Editorial - časopis Harmonie

Harmonie 10/2021

29. září 2021 Napsal(a)
Zveřejněno v Editorial
Harmonie 10/2021

Chvála hudební diplomacie. Jako člověku veskrze nesportovnímu mi vždy přišlo zábavné pozorovat, jak mocně stát podporuje tzv. vrcholový sport, přičemž výsledný efekt by se asi dal často úspěšně zpochybnit. Nikdy jsem neměl pocit, že by například český fotbal vstoupil v tomto století do mezinárodní elity. Nejsem si ani jist efektem pro český byznys. Jestli třeba pro Škodu Auto má sponzoring českého hokeje větší marketingový smysl než podpora České filharmonie… Naopak desítky let stát i byznys nechápaly výhodnost silné a smysluplné podpory české kultury. Respektive až na jednu exkluzivní výjimku – audiovizi, zvláště pak Karlovarský filmový festival, který si hýčkaly, hýčkají a hýčkat budou. Přitom nemám pocit, že by se jim vložené miliony vracely v podobě cen na nejdůležitějších festivalech či v žebříčcích světové sledovanosti. Přesuňme se k hudbě, která si na sebe horko těžko vydělává, ale kde každá vložená koruna má větší efekt než vložená koruna do sportovce, filmaře, zbrojaře, pivaře i vinaře (omlouvám se svým známým vinohradníkům). Co se týká byznysu, tak jsou to stále jen výjimky, jež potvrzují pravidlo (Česká filharmonie, Národní divadlo a pár festivalů…), co se týká státu, tak podpora regionálních orchestrů a divadel, přes všechny minulé proklamace, zatím není zrovna důvodem k polce či fašanku. Možná stát něco upustí navíc pro živé umění v dalším rozpočtu, možná proteče nějaká almužna do umění z Národního plánu obnovy, ale o skutečně promyšleném a koncepčním řešení nevím.

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.