Klavíristu Iva Kahánka (1979) jsem poprvé jsem slyšel v roce 2004 na soutěži Pražského jara. Měl jsem pocit, jako by bych byl svědkem zrodu hvězdy, podobně jako v roce 1995 v případě Magdaleny Kožené. Dalších patnáct let mi dalo za pravdu. Letos dospěl do věku, kdy už se o něm nadále nebude psát jako o mladém talentovaném pianistovi. Svůj vysoký kredit musí potvrzovat na každém koncertu.

Smetanova Litomyšl nabízí svým návštěvníkům již 61 let pozoruhodné operní inscenace a pečlivě vybrané koncertní kusy v interpretaci významných českých těles. V průběhu sobotního odpoledne však dal festival ve spojení se stipendijním programem MenART, realizovaný Nadačním fondem Magdaleny Kožené, prostor také mladé a neméně talentované generaci rodící se na základních uměleckých školách. Sobotními koncerty vyvrcholil první ročník projektu mentoringu uměleckého vzdělávání, na kterém se společnými silami podíleli nejen výkonní umělci, ale také pedagogové ze základních uměleckých škol celé republiky. Vzniklo tak jedinečné umělecké podhoubí, kde se mohli inspirovat jak žáci, tak i jejich učitelé, kteří své svěřence v programu MenART doprovázeli. Cílem projektu však nebylo pouze zdokonalit technické aspekty interpretačního umění, velký důraz byl kladen také na vlastní autorský otisk mladých hudebníků, zpěváků a výtvarníků. Vznikly tak dvě odlišné skupiny – klasická a autorská – přičemž obě měly v průběhu sobotního odpoledne předvést, co si ze studia pod význačnými umělci odnesly.

Už třetí koncertní sezónu mělo pražské publikum možnost vychutnávat si v Anežském klášteře jedinečný zvuk koncertního křídla C. Bechstein D 282. V sezónách 2016/17 a 2017/18 na něm uvedl výborný izraelsko-palestinský pianista Saleem Ashkar postupně všech dvaatřicet Beethovenových klavírních sonát, v letošní sezóně si v cyklu nazvaném „Hybatelé rezonance“ vyzkoušeli kvality tohoto nástroje čtyři tuzemští interpreti. Celý cyklus vyvrcholil 10. června 2019 recitálem našeho nejznámějšího klavíristy Ivo Kahánka. V osobitě koncipovaném programu nabídl umělec díla dvou z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století – L. Janáčka a M. Kabeláče, která orámoval kompozicemi dvou velikánů světové hudby – J. S. Bacha a L. van Beethovena.

Nadační fond Věčná naděje pořádá ve dnech 18.–25. srpna 2019 druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje: Gustav Mahler a terezínští skladatelé. V Praze a Terezíně přiblíží tvorbu skladatelů spjatých s kontextem středoevropské hudební kultury. Zohledněna budou díla jubilujících autorů Pavla Haase a především Gideona Kleina. Koncerty budou hodinu před začátkem uvedeny přednáškou.

Recitálem Ivo Kahánka se 10. června uzavře klavírní cyklus Hybatelé rezonance. V Anežském klášteře zahraje díla Johanna Sebastiana Bacha, Miloslava Kabeláče, Leoše Janáčka a Ludwiga Van Beethovena. „V programu se střídají hudební styly, střetává se objektivněji cítěná hudba s vysoce subjektivní a v neposlední řadě se potkává český hudební svět s německým,“ říká k osobně vybrané dramaturgii koncertu Ivo Kahánek.

Nově zpřístupněná střecha pražského secesního paláce Lucerna je přímo stvořená pro exkluzívní společenské akce. V komorním prostředí útulného koncertního sálku, z něhož je přímý přístup na rozlehlou střešní terasu, se v podvečer 23. dubna 2019 sešli pořadatelé letního hudebního festivalu Za poklady Broumovska na neformálním setkání se svými příznivci a přáteli, aby je seznámili s programem letošního festivalového ročníku a zároveň je informovali o dalších zajímavých broumovských aktivitách.

Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v nadcházející sezoně završí Čajkovského projekt vydáním souborného CD boxu a rezidencemi v Praze, Tokiu, Vídni a Paříži. Orchestr s šéfdirigentem dále vystoupí na BBC Proms v Londýně a s Jakubem Hrůšou uvede v Praze i Hamburku Janáčkovu Káťu Kabanovou. V české premiéře zazní skladby Detleva Glanerta či Luciana Beria, ve světové premiéře díla Jiřího Temla, Jaroslava Krčka a dalších autorů. Beethovenovo výročí si Česká filharmonie připomene uvedením všech skladatelových symfonií a klavírních koncertů. Novými uměleckými partnery prvního českého orchestru se stanou londýnská Royal Academy of Music a čínský Nanking.

V rámci unikátního projektu PKF – Prague Philharmonia a agentury Wunderman bude uvedena skladba, na jejíž tvorbě se valnou měrou podílel systém umělé inteligence. Inspirací byl obdiv k dílu Antonína Dvořáka, v jehož pozůstalosti zůstala řada hudebních skic, od zapsaných motivů po obsáhlejší notové záznamy, v různých fázích před dokončením. V archivu Českého muzea hudby našli autoři projektu jednu takovou dvoustránkovou skicu s poměrně jasným motivem a tu se rozhodli 115 let po mistrově smrti dokončit.

Poprvé budou mít posluchači v úplnosti k dispozici sólovou klavírní tvorbu Viktora Kalabise, s bonusem v podobě větších komorních děl s klavírem. Zasloužil se o to – z podnětu skladatelovy manželky Zuzany Růžičkové – pianista Ivo Kahánek. Dvojalbum, na němž pracoval tři roky, vyšlo u Supraphonu.

Lidové písně jsou patrně jedním ze dvou nejsilnějších pramenů inspirace, z nichž vyrůstá celé dílo Bohuslava Martinů. Rozsáhlou Sušilovu sbírku moravských lidových písní s sebou skladatel vozil na všech cestách. Právě z této sbírky pochází většina lidových textů Písniček na jednu a na dvě stránky a Nového špalíčku. Stejně jako Dvořák ve svých Moravských dvojzpěvech tady Martinů zkomponoval vlastní nápěvy a doprovod; hluboká inspirace lidovou hudbou, její rytmikou, melodikou i harmonickými postupy je v nich ovšem nepřeslechnutelná.