Recenze - časopis harmonie

V Plzni uvedou po 65 letech Dvořákova Šelmu sedláka

V sobotu 8. června se bude v Plzni hrát nová inscenace komické Dvořákovy opery Šelma sedlák. V režii Zbyňka Brabce a s hudebním nastudováním Jiřího Štrunce se dílo po 65 letech znovu zařadí do repertoáru divadla. V titulních rolích vystoupí Ivana Veberová, Marie Schmidtová nebo Tomáš Kořínek.

Tři pomeranče bez šťávy

18. květen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Tři pomeranče bez šťávy

Uvedení Prokofjevovy rané opery Láska ke třem pomerančům po padesáti šesti letech jen a jen potěší. Národní divadlo ať žije! Po stránce dramaturgické je všechno v nejlepším pořádku. Obecně vzato – inscenace, jimž věnuje svou profesionální pozornost operní šéfdramaturg Ondřej Hučín, jsou vždy připraveny perfektně, v současné chvíli si můžete přečíst jeho program k této inscenaci. Kromě Hučínovy podrobné studie o Prokofjevově opeře je vybavený nejen libretem opery, ale také jeho předlohou, textem italského scénáře Carla Gozziho v ruském překladu a úpravě Konstantina Vogaka, Vsevoloda Mejercholda a Vladimira Solovjeva. Jen si nejsem tak úplně jistá, nakolik byli s Hučínovými více než zajímavými informacemi průběžně nebo snad spíše s předstihem seznamováni tvůrci inscenace. Co víc, raději to ani nechci vědět. Rozhodující je to, co nám připravili na jevišti a pod ním. Jen se domnívám, že pro české obecenstvo by bylo vhodnější uvést Pomeranče v jazyce jemu srozumitelnějším než je francouzština, do níž bylo libreto ostatně přeloženo z ruštiny.

SOČR zahájí sezonu se Sergejem Chačatrjanem v nové prémiové řadě

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstupuje do sezony 2019/2020 s několika novinkami. Nabídne novou prémiovou koncertní řadu, přivítá světové sólisty v čele se Sergejem Chačatrjanem coby rezidenčním umělcem, svůj komorní cyklus pro velký zájem přesouvá do Anežského kláštera a zakládá Čestnou radu uměleckých osobností, které budou orchestru poskytovat reflexi a inspiraci k jeho činnosti. Vedle mnoha známých děl provede jednu světovou a dvě české premiéry soudobých autorů. V čele orchestru stojí od loňské sezony šéfdirigent a umělecký ředitel Alexander Liebreich a hlavní hostující dirigent Marek Šedivý.

Dvořákova česká křížová cesta ve spolehlivých rukou

Přinejmenším čtyřikrát zazní v následujících týdnech v Praze Dvořákovo oratorium Stabat Mater pro sóla, smíšený sbor a orchestr s varhanami op. 58, B 71 (1876–1877). Letos první pražské nastudování Symfonického orchestru Českého rozhlasu a jeho nedávného šéfdirigenta Ondreje Lenárda proběhlo v Rudolfinu v pondělí 1. 4. 2019. jednoznačně nejoblíbenější z Dvořákových oratorií se k pražskému publiku znovu vrátí v provedení Symfonického orchestru hlavního města Prahy – FOK ve Smetanově síni Obecního domu (17. a 18. 4.), na Velký pátek v nastudování Vysokoškolského sboru Univerzity Karlovy a Svatojakubského orchestru ve staroměstské bazilice sv. Jakuba (19. 4.) a počátkem května v dejvickém Husově sboru s Pěveckým sborem Labyrint na koncertě k 30. výročí jeho umělecké činnosti. Tak jako za Dvořákova života zaznívá Stabat Mater v koncertních sálech i na chrámových kůrech. Pražané si mohou vybrat mezi objektivním prostředím koncertních sálů a autentickou atmosférou pražských kostelů. A volit mohou mezi nadšením (polo)amatérských interpretů a (rutinní) profesionalitou pražských sborových a orchestrálních těles.

A tedy sestoupil: Estonské Velikonoce v Brně

12. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
A tedy sestoupil: Estonské Velikonoce v Brně

Před třemi lety zněly na Velikonočním festivalu duchovní hudby skladby estonského skladatele Toivo Tuleva. Jeho hudba se teď do Brna vrátí. V premiéře provede jeho kompozici vytvořenou na objednávku festivalu Schola Gregoriana Pragensis.

