Aktuality - časopis Harmonie

Kdo snese Svatou Ludmilu

16. září 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Kdo snese Svatou Ludmilu

„Je Vám to hrozné, co ti lidé zde všecko dovedou a snesou! Vcelku bude 8 koncertů a každý trvá nejméně 4 až 5 hodin!“ psal Dvořák v dopise o festivalu v Birminghamu. „Těším se na to velmi. Sbor a orchestr znamenitý, 100 sopr., 100 altů, 100 tenorů, 100 basů... To si rozvažte, jak to bude znít, až spustí!“ Provedení Dvořákovy kantáty Svatební košile na birminghamském festivalu v srpnu 1885 přineslo Dvořákovi obrovské uznání veřejnosti, uspokojení z vlastní práce a taky okouzlení velkými festivalovými produkcemi, které pražský hudební život dosud neznal. Už pro Birmingham uvažoval o českém duchovním námětu, v úvahu přicházel Jan Hus nebo svatý Václav, nakonec se ale obrátil k Erbenovi.

Pohanství, konverze, křesťanství

14. září 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Pohanství, konverze, křesťanství

Stěží popsatelný pocit se mě zmocnil ve čtvrtek 13. září odpoledne, když jsem stoupal po schodišti Rudolfina do Západního salónku a zaslechl mohutný zvuk symfonického tělesa, pěveckého sboru a ovšem i pěveckých sólistů z útrob Dvořákovy síně. Nejenže to byl balzám pro uši, mohutný ale kultivovaný. Především ve mně rozezněl něco dávno spícího. Zjitřené češství i slovanství, ovšem propojené s čímsi převyšujícím, celoplanetárním. Možná, že něco takového chtěl Antonín Dvořák v posluchačích vyvolat, když komponoval své rozmáchlé Oratorium Sv. Ludmily? „Zjevně ano,“ vyplývá ze zasvěceného komentáře dirigenta Jakuba Hrůši, jako vždy precizně formulujícího bohatou, poučenou češtinou opřenou o hluboké znalosti souvislostí. „Antonín Dvořák byl niterně věřící člověk, nadšený pro myšlenku svébytného národa slovanského ražení, ovšem zároveň vnímající svět v celé jeho šíři a pestrosti.“

Kongeniální Svatební košile na prahu Dvořákovy Prahy

V předvečer 177. výročí narození Antonína Dvořáka (1841–1904) otevřel zahajovacím koncertem ve Dvořákově síni pražského Rudolfina brány svým posluchačům XVIII. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Posluchače na schodech před Rudolfinem vítaly tóny skladatelových Fanfár C-dur pro čtyři trubky a tympány B 167 (1891), na programu ovšem bylo jedno ze čtveřice Dvořákových celovečerních vokálně-orchestrálních děl, baladická kantáta Svatební košile op. 69, B 135 (1884) na slova Karla Jaromíra Erbena (1811–1870). Každé její provedení od premiéry v Plzni v roce 1885 je svátkem a nejinak tomu bylo i na začátku letošní Dvořákovy Prahy, která je věnována završení dvořákovského oratorně-kantátového cyklu. Posluchači se vedle úvodních Svatebních košil mohou ještě těšit na avizované nezkrácené nastudování oratoria Svatá Ludmila op. 71, Mši D-dur op. 86 ve verzi pro Rudolfinum a dramaturgické lahůdky v podobě Žalmu 149, op. 79, anglickojazyčné kantáty Americký prapor op. 102 a ojediněle uváděné gratulační kantáty Duchu hudby op. 113.

Dvořákovu Prahu zahájí Svatební košile

29. srpen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Aktuality
Dvořákovu Prahu zahájí Svatební košile

Zahajovací koncert letošního jedenáctého ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha bude 7. září v Rudolfinu patřit dílu dvou géniů: skladatele Antonína Dvořáka a básníka Karla Jaromíra Erbena. V kantátě Svatební košile se spojuje právě Dvořákova hudba s Erbenovou poetikou. Nastudování tohoto díla s Českou filharmonií a Českým filharmonickým sborem Brno se ujal Jakub Hrůša. V roli dívky, která se modlila za svoji hříšnou touhu a málem za to zaplatila vlastním životem, bude zpívat sopranistka Kateřina Kněžíková, hlas jejího mrtvého milého bude patřit tenoristu Richardu Samkovi a v roli vypravěče se představí barytonista Svatopluk Sem.

Hrůša prodlužuje smlouvu v Bamberku a čeká ho debut u Berlínských filharmoniků

Dirigent Jakub Hrůša dnes podpisem smlouvy na mnichovském Ministerstvu vědy a umění prodloužil svou šéfdirigentskou smlouvu u Bamberských symfoniků o dalších 5 let. Setrvá tak v čele tohoto předního německého orchestru, který řídí od sezony 2016/17, do roku 2026.

Síla mladší generace

8. červen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Síla mladší generace

První koncert České filharmonie po Pražském jaru doznal několika proměn. Nakonec se na pódiu Dvořákovy síně sešli 6. 6. zástupci umělecky silných nových tuzemských generací - houslista Josef Špaček, pianista Martin Kasík a dirigent Jakub Hrůša. Zazněly tři skladby. Jedna lepší než druhá. 

