Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v nadcházející sezoně završí Čajkovského projekt vydáním souborného CD boxu a rezidencemi v Praze, Tokiu, Vídni a Paříži. Orchestr s šéfdirigentem dále vystoupí na BBC Proms v Londýně a s Jakubem Hrůšou uvede v Praze i Hamburku Janáčkovu Káťu Kabanovou. V české premiéře zazní skladby Detleva Glanerta či Luciana Beria, ve světové premiéře díla Jiřího Temla, Jaroslava Krčka a dalších autorů. Beethovenovo výročí si Česká filharmonie připomene uvedením všech skladatelových symfonií a klavírních koncertů. Novými uměleckými partnery prvního českého orchestru se stanou londýnská Royal Academy of Music a čínský Nanking.

Dlouhá léta čekám na nahrávku, nebo hned celý cyklus nahrávek, které by dramaturgicky kombinovaly Brahmsovy, Čajkovského a alespoň vrcholné Dvořákovy symfonie. Konečně jsem se dočkal. Překvapivě díky českému dirigentovi Jakubu Hrůšovi, bavorskému orchestru Bamberských symfoniků a menšímu, o to však agilnějšímu švýcarskému hudebnímu vydavatelství Tudor.

U příležitosti konání společného novoročního koncertu České spořitelny, České filharmonie a Smetanovy Litomyšle byl 30. ledna v pražském Rudolfinu představen program letošního Národního festivalu Smetanova Litomyšl 2019. 61. ročník festivalu se bude konat od čtvrtka 13. června do neděle 7. července 2019. Stejně jako loňský jubilejní ročník přinese celkem 41 pořadů v 25 programových dnech.

Klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša, který již tři roky vede přední německý orchestr s „českým zvukem“ Bamberger Symphoniker, opět 18. a 19. ledna 2019 spojí své síly. Ve svém domovském sídle přednesou Bamberští symfonikové spolu s Ivo Kahánkem Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Zároveň tak dokončí velký nahrávací projekt: pod křídly Supraphonu dojde k zachycení jejich společné interpretace výjimečných českých koncertních děl – Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka a právě čtvrtého koncertu pro klavír a orchestr Bohuslava Martinů. Společné CD vyjde na podzim letošního roku.

Koncert 123. sezony České filharmonie 19. 12. 2018 naplnil všechny posluchače ve Dvořákově síni Rudolfina energií a radostí. Dal by se nazvat koncertem tisíců - hned v první skladbě, Dvořákově Te Deum, se na podium nahrnul takový dav interpretů, že nebýt rezervovaných míst pro dirigenta a sólisty neměli by si kam stoupnout…

74. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro se uskuteční 12. května až 4. června 2019. Tradiční zahajovací program festivalu, tedy Smetanovu Mou vlast, zahrají Bamberští symfonikové pod taktovkou svého šéfdirigenta Jakuba Hrůši. Orchestr, který se dodnes hlásí k českým kořenům, založili v roce 1946 odsunutí němečtí hráči Pražské německé filharmonie.

Jakub Hrůša včera s velkým úspěchem debutoval s orchestrem Berlínských filharmoniků. Ve slavné Digital Concert Hall pod jeho vedením zazněl dramaturgicky zajímavý program české hudby - Symfonická báseň Zlatý kolovrat op. 109 Antonína Dvořáka, Koncert pro housle a orchestr č. 1 Bohuslava Martinů a Rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka. V sólovém partu houslového koncertu se představil přední německý houslista Frank Peter Zimmermann.

Letošní ročník festivalu Dny Bohuslava Martinů nabídne od 18. listopadu do 19. prosince jedenáct koncertů, na kterých vystoupí výrazné postavy nejen české, ale i zahraniční hudební scény. Na festivalu zahrají například Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, Ivo Kahánek, Frank Peter Zimmermann a Česká filharmonie pod vedením Jakuba Hrůši, Wihanovo kvarteto, Anna Paulová nebo Guarneri trio. K oslavám hudby Martinů se v rámci svých abonentních koncertů připojí také Český spolek pro komorní hudbu, Symfonický orchestr Českého rozhlasu a Hudba Hradní stráže ČR.

„Je Vám to hrozné, co ti lidé zde všecko dovedou a snesou! Vcelku bude 8 koncertů a každý trvá nejméně 4 až 5 hodin!“ psal Dvořák v dopise o festivalu v Birminghamu. „Těším se na to velmi. Sbor a orchestr znamenitý, 100 sopr., 100 altů, 100 tenorů, 100 basů... To si rozvažte, jak to bude znít, až spustí!“ Provedení Dvořákovy kantáty Svatební košile na birminghamském festivalu v srpnu 1885 přineslo Dvořákovi obrovské uznání veřejnosti, uspokojení z vlastní práce a taky okouzlení velkými festivalovými produkcemi, které pražský hudební život dosud neznal. Už pro Birmingham uvažoval o českém duchovním námětu, v úvahu přicházel Jan Hus nebo svatý Václav, nakonec se ale obrátil k Erbenovi.

Stěží popsatelný pocit se mě zmocnil ve čtvrtek 13. září odpoledne, když jsem stoupal po schodišti Rudolfina do Západního salónku a zaslechl mohutný zvuk symfonického tělesa, pěveckého sboru a ovšem i pěveckých sólistů z útrob Dvořákovy síně. Nejenže to byl balzám pro uši, mohutný ale kultivovaný. Především ve mně rozezněl něco dávno spícího. Zjitřené češství i slovanství, ovšem propojené s čímsi převyšujícím, celoplanetárním. Možná, že něco takového chtěl Antonín Dvořák v posluchačích vyvolat, když komponoval své rozmáchlé Oratorium Sv. Ludmily? „Zjevně ano,“ vyplývá ze zasvěceného komentáře dirigenta Jakuba Hrůši, jako vždy precizně formulujícího bohatou, poučenou češtinou opřenou o hluboké znalosti souvislostí. „Antonín Dvořák byl niterně věřící člověk, nadšený pro myšlenku svébytného národa slovanského ražení, ovšem zároveň vnímající svět v celé jeho šíři a pestrosti.“