Komentáře - časopis harmonie

Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

2. listopad 2020 Napsal(a)
Zveřejněno v Rozhovory
Igor Levit: Miluji komunikaci s lidmi

Mezinárodní kariéru Igora Levita, který pochází z Ruska a žije v Německu, odstartovalo před sedmi lety debutové album Beethovenových posledních klavírních sonát, vloni vydal kompletně všech dvaatřicet. V současnosti jednoznačně patří k nejžádanějším, nejvytíženějším a také nejvýraznějším sólistům své generace. Jeho intepretace je lehká i dravá jako orlí let, živá vystoupení strhující, nahrávky někdy trochu provokativní. Letošní sezonu se věnuje zejména provádění cyklu Beethovenových sonát, s těmi posledními má přijet v listopadu do Prahy na Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Při této příležitosti se uskutečnil telefonický rozhovor, který vzhledem k umělcově „nepolapitelnosti“ nemohl být příliš dlouhý. I v hektické situaci se ale projevilo, co třiatřicetiletého Igora Levita skvěle vystihuje: úcta. Nevědomky tím dokázal, že není pozér a že to, o čem tak často mluví a píše, je pravda, kterou sám skutečně žije.

Gramophone Classical Music Awards: Hudební Oscary s českou účastí

Včerejší slavnostní vyhlášení vítězů letošních ocenění časopisu Gramophone proběhlo formou on-line streamu (záznam lze zhlédnout zde). Cenu v kategorii sólové vokální tvorby získala nahrávka Janáčkova Zápisníku zmizelého, Říkadel a Moravských lidových písní s tenoristou Nicky Spencem, klavíristou Juliusem Drakem a mezzosopranistkou Václavou Krejčí Houskovou.

Na Firkušného festival má přijet Barenboim, hrát se bude Beethoven nebo Suk

Osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného nabídne mezi 1. listopadem a 12. prosincem pětici klavírních osobností. Festival zahájí Francesco Piemontesi, české klavíristy zastoupí Slávka Vernerová a poprvé se v Česku představí Igor Levit. Na posledním festivalovém koncertě pak zahraje Daniel Barenboim.

Igor Levit nahrál komplet Beethovenových sonát. Hledá v nich svobodu, nikoli anarchii

Když Igor Levit debutoval ve svých 26 letech nahrávkou Beethovenových pozdních sonát, zjihla i jinak velmi přísná britská kritika. Nedivím se. Skladby, ke kterým mnozí umělci sbírají léta odvahu, představil klavírista v dechberoucím provedení a s nevysvětlitelnou vnitřní zralostí, u níž číslovka 26 vypadala jako rozverný omyl či hříčka přírody. Každým dalším snímkem, ať už to byly Partity J. S. Bacha, Beethovenovy Diabelliho variace spolu s variacemi The People United Will Never Be Defeated! Frederica Rzewského nebo existenciální album Life, dával Levit najevo, že nehodlá natáčet nic, co by nemělo osobní kontext, a pokud je to Bach a Beethoven, pak východiskem není ani pýcha, ani strategie, ale vnitřní přesvědčení. Kdo umělce trochu sleduje, dobře ví, že se při prezentaci svých názorů neohlíží na měnící se počty fanoušků. S odstupem čtyř let se k Beethovenovi vrátil a ve dvou lokacích natočil zbývajících 27 sonát. Celý komplet, jehož součástí je i debutový snímek pořízený v Berlíně, firma logicky nasměrovala k roku skladatelova velkého výročí. Očekávání byla velká. Do jaké míry se naplnila, závisí obzvlášť v tomhle případě na úhlu pohledu, z něhož budeme projekt posuzovat.

Život. Osobní výpověď Igora Levita

Igor Levit (nar. 1987) vydal po třech letech nové dvojalbum s jednoduchým názvem Life. Podnětem k jeho vzniku se stala tragická událost, smrt pianistova nejlepšího přítele, umělce Hannese Malte Mahlera při autonehodě v roce 2016. Levit věnoval snímek přítelově památce a doprovodil svůj úmysl dlouhým poetickým vyznáním v bookletu, jež zakončil slovy: „Každou notu, každou frázi, každou myšlenku tohoto programu věnuji Tobě.“ Současně s tím zdůraznil, že se nejedná o nahrávku terapeutickou, ale o momentální, hluboce osobní výpověď. Právě tak je dobré ji vnímat. Jako pozvání vydat se spolu s klavíristou na cestu do nejhlubších míst duše, kam chodíváme jen zřídka nebo raději vůbec, protože tam na nás číhají otázky až příliš existenciální. Je to cesta intenzivní, ne nepodobná lkaní biblických žalmů, v nichž po bouři upřímných emocí přichází často pokoj v srdci, radost a chvála. Tak velký oblouk sice Levit nedělá, přesto však postupně dochází k vnitřnímu smíření. Výběr skladeb je těmto myšlenkám zcela podřízen. Můžeme je vnímat třeba jako vyprávění ztrápené duše hledající klid, epický příběh nebo meditaci. Sám interpret je označuje jako „hymnus na život v mnoha různých obměnách“.

Občan Igor Levit

20. leden 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Občan Igor Levit

Když klavírista Igor Levit vystoupil před sedmi lety v programu BBC Radio 3 New Generation Artist, bylo hned po zaznění prvních pár tónů jasné, že tenhle čtyřiadvacetiletý mladík nepřišel předvést svou zázračnou prstovou mechaniku, ale představit se jako komplexní hudební osobnost. Učinil tak nevšedním způsobem: Chaconnou Johanna Sebastiana Bacha BWV 1004 v Brahmsově úpravě pro levou ruku, tedy náročnou, více než patnáctiminutovou a dosti málo hranou skladbou. Byla to troufalost? Drzost? Naivita? Nikoliv. Jen prostá samozřejmost umělce, který naprosto přesně ví, co dělá, proč to dělá, a to s téměř uhrančivým účinkem. Nejednomu posluchači zablikal v tu chvíli v hlavě pokyn: sledovat! a následující vývoj Levitovy kariéry dal téhle spontánní výzvě za pravdu.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.