Smetanově Prodané nevěstě, konkrétně její první verzi s mluvenou prózou, věnuje Slezské divadlo v Opavě celý prokomponovaný večer. U vchodu do divadla vítali diváky při premiéře krojovaní představitelé vedení divadla včetně jeho ředitele Ilji Racka, na schodech kouřil dýmku Indián z Otahitánských ostrovů (Evžen Trupar), mužský sbor ve foyeru opakovaně zpíval „To pivečko to věru je nebeský dar“ (sbormistryně Kremena Pešakova), diváky vítali chlebem a solí, dalšími pochutinami a pivem. Byl tu osobně mistr Bedřich Smetana ztělesněný dirigentem představení Vojtěchem Spurným. Potkali jsme i Smetanovy současníky – dvě rodiny s dětmi, jejichž dívenka a hoch spolu během představení neustále navazovali kontakt, v němž jim rodiče marně bránili (kostýmy Josef Jelínek). Hlediště bylo propojeno s jevištěm i v době přestávky, kdy byli diváci zváni k občerstvení na prknech, která znamenají svět (scénografie Ondřej Bartoš a Lubor Cukr).

Závěrečný koncert šedesátého ročníku národního festivalu Smetanova Litomyšl se nakonec 7. července protáhl na víc jak tři a půl hodiny, ale publikum mohlo být spokojeno. Ostatně, tak štědrou hudební porci si lidé zasloužili, vždyť jich přišlo na dvanáct set, aniž by předem znali jedinou položku programu. A další sledovali přenos na obrazovce v Klášterních zahradách.

Další premiérou pražského Národního divadla bude jedna z nejhranějších oper vůbec, Mozartova Figarova svatba. V nastudování Magdaleny Švecové a pod taktovkou Enrica Dovica ji provede Orchestr a Sbor Národního divadla. Jako Figaro se představí Miloš Horák, Jan Šťáva a František Zahradníček, jako Zuzana Yukiko Kinjo, Jana Sibera, jako Hraběnka Marie Fajtová, Alžběta Poláčková, Jana Šrejma Kačírková, jako Hrabě Almaviva Jiří Hájek, Roman Janál a jako host Adam Plachetka, v roli Cherubína se vystřídají Kateřina Jalovcová, Alžběta Vomáčková a Michaela Zajmi.

Donizettiho rozsáhlé dílo, ať již to vážné či komické, nemá bohužel v Národním divadle na růžích ustláno. Je tomu 100 let, co zde mohli Pražané slyšet Dceru pluku či Lucrezii Borgiu, na zdejších prknech nestála žádná z jeho královen. Snad jen Don Pasquale jako by se těšil zvláštní přízni. Proto lze vítat návrat u nás několikrát hrané skladatelovy farsy Poprask v opeře (it. Le convenienze ed inconvenienze teatrali), známé též jako Viva la Mamma! (novodobý titul). První česká inscenace (1977) vycházela z nové německé úpravy, ta dnešní z kritického vydání opery.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram ve dnech 27. 4. – 25. 5. opět oživí Příbramsko. Dvanáct koncertů, dvě operní představení pro děti, jedna premiéra hudebně – dramatického pořadu, dvacítka akcí a koncertů v rámci Dne s Antonínem Dvořákem přiblíží klasickou hudbu nejen skalním příznivcům, ale také široké veřejnosti. Návštěvníci si užijí atmosféru Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké, kostela sv. Jakuba Staršího, Galerie Fr. Drtikola nebo prostor zámku v Březnici a na Zámku Dobříš, nově se budou koncerty konat i v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Třebsku nebo ve Svaté Hoře. 

Uvedení dvou oper Carla Orffa v Národním divadle je jistě zajímavým dramaturgickým počinem, který provází velmi dobré hudební nastudování. Režijní uchopení navazuje v případě Chytračky na scénickou estetiku 20. a 30. let, v případě Měsíce zasazuje režie děj opery do bývalého NDR. Přístupnost Orffovy hudby se snoubí s vtipnou a sdělnou režií a s velmi dobrými hereckými výkony pěvců. Druhá půlka měsíce se však místy pohybuje na hranici vtipu a bizarnosti a přehnané snahy o originalitu. Přesto – není to snad jedna z možností, jak ztvárnit zvrácené podsvětí? Jako oživlé symboly komunistického režimu?

Operní pohádky Chytračka a Měsíc v rámci jednoho večera uvede Národní divadlo na závěr října. Jednoaktovky Carla Orffa V režii Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování dirigenta Zbyňka Müllera diváci uvidí poprvé 20. a 21. října 2016 a poté do konce této operní sezony ještě šestkrát. Opery podávají formou zábavného a výpravného lidového divadla dvě pohádky bratří Grimmů – o chytrém selském děvčeti, které uhodne jakoukoli hádanku, vyzraje na podvodníky a získá lásku samotného krále, a o Měsíci, který si pošetilí lidé navzájem kradou, aby ho nakonec svatý Petr pověsil na oblohu mimo dosah jejich všetečných rukou. Národní divadlo uvede

Opera Engelberta Humperdincka Hänsel und Gretel - u nás uváděná většinou pod názvem Perníková chaloupka nebo při čerstvé premiéře Státní opery Jeníček a Mařenka - měla premiéru 23. prosince 1893 ve Výmaru pod taktovkou mladého Richarda Strausse a hned následující premiéru v Hamburku dirigoval Gustav Mahler, dva význační umělci, kteří shodou okolností působili v pražském Neues deutsches Theater, tedy v budově Státní opery.

Musorgského Borise Godunova a Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenka, dvě nejnovější operní inscenace Národního divadla v Praze, spojuje jedno: v obou uvidí publikum na jevišti po boku operních zpěváků a sboristů také desítky dětí, zpěváčků z Kühnova dětského sboru. Jeho členové už téměř osmdesát let účinkují v operách a představeních Národního divadla v Praze a mají tak naprosto výjimečnou možnost zažít už od útlého věku to, co vskutku jen málokdo z jejich vrstevníků: být přímo u toho, když se rodí opera!

V naší rozporů plné době probíhá paralelně mnoho vzájemně protikladných procesů i v hudební kultuře. Jeden příkladný se týká současného českého vztahu k opernímu dílu W. A. Mozarta, aktuálně k jeho Kouzelné flétně. Zatímco v říjnu 2014 zaujala muzikoložka Milada Jonášová na konferenci v Salcburku referátem „Die Zauberflöte, Il flauto magico, Kouzelná flétna – alles aus Prag“, sumarizujícím mimořádně silnou oblibu Kouzelné flétny na konci 18. století v Praze, jež se z ní dokonce i formou opisů partitury šířila celou Evropou, chystal režisér Václav Morávek právě v tomto městě a na jeho historické mozartovské scéně novou inscenaci tohoto díla. Bohužel...