Mezi dramaturgicky nejprogresivnější projekty mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha náleží jeho volná operní řada. V roce 2014 ji zahájila obnovená premiéra operní prvotiny Antonína Dvořáka Alfred na německé libreto Theodora Körnera. O pět let později vůbec poprvé zazněla první verze skladatelovy komické opery Král a uhlíř. Operní projekty jsou pro festival náročným počinem, proto jsme si museli počkat další tři roky na nový festivalový operní večer. Letos jím bylo koncertní, chvílemi takřka poloscénické nastudování Dvořákova předposledního operního díla Rusalka. Před koncertem i po něm si bylo možno klást otázku, zda je koncertní nastudování Rusalky legitimní, když jde o jediné Dvořákovo operní dílo, které od premiéry v roce 1901 v podstatě nikdy neopustilo česká operní jeviště a dnes je nejhranější českou romantickou operou za hranicemi, navzdory pověsti o „neoperním Dvořákovi“. Skladatelova symfonická opera s významnou rolí orchestru ovšem unese i nastudování bez vizuální složky, o čemž se přesvědčilo hluboce koncentrované a bouřlivě aplaudující publikum prvního z trojice plánovaných provedení v pondělí 19. 9. 2022 (další 21. a 23. 9. 2022).

Na začátku února uvedla MET premiéru Dvořákovy Rusalky, kterou teď bude moci zhlédnout i české publikum. V přímém přenosu ji nabídnou vybraná kina v sobotu 25. února a několik dalších i ze záznamu v průběhu března a dubna. U příležitosti premiéry probíhá v New Yorku také několik doprovodných akcí, například výstava rukopisu opery ze sbírek Národního muzea, která je veřejnosti otevřena od 1. do 23. 2. 2017 v galerii Českého centra New York.

Finále jubilejního třicátého ročníku nejslavnější pěvecké soutěže na světě mělo značně překvapivé vyústění: jak v písňové, tak v operní kategorii získala první cenu americká mezzosopranistka...