při nahrávání zelenou. Na něm jsou zkrátka nové technické zázraky nejlépe patrné...

Bohuslav Martinů: Zpěvy Vysočiny

15. červenec 2002 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Bohuslav Martinů: Zpěvy Vysočiny

Čtyři kantáty Bohuslava Martinů na texty Miroslava Bureše jsou nejen nádhernou hudbou, ale také velkým darem českým pěveckým sborům, které je rádi a často zpívají. Za zdánlivě snadnými partiturami...

Sylvie Bodorová: Juda Maccabeus

2. červenec 2004 Napsal(a)
Zveřejněno v Recenze
Sylvie Bodorová: Juda Maccabeus

Na objednávku festivalu Pražského jara 2002 napsané a tehdy mediálně silně sledované oratorium Sylvie Bodorové Juda Makabejský bylo při festivalové premiéře natočeno a nyní vychází na CD. Je...

Dirigentský záskok v FOK

20. srpen 2010 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky

Cyklus Nejlepší čeští dirigenti, který letos Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK k příležitosti svého výročí 75 let pořádá, poznamenala na 3. koncertě 17. března nečekaná změna zapříčiněná onemocněním dirigenta Zdeňka Mácala. Místo něho před Pražské...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.