Kritiky - časopis harmonie

Wihanovo kvarteto v paralelních dimenzích

Členové Wihanova kvarteta  se poměrně často vyskytují nejen v jejich „klasické“ kvartetní podobě, ale i v dalších sestavách. I tehdy jejich umění má vždy tu kvalitu, která z jejich kvarteta učinila komorní soubor světové třídy. Dva z takových koncertů nedávno zazněly v sálech sloužících převážně jiné činnosti, ale pro komorní hudbu jako stvořených. 

Brilantní okteto

5. červen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Brilantní okteto

Na festivalovém večeru v Dvořákově síni Rudolfina se 29. května propojilo několik skvělých prvků komorní hudby v jednu výjimečnou hudební událost. Dva soubory, české Wihanovo kvarteto (Leoš Čepický, Jan Schulmeister, Jakub Čepický, Matěj Štěpánek) a britský Sacconi Quartett (Ben Hancox, Hannah Dawson, Robin Ashwell, Cara Berridge) se prolnuli v jedno dokonalé smyčcové okteto, aby představili tři geniální skladatele v dílech jejich raného tvůrčího období. Ač oba soubory dělí rozdíl i zkušenost jedné generace, podoba jejich hudebnosti, nástrojová suverenita i příbuzný temperament komorního projevu z nich na

Jedinečný Janáček skvělých Wihanovců

V minulém roce tomu bylo již 30 let, kdy student AMU Aleš Kaspřík vyzval své tři spolužáky k založení smyčcového kvarteta, které již v následujícím roce suverénně zvítězilo v Mezinárodní soutěži Pražského jara. Od této chvíle se odvíjí nepřetržitá řada úspěchů a ocenění, která řadí Wihanovo kvarteto mezi  nejpřednější světovou interpretační elitu. Často úmyslně zdůrazňuji fakt, že takových komorních souborů je u nás více, než kdekoliv jinde, a nejen na počet obyvatel. Jestlipak to není i proto

Wihanovo kvarteto. Strážci české tradice

Před časem se mě jeden můj přítel zeptal, jaký je hlavní rozdíl mezi starými (myslel tím hluboké kořeny ve 20. století) a mladými smyčcovými kvartety. Na moji nejistotu reagoval: „No přece mladí fluktuují, přicházejí, odcházejí, ti staří hrají spolu dokud udrží smyčec.“ Byl to sice vtip, ale s pravdivým jádrem. Neplatí to sice obecně, ale je obdivuhodné, jakou

Wihanovci jubilující i debutující

Wihanovo kvarteto, jedno z předních českých komorních těles, se letos dožívá zralého kvartetního věku třiceti let. Už v době  studií na AMU se soubor na pětadvacet let ustálil do úspěšné neměnné sestavy Leoš Čepický - prim, Jan Schulmeister  -  sekund, Jiří Sigmund  -  viola, Aleš Kapřík  -  violoncello. Soubor  záhy  získal  mezinárodní respekt  a obdiv na nejprestižnějších světových pódiích, kde dodnes zaznívá většina jeho koncertních vystoupení. Wihanovci jsou rezidenčním kvartetem Trinity College of Music v Londýně. Obdrželi množství

Až do konce s elegancí

22. prosinec 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Až do konce s elegancí

14.12.2014 se uskutečnil v Pálffyho paláci vzpomínkový večer u příležitosti nedožitých 65. let profesorky Pražské konzervatoře, houslistky Dagmar Zárubové. Sešli se její přátelé, spolupracovníci a bývalí studenti. Na programu byla díla G.F. Telemanna, A. Dvořáka, L. Janáčka a E. Blocha, provedená studenty a pedagogy, přáteli Darinky Zárubové - jak ji všichni nazývali. Večer nebyl tryznou, ale oslavou naplněného života, který sice pro nás skončil dřív než bychom si přáli, přesto stihl naplnit svůj účel. Kolik lidí může říci, že se živí tím, co je baví a těší se

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.