Mezinárodní hudební festival Bach for All zaměřený na dílo Johanna Sebastiana Bacha vstupuje do čtvrté sezony. Mezi hlavními jmény letošního programu se objeví legendární holandský flétnista Wilbert Hazelzet, německý trumpetista Otto Sauter a sopranistka Hana Blažíková, která společně se souborem Collegium Marianum seriál šesti koncertů zahájí.

Zahájení letošního cyklu FOK Stará hudba obstaral soubor vskutku povolaný, do České republiky totiž poprvé zavítala legendární L’Arpeggiata se svou uměleckou vedoucí, theorbistkou Christinou Pluhar. L’Arpeggiata je souborem, který svými aktivitami má velký vliv na to, kam se celá scéna staré hudby ubírá. Plně to platí i o projektu Mediterraneo, s nímž projeli celý svět a jenž originálně spojuje hudbu z Itálie, Španělska, Řecka, Turecka a Makedonie. Kromě vlastní virtuozity má rodačka ze Štýrského Hradce Christina Pluhar také velký cit pro výběr svých spolupracovníků. V Praze s ní na jednom pódiu vystupovali belgická sopranistka Céline Scheen, italský altista a tanečník Vincenzo Capezzuto, americký hráč na cink Doron David Sherwin, italská tanečnice Anna Dego, španělský kytarista Josep Maria Martí Duran, kostarický gambista Rodney Prada, italský cembalista Francesco Turrisi a rakouský perkusista Tobias Steinberger.

Stejně jako v minulých letech zazněl i letos 28. prosince v kostele svatých Šimona a Judy vánoční koncert souboru Collegium Marianum. Letošní název zněl: Andělé a pastýři, Vánoce v barokním Římě a Paříži. Umělecká vedoucí Jana Semerádová sáhla opět do nevyčerpatelné studnice francouzského a italského barokního repertoáru. Vedle známých autorů, jako je Giacomo Carissimi nebo Marc-Antoine Charpentier, zařadila díla méně uváděných skladatelů Francesca Manfrediniho a Carla Ambrogia Lonatiho.

Svatováclavský hudební festival, který v Moravskoslezském kraji letos přichystal 39 koncertů, pokračoval v sobotu 8. září vystoupením souboru Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou. Skladby barokních mistrů Telemanna, Bacha a Moltera zazněly v podání Kyrilla Rybakova a Igora Františáka na chalumeaux, v sólové roli s nimi alternovala sopranistka Hana Blažíková.

Název třetího koncertu 19. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby byl více než výstižný – Mezi nebem a zemí. V kostele Panny Marie na Slovanech Emauzského opatství vystoupil 19. července 2018 renomovaný ženský vokální soubor Tiburtina Ensemble. Spolu s nimi se jako hosté představili italští hudebníci Marco a Angela Ambrosini.

Před pár dny jsme psali o nové desce Supraphonu, na kterou Hana Blažíková s Tomášem Králem nahráli ukolébavky Pavla Jurkoviče. Čtyři z vás mohou desku získat, stačí poslat do 21. května na adresu michaela@muzikus.cz odpověď na soutěžní otázku.

Ukolébavky zpěváka, hudebníka a učitele, kterému několik generací českých hudebníků vděčí za uvedení do kouzelného světa hudby, vydává Supraphon na nové desce. Dvaadvacet z nich pro nové album vybral zčásti sám autor a zčásti pak jeho hudební přátelé v čele se sopranistkou Hanou Blažíkovou. Spolu s ní nahrál Jurkovičovy ukolébavky Tomáš Král, cembalistka Jiřina Dvořáková-Marešová, flétnistka Jana Semerádová, gambistka Hana Fleková či houslista Jan Hádek.

Renomovaný vokální soubor Cappella Mariana vystoupil 10. dubna 2018 v kostele sv. Salvátora Anežského kláštera v rámci 18. ročníku Barokních podvečerů s výjimečným programem nazvaným Quinta Essentia. Do dramaturgie večera vybral umělecký vedoucí ansámblu Vojtěch Semerád hlavní skladatele třetí generace franko-vlámské polyfonie, a zazněla tak jejich mistrovská díla. Zároveň také připomněl 500. výročí úmrtí Pierra de la Rue. Jednotlivé části jeho pětihlasé Missa de Sancta Cruce totiž tvořily základ koncertu a pěvci je prokládali světskými kompozicemi, což bylo osvěžující a posluchačsky přívětivé.

O hudbě Hildegard von Bingen rozhodně nelze říci, že by byla interprety staré hudby přehlížena, ba naopak. Důvodů je hned několik. Tvorba zakladatelky a první abatyše ženského benediktinského kláštera v Rupertsbergu je na svou dobu výborně doložena v hudebních i historických pramenech. To je spolu s jedinečností její osobnosti a díla v kontextu 12. století základem pro úctu, které se tato výjimečná žena těší i dnes. I proto je její hudba hojně nahrávána a provozována.

7500 posluchačů, 1100 účinkujících, 35 koncertů – to je bilance XIV. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu (SHF), který v ideově poněkud amorfním Dnu české státnosti, tedy na svatého Václava 28. 9. 2017, uzavřel brány za letošním maratonem koncertů duchovní a staré hudby v metropoli Moravskoslezského kraje a přilehlých obcích. Před sedmi lety jsem sumarizující recenzi v časopise Harmonie nazval festivalovými postřižinami. Po dalších sedmi letech lze oprávněně hovořit o konfirmaci, protože festival vedený Igorem Františákem a jeho týmem nesešel z vytýčené cesty, a naopak předkládá stále mezinárodnějšímu festivalovému publiku více a více dramaturgicky nonkonformních projektů, jak tomu bylo ostatně i letos. Festival si vychoval zástup věrných posluchačů a etabloval portfolio umělců a souborů, které se na něj vrací s železnou pravidelností. Vavřín hlavního rezidenčního souboru v roce 2017 nesporně patřil Filharmonii Brno a Českému filharmonickému sboru Brno sbormistra Petra Fialy, jejichž vystoupení 4. a 28. 9. 2017 SHF zarámovala, nemluvě o společném vystoupení s Danem Bártou (18. 9.).