Letošní Podzimní festival duchovní hudby zřejmě de facto skončil koncertem 10. října, nedlouho po zákazu „převážně vokálních koncertů“. Na tuto formulaci ve svém úvodním slovu odkázal i dramaturg Petr Daněk – tvrdící, že dle výkladu Ústavu pro jazyk český se opatření vztahuje na koncerty obsahující zpěv pře-vážně neboli více než vážně. Původní program souboru Ensemble Inégal, Mariánské nešpory Claudia Monteverdiho, tedy musel byl nahrazen výběrem vokální a instrumentální hudby Monteverdiho i jeho současníků a dalších stylově spřízněných skladatelů. I tak ale byly provedeny tři části ze zmíněných nešpor. Sbor, tedy „pře-vážný“ element, v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci ovšem absentoval.

Ensemble Inégal měl v pátek 9. října zahájit svou letošní koncertní sezonu úctyhodným projektem – uvedením Mariánských nešpor Claudia Monteverdiho. Díky schopnosti promptně reagovat na vládní nařízení nakonec publikum v kostele Panny Marie pod řetězem v Praze vyslechlo skvělý náhradní program z instrumentálních děl Monteverdiho současníků. Z Mariánských nešpor zazněly pouze tři vybrané části, a to ve vynikajícím provedení pěvců Gabriely Eibenové, Pavly Radostové, Hasana El Dunii, Jakuba Kubína a Jana Mikušky.

Plzeňská opera uvedla 15. srpna v Divadle J. K. Tyla opožděnou premiéru opery Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, barokní operu, kterou skladatel zkomponoval na libreto Giovanniho Francesca Busenella roku 1642. Navázala tím na svou inscenaci skladatelovy operní prvotiny Orfeo (1607), jíž zazářila před dvěma lety. Tehdejší tým inscenátorů nevstoupil do téže řeky, postoupil o pořádný krok dál. Ostatně stejně jako autor opery, který tuto svou poslední ze snad osmnácti oper (z nichž se dochovaly tři) vytvořil za pomoci zdatného libretisty právníka Giovanniho Francesca Busenella první „dramma giocoso“ v operní oblasti. Monteverdi byl tehdy už na samotném konci své skladatelské i životní kariéry a kromě svých operních prací měl za sebou bezpočet motet a madrigalů i madrigalových komedií plných vzrušených citů i komických detailů. Po dvorním kapelnictví v Mantově (od 1601) byl zajisté hluboce poctěn postavením dvorního kapelníka v chrámu sv. Marka v Benátkách. V tektonice jeho tehdejších sborových skladeb se mimo jiné odráží členění prostor tohoto chrámu umožňující jejich akusticky působivé vícesborové řešení.

Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas.

Jubilejní koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK pod širým nebem k projekci oscarového filmu Obchod na korze se uskuteční v Památníku ticha Praha na nádraží Bubny v pátek 7. září 2018 v 19.30 hodin. Veřejná generálka proběhne ve čtvrtek 6. září 2018 v 19.30 hodin na stejném místě.

Právě probíhající Mezinárodní hudební festival Špilberk letos od 14. do 24. srpna nabízí celkem šest hudebních večerů. Při dvou z nich se představí pořádající orchestr Filharmonie Brno, při dalších dvou hostující tělesa a zbylé dva večery vyplní kinokoncerty hvězd klasické hudby.

Barokní opera u nás není častým hostem, setkáváme se s ní na jevištích kamenných divadel opravdu jen velmi vzácně. V Národním divadle jsme měli možnost vidět dvě její inscenace v době, kdy opeře šéfoval Jiří Heřman (2006-2011), který měl barokní operu ve svém dramaturgickém programu. Nejprve sám režíroval Monteverdiho Orfea (2007) a o dva roky později operní soubor uvedl Händelova Rinalda. Teprve v minulém roce se k baroknímu repertoáru Národní divadlo málem vrátilo, ale nakonec převzalo plánovanou Radokovu  a Luksovu  inscenaci Vivaldiho Arsildy Slovenské národné divadlo Bratislava. Letošek přinesl hned dvě premiéry, které hudebně připravil a dirigoval specialista (mimo jiné) na starou hudbu Vojtěch Spurný. První z nich, raně klasickou Gluckovu Ifigenii v Aulidě nastudoval v Opavě, tou druhou je plzeňská inscenace Monteverdiho raně barokní opery Orfeo, kterou skladatel  složil  pod názvem favola in musica roku 1607 pro modenský karneval. Vojtěch Spurný nediriguje barokní operu na jevišti historické budovy plzeňského Velkého divadla poprvé. Máme v dobré paměti kouzelné provedení Purcellovy opery Dido a Aeneas  režírovanou Janem Antonínem Pitínským ve scénografii a kostýmech Tomáše Rusína a Zuzany Štefunkové, které se tu však hrálo, pravda, už před dvaceti lety.

V málo známém sále Masarykovy koleje v Dejvicích představí Orchestr BERG hudbu dvou originálních skladatelských samorostů – průkopníka americké avantgardy Charlese Ivese a významného rakouského skladatele a improvizátora Wolfganga Mitterera. Ve světové premiéře zazní novinka mladého českého skladatele Jana Dřízala pro kontratenoristu a cimbálistu Jana Mikuška.

V úterý 11. července proběhla v rámci Olomouckých barokních slavností v bývalém Jezuitském konviktu barokní serenata La Contesa de'numi od Leonarda Viciho. O provedení se postaral orchestr Ensemble Damian pod vedením Tomáše Hanzlíka. V roli Jupitera se představil sopranista kolumbijského původu Leandro Lafont, Marta ztvárnil tenor Ondřej Holub, Astrea zazněla v podání Dory Rubart-Pavlíkové, postavy Míru se ujal altista Jan Mikušek, sopranista Filip Dámec přijal roli Apolla a Štěstěnu přivedla k životu Hana Holodňáková.

Po čtyřech ročnících se na letošní prázdniny opět chystají Olomoucké barokní slavnosti. Celkem 23 večerů přinese 6 nově nastudovaných celovečerních programů s českými i zahraničními sólisty a činoherci. Na produkcích se vystřídá přes 70 profesionálních hráčů na historické nástroje a o plynulé výměny scén repliky barokního divadla se každý večer bude starat pětice mašinistů. Návštěvníkům festivalu bude nabídnut barokní zážitek od welcomedrinků v podobě výběrových rumunských vín, samotného představení, výstava historických opon českých divadelních spolků a po představení k dispozici opět bar nebo mohou pokračovat komentovanou prohlídkou neobarokní Sarkanderovy kaple a barokního kostela sv. Michala s výstupem na věž.