V polovině října 2018 proběhly v Mnichovské Philharmonie im Gasteig tři abonentní koncerty Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu (Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks) pod vedením Jakuba Hrůši, na programu byla Smuteční symfonie c moll Asrael Josefa Suka. Po dvou letech nyní vychází live snímek u německého vydavatelství BR Klassik. 

Česká filharmonie pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta Jakuba Hrůši a s violoncellistkou Sol Gabettou zavítá začátkem března do německých měst Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Friedrichshafen a Freiburg. Koncem dubna se pak po roce vrátí do hamburské Labské filharmonie na dvoudenní rezidenci s koncertním provedením Janáčkovy opery Káťa Kabanová, kterou předtím třikrát provede ve Dvořákově síni Rudolfina.

Se zájmem sledujeme světovou kariéru Jakuba Hrůši a přejeme mu úspěchy. Právě obraz sebevědomého hudebníka, který má každou partituru pevně v rukou, byl možná nejcharakterističtějším rysem abonentních koncertů České filharmonie v posledním lednovém týdnu. I v pátek 31. ledna odcházelo publikum nadšeno.

První kolo Cen České hudební akademie, v němž v patnácti kategoriích hlasovalo 351 akademiků, skončilo v pondělí 20. ledna. Slavnostní ceremoniál předávání Andělů se bude konat 31. března 2020 v pražské hale O2 universum a v přímém přenosu jej nabídne ČT1. Jejich favoritem je Vladimír Mišík, který s albem Jednou tě potkám získal šest nominací. V kategorii Klasika jsou nominováni Bennewitzovo kvarteto, Pavel Haas Quartet a Ivo Kahánek s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou.

Album klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, které nahrál klavírista Ivo Kahánek a Bamberští symfonikové pod vedením Jakuba Hrůši, bylo časopisem BBC Music Magazine nominováno mezi nejlepší nahrávky celého roku. BBC Music Magazine toto album v loňském vánočním čísle ocenil jako Nahrávku měsíce. Do nejužších nominací na výroční ceny časopisu se vedle klavírních koncertů dostala také nahrávka Janáčkovy vokální tvorby, na němž se podílela mimo jiné Václava Krejčí Housková.

Jakub Hrůša bude na přelomu listopadu a prosince poprvé řídit Vídeňské filharmoniky v koncertním programu. Do Vídně zamíří po dvoutýdenní rezidenci s Cleveland Orchestra a již třetím hostování u New York Philharmonic. Do konce roku ho ještě čekají vystoupení s Philharmonia Orchestra, Berliner Philharmoniker a Bamberger Symphoniker. Silvestrovsko-novoroční program připraví s Českou filharmonií.

Už šestým rokem nabízí Dvořákova Praha drobný, ale – zdá se – účinný bonus k úctyhodnému množství hudby. Jsou jím Povídání po potlesku čili aftertalks, které po některých koncertech přimějí část publika zůstat navzdory pozdní večerní hodině v koncertní síni a naslouchat názorům a postřehům protagonistů večera. Ti se kvůli tomu vrátí, ač vyčerpáni svým výkonem, na jeviště – a jejich výčet od roku 2013 do současnosti utěšeně přibývá: Jurowski, Bělohlávek, Sharon Kam, Baborák a mnoho dalších... Projekt, v němž mám možnost – a riskantní úděl – být jak moderátorem tak tlumočníkem, vymyslel Marek Vrabec. A jeho následník, Jan Simon se svým týmem, v něm pokračuje. Nejen to. Pro mecenáše a významné osobnosti kolem festivalu se uskutečňují i tzv. pretalks neboli setkání před koncertem. Je zajímavé pozorovat, co kterému umělci, ať už dirigentovi, hudebníku či pěvci, vyhovuje víc: někteří se veřejnému hovoru před vystoupením vyhýbají jako čert kříži, protože se potřebují uzavřít do sebe a soustředit; jiným se naopak nechce po koncertu cokoli dodávat a raději mluví před ním.

Na začátku letošního roku jsme informovali o koncertech Bamberských symfoniků, během nichž Ivo Kahánek pod vedením Jakuba Hrůši hrál Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Ten nyní vychází na novém albu. Nahrávku její protagonisté pokřtí v rámci festivalu Dvořákova Praha v pondělí 9. září.

Dramaturgie letošního zahajovacího koncertu Smetanovy Litomyšle byla letos slavnostní, radostná a neokázalá. Zaznělo vůbec poslední dílo Bedřicha Smetany Pražský karneval, který se z více důvodů málo uvádí. Pořadatelé dokonce iniciovali nové vydání not a zapíšou se do historie uvádění skladby, komponované zcela na prahu šílenství. Její složitá provozovací historie by vydala na samostatné pojednání, podstatné ale je, že tentokrát zazněla ve velmi transparentní a atraktivní podobě. Její začátek upomíná na Čertovu stěnu a je zajímavé, jak i uprostřed komplikovaných harmonií a trochu nepředvídatelného průběhu Smetanu stále poznáváme. Jakub Hrůša pomohl velmi logickému a barvitému provedení, které působilo jako trochu svérázné a zároveň důvěrně známé modernistické dílo.

Dříve, než byla v neděli 12. 5. 2019 festivalovému publiku zpřístupněna Smetanova síň Obecního domu, zrodil se hudebními legendami 20. století opředený příběh o mimořádném začátku Pražského jara 2019. Letos osmatřicetiletý Jakub Hrůša festival nezahajoval poprvé. Úvodní koncert dirigoval již v roce 2010, tehdy s orchestrem Pražské komorní filharmonie. Kritiky před lety nešetřily chválou a poněkud nekriticky