Kritiky - časopis harmonie

Ostravský Festivalový podzim s Adamem Plachetkou nebo Hradišťanem nahradí MHF Leoše Janáčka

Události posledních měsíců neumožnily konání Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v plánovaném termínu a rozsahu. Organizační tým festivalu však na podzim připravil cyklus několika mimořádných koncertů. První zářijový víkend proběhnou především open air produkce v nově zrekonstruovaném amfiteátru v Hukvaldech – ty rozezní soubor Hradišťan nebo kantáta Carmina Burana v podání sólistů v čele se sopranistkou Veronikou Rovnou Holbovou. V druhé polovině listopadu pak do Ostravy a okolních měst dorazí hobojista Vilém Veverka, klavírista Martin Kasík nebo sólista Adam Plachetka.

K další benefici se spojí Pražské jaro s Českou filharmonií, Mozartem a Člověkem v tísni

Další ze série benefičních koncertů České filharmonie proběhne v sobotu 23. května. Živě z pražského Rudolfina se tentokrát bude vysílat mozartovský koncert, na kterém se vedle ČF podílí Pražské jaro. Dirigovat bude Tomáš Netopil, vokálních partů se ujme Kateřina Kněžíková, Simona Šaturová, Jan Martiník a Adam Plachetka. Koncert v přímém přenosu uvede ČT art, Český rozhlas Vltava, ke zhlédnutí bude rovněž na webu festivalu nebo na Facebooku Harmonie. Večerem provede Ondřej Havelka.

Češi zahrají Čechům. Dvořákova Praha představuje nový program

Třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha se uskuteční v původně plánovaném termínu, tedy od 4. do 20. září 2020. Vzhledem k aktuálním okolnostem nelze zajistit účast původně smluvených zahraničních interpretů; festival tedy namísto toho oslovil přední české umělce – sólisty, dirigenty i tělesa. Heslem festivalu je slogan „Češi hrají Čechům“.

Bělohlávek a Hrůša se pomyslně setkávají na novém albu Decca, s mimořádným výsledkem

Nové album České filharmonie má jediný „zásadní nedostatek“. Mělo být rozděleno na tři (případně na čtyři) dílčí hudební nosiče, aby posluchače přinutilo poslechnout si každou ze tří nahraných kompozic samostatně, bez možnosti návazného poslechu. Řeč je o vrcholných duchovních kompozicích Antonína Dvořáka z let 1890 (Requiem), 1892 (Te Deum) a 1894/1895 (Biblické písně).

ANKETA: Jakou roli má umělecká kritika? Zrušili byste kvůli negativní recenzi koncert?

Klavírista Lukáš Vondráček minulý týden v otevřeném dopise oznámil, že ruší svoje nadcházející pražské koncerty. Jedním z důvodů je podle něj „dlouhodobě alarmující úrovni české (pražské) hudební žurnalistiky".

Emoce v neředěné formě

4. říjen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Emoce v neředěné formě

„Janáček je nesmírně upřímný,“ shrnul dirigent Petr Altrichter hudební řeč skladatele, jehož dílo jej provází od narození po celou dobu studií i kariéry. Přímočarost a emoce proudily z celého čtvrtečního koncertu České filharmonie, který rámovaly dvě Janáčkovy kompozice.

Naše Matka s velkým M aneb Proč se koncert na podporu Notre Dame vydařil

Z celého provedení Stabat Mater v úterý 23. dubna v Rudolfinu je asi nejlepší si zapamatovat slova Marka Ebena, která řekl v úvodu, budu parafrázovat: „katedrály bývaly kdysi nejvyššími body ve městě, dnes se krčí vedle bank a televizních věží - těmto dvěma novodobým božstvům jsme v posledním století obětovali opravdu hodně…“ Každá záminka vnést do veřejného prostoru něco opravdu duchovního je dobrá, podstatné ale je, aby vyznění ve výsledku opravdu duchovní bylo. A je moc dobře, že se to tentokrát celkem povedlo. A nepřispěl k tomu jen Marek Eben, který v úvodu důstojně a elegantně představil ad hoc sestavený orchestr z hudebníků všech pražských orchestrů, kteří ten večer měli čas.

Romantický Jan Martiník

16. duben 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Romantický Jan Martiník

Pod hlavičkou „Romantické večery v Rudolfinu“ se odehrál 13. dubna 2019 v Sukově síni neobyčejně zajímavý písňový recitál, jenž řadím v této sezoně mezi nejlepší. Předesílám, že v pozadí stála agentura ArteVisio, jež dle internetu zastupuje například Iva Kahánka, který je spiritus agens  tohoto komorního cyklu,  Belfiato Quintet, Cappelu Marianu a dokonce asi nějak i Pavel Haas Quartet. Koncert, stejně jako i další Romantické večery, podpořil pražský magistrát. Navenek to dokonce vypadalo, jakoby byla do konání koncertu vtažena Česká filharmonie (viz tisk vstupenek). Tolik technické informace.

Utrpení, smrt a naděje podle Matouše, Bacha, ale taky Erica Stoklossy

V křesťanském světě vrcholí v těchto dnech postní doba, v kostelích panuje větší ticho, blíží se Svatý týden a k němu neodmyslitelně patří příběh utrpení a smrti Ježíše Krista. K jedné z jeho nejpůsobivějších uměleckých podob bezesporu patří Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha, které by podle tradice měly zaznít na Velký pátek. Pražské publikum si je vyslechlo o něco dříve v podání Collegia 1704.

Ve věčné paměti zůstane spravedlivý… a pánové Roskovec a Petrák

V Palachově týdnu věnovala Česká filharmonie svým posluchačům dramaturgicky ojedinělý dárek. Bylo jím nastudování Mozartova Requiem d-moll KV 626 ve společnosti mluveného slova, gregoriánského chorálu a kompozic Mozartových i jeho následovníků mezi skladateli z 19. a 20. století. Nastudovaná díla spojila tematika rozpomínání se na krátkost či věčnost lidského života. O další ze svých překvapivých pražských nastudování, které budilo souhlasný zájem a rozpaky současně, se postaral rakouský světoobčan Manfred Honeck. Ke spolupráci přizval herce Mariana Rodena, vokální soubor Schola gregoriana pragensis sbormistra Davida Ebena, Pražský filharmonický sbor dirigenta a sbormistra Lukáše Vasilka a čtveřici mladých sólistů, z nichž vokálními kvalitami zaujal především mladý lipský tenorista Patrick Grahl, o němž snad brzy opět uslyšíme.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.