Mistr a jeho žáci: Festival Antonína Dvořáka zve do Příbrami a okolí

Tradiční soirée na Svaté Hoře oficiálně odstartovalo 51. ročník festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Letošní ročník bude věnován Antonínu Dvořákovi v roli pedagoga. Na koncertech zazní ve větší míře díla jeho žáků, a to jak z doby jeho působení na pražské konzervatoři, tak z pobytu v USA.

Klášterní hudební slavnosti se rozrůstají

12. červen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Klášterní hudební slavnosti se rozrůstají

Od 1. do 17. července 2018 se v čtrnácti městech a obcích převážně Olomouckého, ale také Pardubického a Moravskoslezského kraje uskuteční celkem šestnáct koncertů v rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti 2018. Také letos přijala patronát nad festivalem přední harfistka Jana Boušková. Koncerty v roce 2018 se již tradičně budou konat v Šumperku, Jeseníku, Krnově, Karlově Studánce, Bludově, Králíkách, Loučné nad Desnou, Velkých Losinách a v Rapotíně. Nová místa festivalu nás pozvou na historická místa Bruntálu, Šternberku, Račího údolí, Maršíkova a Konice.

Citlivý Orfeo z Plzně

4. červen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Citlivý Orfeo z Plzně

Barokní opera u nás není častým hostem, setkáváme se s ní na jevištích kamenných divadel opravdu jen velmi vzácně. V Národním divadle jsme měli možnost vidět dvě její inscenace v době, kdy opeře šéfoval Jiří Heřman (2006-2011), který měl barokní operu ve svém dramaturgickém programu. Nejprve sám režíroval Monteverdiho Orfea (2007) a o dva roky později operní soubor uvedl Händelova Rinalda. Teprve v minulém roce se k baroknímu repertoáru Národní divadlo málem vrátilo, ale nakonec převzalo plánovanou Radokovu  a Luksovu  inscenaci Vivaldiho Arsildy Slovenské národné divadlo Bratislava. Letošek přinesl hned dvě premiéry, které hudebně připravil a dirigoval specialista (mimo jiné) na starou hudbu Vojtěch Spurný. První z nich, raně klasickou Gluckovu Ifigenii v Aulidě nastudoval v Opavě, tou druhou je plzeňská inscenace Monteverdiho raně barokní opery Orfeo, kterou skladatel  složil  pod názvem favola in musica roku 1607 pro modenský karneval. Vojtěch Spurný nediriguje barokní operu na jevišti historické budovy plzeňského Velkého divadla poprvé. Máme v dobré paměti kouzelné provedení Purcellovy opery Dido a Aeneas  režírovanou Janem Antonínem Pitínským ve scénografii a kostýmech Tomáše Rusína a Zuzany Štefunkové, které se tu však hrálo, pravda, už před dvaceti lety.

Z pražskojarní soboty: Slovíčka Marka Ivanoviće a momenty, které by se měly pokutovat

Až na dřeň osobní. Takový je Janáčkův Zápisník zmizelého v podání Jaroslava Březiny. Na odpoledním koncertu festivalu Pražské jaro v nevelkém sále konzervatoře, kde k sobě interpreti a posluchači mají opravdu hodně blízko, přednesl písňový cyklus bezprecedentním způsobem, jako opravdové monodrama.U klavíru byl Marián Lapšanský, spoluúčinkovala Eva Garajová jako Zefka a do úkolu ženského sboru za scénou se zapojily Lucie Laubová, Michaela 

Pražský Brouček se na výletě neztratí

Honza hrdina, Duše zvonů, Paní mincmistrová nebo Anna Karenina. I tak by se za hypotetické souhry jistých historických okolností mohla jmenovat jedna z oper Leoše Janáčka. Období hledání nového operního námětu během práce na Janáčkově Osudu v letech 1904 – 1907 rozhodně pro zpětného pozorovatele nenese známky rozhodnosti nebo jasné vize. Janáček se naopak v této době pohyboval ve velkém námětovém rozptylu a zvažoval zhudebnění děl dnes neznámých autorů (K. D. Lutinov, Q. M. Vyskočil), Paní mincmistrovou podle Stroupežnického a Annu Kareninu dokonce rozpracoval, ale zůstalo pouze u skic. Zato následovala dlouhá léta „bojů o Broučka“, jak by se dala nazvat urputná cesta Janáčka k libretu o dvou fantaskních výletech prospěchářského Matěje Broučka, hlavní postavy dvou satirických próz Svatopluka Čecha. Na konci této cesty v roce 1917 byly stohy korespondence s ne méně než sedmi libretisty a partitura dvoutaktových Výletů páně Broučkových, které mají v rámci Janáčkových oper díky několika položkám výsadní postavení.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.