Pro sobotu 14. května připravil MHF Pražské jaro v Anežském klášteru quasi meditační šňůrku tří koncertů zaštítěnou sloganem Vize a sny. V programu byla avizována hudba středověku, renesance, baroka a žhavé současnosti. Dočetl jsem se, že půjde o „dialog mezi starým a novým“. Bývalý klášter založený ve 13. století, jehož mocné zdi vzpírající se všem sítím a pamatující mimo jiné charitativní řád klarisek, naplnila světská hudba.

Collegium Marianum připravilo na příští týden benefiční koncert na podporu obyvatel Ukrajiny. V rámci programu nazvaného „Ó sladká útěcho“ ve čtvrtek 24. března v kostele sv. Františka v Anežském klášteře v Praze zazní díla Marina Maraise, Francesca Antonia Bonportiho, Jana Dismase Zelenky, Georga Philippa Telemanna a Johanna Sebastiana Bacha. Celý výtěžek ze vstupného bude věnován do sbírky Charita pro Ukrajinu.

Druhý koncert komorního cyklu Collegia Vocale 17. března v prostoru Vzlet (Holandská 1, Praha 10) zve na program prezentující lásku planoucí, utajenou, zklamanou i žárlivou, jak ji ve svých kantátách, áriích a vilanellách zpodob­nili skladatelé raného italského baroka. Sólisty koncertu budou sopranistka Hana Blažíková a theorbista Jan Krejča.

Koncerty duchovní a staré hudby, komorní i alternativní projekty nabídne ve dnech 3.–28. září 2021 již 18. ročník Svatováclavského hudebního festivalu. Vystoupí mezinárodní interpreti – pianista Federico Colli, kontraaltista Filippo Mineccia, soubor La Grande Chapelle či rezidenční Collegium 1704.

Podzimní sezona sotva začala a hudební život – tedy náš život – zasáhla další omezení. Jeden z posledních koncertů před novým totálním zákazem se uskutečnil v pondělí 5. 10. v pražském kostele sv. Šimona a Judy. I v této perspektivě lze říci, že kdo tehdy váhal, jestli zůstat doma nebo se vyzbrojit kvalitní rouškou, spíše prodělal. Živý koncert Collegia Mariana je vždy krásným zážitkem a pro vstřícného posluchače se obvykle nabízí pouze otázka, jestli bude odcházet spokojen, pohlazen na duši anebo přímo elektrizován a nadšen. Volba programu, přeloženého z jarního cyklu Barokních podvečerů, vybízela spíše k introspekci. V centru dramaturgie bylo Stabat 

Mám to štěstí, že součástí mojí práce je poslouchat jejich hlasy. Nechávám se jimi inspirovat, potěšit nebo dojmout, probouzet z blbé nálady, učím se od nich, že v krásném zpěvu je kus řemesla, nesnadno pojmenovatelného kouzla i pravdivého postoje ke světu a sama k sobě. Teď, podruhé v letošním roce, musí ztichnout a já považuju za svou povinnost jim dát slovo aspoň tímto způsobem.

Pětadvacet koncertů v podání předních českých interpretů nabízí letos pětadvacetiletý festival Concentus Moraviae. Zámecké sály, baziliky, kostely i moderní kulturní sály budou od 11. září do 29. října hostit umělce, kteří vinou pandemických opatření nevycestovali do zahraničí. Slovy organizátorů by takovýto program v běžném koncertním provozu nebylo možné v ČR uskutečnit – významné tuzemské komorní ansámbly, orchestry a sólisté by vystupovali na světových scénách. Nyní je svým posluchačům nabídne jubilující festival v jednom ročníku jako dárek k 25 letům své existence.

Na erbovním koncertu letošních Letních slavností staré hudby bylo 6. srpna v Kostele sv. Šimona a Judy vyprodáno – a měl velkou atmosféru. Program v sobě spojoval objevnost, a zároveň velmi důvěrnou blízkost. Pocit, že tady jsme doma, nakonec asi převládal. I když se Michnovy písně z České mariánské muziky v první polovině programu vázaly k narození Panny Marie a jiným mariánským svátkům, charakteristické harmonie si stejně spojujeme se  svátky vánočními. Jeho charakteristické skladby byly ale vhodně doplněny italskými a instrumentálními hudebními čísly.

„Co mi přinesla omezení spojená s koronavirem?“ Pro dvě stovky posluchačů má odpověď na tuto otázku od včerejška novou položku: nevšední zážitek z koncertu Hany Blažíkové v rámci Letních slavností staré hudby, nazvaného „Květina milosti“. Jako všechny kulturní akce tohoto léta musel festival zásadním způsobem překopat dlouho plánovanou dramaturgii, termíny i výběr zahraničních umělců. Posluchači koncertu 30. července 2020 v pražském kostele sv. Martina ve zdi však ze všech těch změn čerpali pouze výhody.

Do třetího desetiletí své existence vstupují Letní slavnosti staré hudby ročníkem věnovaným především hudbě šlechtických dvorů. Festivalové koncerty se letos mimořádně uskuteční mezi 23. červencem a 7. zářím. V červenci a srpnu nabídne program vytvořený ve spolupráci s českými umělci a ansámbly, čímž chtějí cíleně podpořit tuzemskou kulturní scénu. „Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Dva zářijové koncerty pak budou patřit výlučně zahraničním interpretům.