Editorial - časopis Harmonie

Zdeněk Fibich: Orchestral Works 2 and 3

O Fibichově 2. symfonii napsal po jejím vídeňském uvedení Eduard Haslick, že „má německé rysy a prozrazuje dobrou německou školu, jíž Fibich prošel na lipské konzervatoři“. Ocenil zvládnutí formy, stylovou jednotu a rytmickou sílu, melodická invence se mu sice zdála poněkud málo rozmanitá, avšak skladba přesvědčila logikou výstavby (vídeňská premiéra se uskutečnila osm měsíců po pražské zásluhou Hanse Richtera a rovněž Hanslick od samého začátku Fibicha uznával). Podobně hodnotila novou symfonii i pražská kritika, německé rysy...

Otto Hejnic - zodpovědný přístup ke standardům

Bubeník a skladatel Otto Hejnic (1975) patří k muzikantům věru všestranným a také vyhledávaným. Jako sideman se podílel na nahrávání více než třiceti CD. Pohybuje se v žánrovém spektru od jazzu či scénické hudby přes latinu, africké styly a folk až po rock. Jako srdcovou záležitost ovšem vnímá hvězdně obsazené trio s kontrabasistou Josefem Fečem a slovenským pianistou Ondrejem Krajňákem, které právě vydává druhé album nazvané Standards One. Proč jste se rozhodl natočit jako druhý titul svého tria právě...

Ahmad Jamal: Nepíšu pro konkrétní hráče

12. říjen 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Jazz
Ahmad Jamal: Nepíšu pro konkrétní hráče

Po Sonny Rollinsovi a Waynu Shorterovi bude hostem festivalu Struny podzimu další slavný osmdesátník. Ahmad Jamal (1930) – to je několik dekád jazzové historie, několik dekád hry na piano a několik dekád spolupráce s ostatními špičkami „americké klasické hudby“, jak tento klavírista označuje jazz. Ahmad Jamal vystoupí 19. října ve Dvořákově síni Rudolfina se svým kvartetem, který dále tvoří kontrabasista Reginald Veal, bubeník Herlin Riley a hráč na perkuse Manolo Badrena. Následující rozhovor probíhal telefonicky v červenci...

Dvacetiletí PKF

7. říjen 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Dvacetiletí PKF

Před dvaceti lety, přibližně v tuto dobu zvedl Jiří Bělohlávek ve zkušebně na Pohořelci ruce a nově založená Pražská komorní filharmonie (nyní PKF – Prague Philharmonia) začala hrát první takty Beethovenovy 2. symfonie. Od té doby tak učinil ještě mnohokrát, coby její šéfdirigent a umělecký ředitel. Kumštýřské souznění hráčů se svým šéfem, jejich mladistvý elán a touha vytvářet něco nového, hnala tento ambiciózní ansámbl i přes hranice všech problémů, které se začínaly rodit díky zrušeným garancím Ministerstva obrany...

Příběhy předmětů z Muzea Antonína Dvořáka VI.

Antonín Dvořák patří mezi nejuznávanější a nejpopulárnější světové skladatele. Není proto divu, že se v kulturním světě jeho životním výročím vždy věnovala a věnuje velká pozornost – ať již to byl rok 1901 – rok skladatelových šedesátých narozenin, rok 1929, tedy rok 25. výročí Dvořákovy smrti, či rok 1934, kdy se připomínalo 30. výročí úmrtí. Ze všech těchto oslav však byly oslavy stého výročí narození skladatele, tedy Dvořákův jubilejní rok v roce 1941, ty nejmonumentálnější. Celkem se tehdy konalo přes 3500 hudebních podniků po...

Čím je česká hudba „česká“?

6. říjen 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Studie
Čím je česká hudba „česká“?

Hudba je reprezentativní součástí české kulturní identity. Jména Antonín Dvořák, Bedřich Smetana, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů, Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a další, jsou spolehlivými markanty, které lidé rozpoznávají ve světě jako „české“. Tenhle slogan o dvou větách ze záhlaví velkorysého projektu Roku české hudby 2014 je stejně tak sebevědomě nadnesený, jako v jistém smyslu povážlivě prázdný. S jeho první větou jsem ještě ochoten se iden­tifikovat, ale co s tou druhou? O čem je vlastně řeč: o jménech...

Jsou současní kontratenoři náhradou kastrátů?

Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů dějin hudby, který fascinuje milovníky opery i dnes, je rozkvět kultu kastrátů v 17. a 18. století. Obdiv k vysokým mužským hlasům zažívá v poslední době svoji renesanci ve stále rostoucí oblibě kontratenorů, kteří dnes nahrazují kastráty především v mužských rolích operních produkcí a nahrávek. Do jaké míry je však hlas dnešního kontratenoristy blízký hlasu kastráta? Jaké je historické pozadí vzniku kultu kastrátů, který se stal symbolem světa barokní opery? K jakým fyziologickým změnám docházelo u kastrátů...

Skladatelova cesta z Tádžikistánu přes Rusko do Izraele

Sezonu 2014/2015 brněnských filharmoniků zpestří jako rezidenční umělec Benjamin Jusupov (1962), izraelský skladatel (primárně), dirigent a klavírista tádžického původu, působící jako respektovaná osobnost po celém hudebním světě. V koncertech sezony Filharmonie Brno se jeho jméno objeví třikrát a chybět u toho nebudou výrazná jména sólistů. Alexandr Kňazev uvede v říjnu jeho Violoncellový koncert, Maxim Rysanov se v dubnu představí v jeho Violovém koncertu, sám Jusupov vystoupí v březnu v Besedním domě na koncertě...

Harmonie 10/2014

24. září 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Editorial
Harmonie 10/2014

Vážení čtenáři, přibližně do konce devadesátých let jsem znal jen jednoho Repina, původem ukrajinského malíře Ilju, k jehož realismu (Burlaci na Volze, Ivan Hrozný…) jsem měl jako dítě ambivalentní vztah. Například jeho portrét Musorgského zná asi každý přítel klasické hudby. Byl podobně výstižný jako kresba dvou Židů, Samuela Goldenberga a Schmuyla z Kartinek, pianistky Alice Sary Ott. Ke konci 20. století jsem pro sebe objevil zajímavějšího Repina, houslistu Vadima. A každý přímý kontakt a nahrávka mě ujistila, že jsem se nemýlil. Jsem rád, že můžeme nabídnout exkluzivní rozhovor s ním. V zářijovém vydání se dále určitě zastavte u názorů režiséra Arenda Prohmanna a zpěvačky Kate Royal. Ojedinělá bude studie o nahrávkách symfonií Antonína Dvořáka. Jazzová rubrika nabízí mimo jiné rozhovor s Karlem Růžičkou (juniorem).

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.