Hrůša, ČF a Helmchen: Barvitý Kodály, brilantní Beethoven a pompézní Prokofjev

Jakub Hrůša měl na abonentním koncertě řady B6 České filharmonie ve Dvořákově síni 11. dubna 2018 plné ruce práce. Na programu byly totiž vedle Beethovenova I. klavírního koncertu dvě orchestrální suity, v nichž jejich autoři požadují enormně velké a navíc ještě dosti neobvyklé nástrojové obsazení. Zoltán Kodály předepsal ve své Suitě ze singspielu Háry János nejen značně rozšířené obsazení standardních orchestrálních nástrojů včetně bohatě vybavených bicích, ale k tomu ještě klavír, saxofon a dokonce i cimbál. Suita z Prokofjevovy opery Vojna a mír má podobně obrovité orchestrální obsazení, a to včetně spousty bicích. Obejde se sice bez klavíru, cimbálu a saxofonu, přibyly v ní však dvě harfy a k nim ještě varhany. V obou suitách se ten večer orchestrální hráči jen taktak vešli na pódium.

Několikeré Vzkříšení a více nové hudby v příští sezoně České filharmonie

Vedení České filharmonie dnes na tiskové konferenci zveřejnilo program příští sezony. Pod vedením nového šéfdirigenta Semjona Byčkova dokončí Čajkovského projekt a uskuteční turné do USA s dvěma koncerty v Carnegie Hall a do Německa, kde poprvé vystoupí v hamburské Elbphilharmonie. Orchestr dále absolvuje rezidenci ve vídeňském Musikvereinu a oslaví sté výročí Československa koncerty v Praze, v Bratislavě a Londýně. Do Prahy pozve dirigenty Simona Rattla, Franze Welsera-Mösta, Giovanni Antoniniho a sólisty Nikolaje Luganského, Joshuu Bella nebo Franka Petera Zimmermanna. V následujících letech orchestr objedná čtrnáct nových děl od českých i zahraničních skladatelů.

Martinů a Schönberg, večer Jakuba Hrůši a Mitsuko Uchidy

Mitsuko Uchida hraje Klavírní koncert Arnolda Schönberga již pětadvacet let a má jej dokonale zažitý. Hraje jej pravda z not, ale to nás u tak paměťově i hudebně náročné skladby nesmí mýlit. Ona sama jej nepovažuje za technicky mimořádně náročný, či vděčný, o jeho posluchačské vstřícnosti si rovněž nedělá iluze – naskýtá se tedy otázka proč se toto nekompromisně dodekafonické dílo stalo trvalou součástí jejího repertoáru. Říká dokonce, že klavírní part je pro pianistu velmi nepohodlný, není vůbec psán pianisticky efektivně, díky tomu, že Schönberg sám na klavír moc hrát neuměl. Přesto je vášnivou advokátkou tohoto díla. Proč? Z úcty a lásky k síle uměleckého přesvědčení, které jde nekompromisně za svým cílem a nepoleví ani na okamžik, říká. To zní hezky, že? V jeho kompoziční filosofii je skutečně akt tvorby tím nejdůležitějším ze všeho, oč při umělecké tvorbě jde; výstup skladby a to, zda se posluchači příjemně poddává, není a nesmí (!) být primárním cílem. V tom byl Schönberg zcela nekompromisní, jako možná nikdo z jeho kolegů, a jeho život i dílo stalo se – a po stu letech to lze říci zcela bezpečně – živoucím dokladem toho, že radikální a zároveň populární prostě býti nelze. Schönberg je jedním z nejobhajovanějších tvůrců moderní hudby, ale kromě expertů ho poslouchat nechce nikdo. Uvážíme-li, že se tento nevyléčitelný idealista a nejumělečtější tvůrce Moderny podle svých slov upřímně těšil, až si jeho seriální odrhovačky budou pískat zelináři na ulicích – pak to je doklad smutné ironie, s jakou nutno okomentovat bolestné schizma, ke kterému dospěla artificiální hudba za posledních sto let. Ani po stu letech se jeho hudba nestala trvalou součástí repertoáru a naděje, že si ho budou pískat zelináři… nevsadil bych na to ani pětník.

Jakub Hrůša doma v Bamberku

2. leden 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jakub Hrůša doma v Bamberku

Bamberk je asi sedmdesátitisícové město v Bavorsku, historicky a i dnes přesněji v Horních Frankách. „Máme kolem sedmi tisíc abonentů, teoreticky mě tedy každý desátý člověk, kterého potkám někde na ulici, velmi dobře zná,“ usmívá se Jakub Hrůša, který je od podzimu 2016 šéfdirigentem Bamberských symfoniků. Hovoříme spolu předposlední den roku, chvíli po skončení zkoušky na silvestrovský koncert. Koná se 31. prosince dvakrát, odpoledne a večer, a na programu je Beethovenova Devátá symfonie. „Hrává se v tento den i odlehčenější program, ale po třech či čtyřech letech publikum dává vždy už najevo, že bychom se měli zase vrátit k Beethovenovi, k něčemu závažnějšímu,“ říká Jakub Hrůša.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.