Letošní 25. ročník festivalu Concentus Moraviae nakonec nabídl dramaturgyni Barbaře Marii Willi vytvoření nového programu v novém termínu, dnešní situace nejen přivřela hranice, ale i vše změnila. S tématem „Domov můj“ tedy Barbara Maria Willi připravila posluchačům báječný program věnovaný především staré hudbě v podání našich vynikajících hudebníků.

Pětadvacet koncertů v podání předních českých interpretů nabízí letos pětadvacetiletý festival Concentus Moraviae. Zámecké sály, baziliky, kostely i moderní kulturní sály budou od 11. září do 29. října hostit umělce, kteří vinou pandemických opatření nevycestovali do zahraničí. Slovy organizátorů by takovýto program v běžném koncertním provozu nebylo možné v ČR uskutečnit – významné tuzemské komorní ansámbly, orchestry a sólisté by vystupovali na světových scénách. Nyní je svým posluchačům nabídne jubilující festival v jednom ročníku jako dárek k 25 letům své existence.

Jubilejní 70. koncert Hudebního salonu Moniky Knoblochové s název Café crème, který již několik sezon posluchačům zpříjemňuje nedělní večery v pražském kostele sv. Vavřince, se tentokrát rozezněl v témbru barokního violoncella. Na sklonku listopadu zde v obnovené premiéře zazněly skladby dosud opomíjeného skladatele, jehož znovuobjevení se dlouhodobě věnuje violoncellista Libor Mašek, který program koncertu koncipoval i s rozhledem interpretoval.

Tím, že ve vás titulek vzbudil zvědavost a vy čtete tento článek, splnil svoje poslání, tudíž zapomeňte na něj.☺ Večerní cyklus koncertů staré hudby Barokní podvečery  se konají už po devatenácté, ale stále si drží vysokou úroveň dramaturgie a interpretace. Ve čtvrtek 28. 3. nabídl pořadatel, Collegium Marianum – Týnská škola,  recitál jejich hlavní houslistky Lenky Torgersen s provokativním názvem Bizzaria. Večer se konal s podporou pražského Kláštera dominikánů v jejich Barokním refektáři v Jilské ulici.

Podzimní řada 18. ročníku Barokních podvečerů se otevřela 9. října v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Rezidenční soubor MHF Letní slavnosti staré hudby Collegium Marianum vystoupil s programem nazvaným Mír na Parnasu. S hráči ansámblu ho nastudovala houslistka Lenka Torgersen.

Letošní, již 34. ročník mezinárodního hudebního festivalu, rozvržený do termínu přesahujícího o celý týden měsíc říjen, začal prologem již 1. dne tohoto měsíce v berounském kostele sv. Jakuba. Mezzosopranistka Jana Hrochová za varhanního doprovodu Lukáše Petřvalského přednesla písně Georga Friedricha Händela, Giulia Cacciniho a Antonína Dvořáka. Petřvalský hrál varhanní díla Lousie Viereneho, Johanna Sebastiana Bacha a svou Fantasii gregorianu. Spolu s hudebním programem, který připravil dramaturg Petr Kadlec, nabízí festival řadu doprovodných akcí a cyklus Výtvarný Talichův Beroun. V den oficiálního zahájení koncertu se konaly dokonce

Koncert souborů Cappella Mariana a Capella ornamentata odkazoval titulem “San Marco” k Benátkám a Claudiu Monteverdimu. Z Monteverdiho díla zaznělo šest velkolepých, vícesborových duchovních kompozic ze sbírky Selva morale e spirituale (1640). Ta se stala zdrojem inspirace pro Monteverdiho současníky i následující skladatelské generace. Z jejich tvorby byla v průběhu večera provedena tři další chrámová díla: O gloriosa

Druhý ročník pražského Zelenka Festivalu, jehož pořadatelem je Ensemble Inégal, se konal ve dnech 13.-16. října v kostele P. Marie pod řetězem, ve Velkopřevorském paláci a v knihovně Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR, kam byla 15. října situována mezinárodní muzikologická konference Nové pohledy na život a dílo Jana Dismase Zelenky, věnovaná památce významného německého

Nový koncertní prostor a vstup do něj ověnčený výjimečnou hudbou, to je aktuální okamžik barokního orchestru Collegium 1704 a jeho sboru, souborů připomínajících si letos desáté výročí. Ve středu 21. října vstoupily do nové sezony ve spirituálním prostoru kostela sv. Anny - Pražské křižovatky provedením Mariánských nešpor Claudia Monteverdiho.

V časovém rozpětí zhruba jednoho měsíce před 17. listopadem se v Praze konalo několik koncertů, které byly nejlepším důkazem toho, jak dakleko u nás za poslední čtvrtstoletí dospěl vývoj v interpretačním oboru, kterému nepřál nejen předlistopadový, ale dlouhou dobu ani polistopadový hudební establishment: bez nadsázky ke světové kvalitě i proslulosti. Pro potvrzení pravdivosti těchto slov stačí zalistovat stránkami programové brožury, vydané ke koncertu souboru Mala Punica (FOK, řada  Komorní koncerty & klavírní recitály, kostel sv.