V sobotu 11. února hostovala brněnská filharmonie v prostorách Muthu – koncertního sálu Wiener Sängerknaben (Vídeňských zpívajících hochů). Večer pořádala Dice – organizace podporující španělskou kulturu a zařadila na něj hudbu svých patrně nejznámějších autorů Manuela de Fally (1876-1946) a Antonia Josého (1902-1936). Oba skladatele spojuje nešťastný osud v době občanské války ve Španělsku. José byl hned na jejím počátku Frankovými falangisty bez soudu popraven, de Falla emigroval po vítězství generála Franka v roce 1939 do Argentiny, odkud se až do své smrti nevrátil. Všechny skladby večera ale vznikly a byly uvedeny ještě před tragickými událostmi občanské války. Tentýž program zazněl i na abonentních koncertech orchestru v Janáčkově divadle v Brně o dva dny dříve.

Ve dnech 26. a 27. ledna zazněly v prostorách Janáčkova divadla v Brně dvě mimořádné a zřídkakdy hrané skladby českých autorů – kantáta Dido Jana Nováka a symfonická báseň Zrání Josefa Suka. První večer byl zaznamenán Českým rozhlasem pro vysílání Evropské vysílací unie (EBU).

Posledním filharmonickým koncertem před uzavřením Janáčkova divadla kvůli plánované rekonstrukci bude ve čtvrtek 9. a v pátek 10. února Čarodějná láska. Brněnští filharmonici se spojí se španělskými sólisty a tanečníky flamenka a na programu bude suita z opery Mezkař a dvě skladby Manuela de Fally. Jedná se o klavírní koncert Noci ve španělských zahradách inspirovaný francouzským impresionismem a jednoaktovou baletní pantomimu Čarodějná láska na námět staré andaluské legendy.

V třetím lednovém týdnu rozezněla prostory Besedního domu v Brně britská nebo britskými ostrovy inspirovaná hudba. Druhý abonentní koncert z řady Filharmonie doma II otevřela pod taktovkou Roberta Kružíka romantická předehra Hebridy op. 26 Felixe Mendelssohna Bartholdyho inspirovaná návštěvou Fingalovy jeskyně na ostrově Staffa ve Skotsku. Šest písní na verše anglických básníků Dmitrije Šostakoviče v ruském  překladu Borise Pasternaka a Samuila Maršaka  pro bas a komorní orchestr jsou zajímavou a přesto zřídkakdy hranou pozoruhodností písňového repertoáru. Vznikly v době Šostakovičovi evakuace roku 1942 a v roce 1971 byly přepracovány do komorní podoby. Svou křehkou instrumentací, tajemnem, tragikou, ironií a groteskou reprezentují svým způsobem jakousi summu skladatelova kompozičního stylu. V interpretaci Jiřího Sulženka vyzněly velmi pěkně. První půli koncertu uzavřely noblesní Dvorské tance z opery Gloriana op. 53 Benjamina Brittena.

Druhý z koncertů brněnské filharmonie letošní sezóny v budově Janáčkova divadla (navštívený recenzentkou dne 9.12.) zavedl své posluchače do Číny a na Ukrajinu. V jeho první polovině zazněla pětačtyřicetiminutová Mapa (2002) – koncert pro violoncello, video a orchestr čínského skladatele Tan Duna (1957). Skladba hudebně vychází z tradičního folklóru a šamanských rituálů provincie Chu-nan, kraje skladatelova dětství. Hudební estetiku Tan Duna ovlivnilo jak studium na Kolumbijské univerzitě a rozhovory s Johnem Cagem, tak tradice jeho vlastní země - v případě

Matthewa Barleyho si Filharmonie Brno jako svého sólistu sezony 2016/2017 nevybrala náhodou. Tento britský violoncellista totiž přímo vybízí k tomu, aby byl do podobné role pasován. Jeho hudební aktivity prakticky neznají zeměpisných, společenských či stylových hranic; zahrnují sólovou a komorní hru, improvizaci, komponování a aranžování, edukaci, nadžánrové či neotřelé komunitní projekty. Jako sólista vystoupil ve více než padesáti zemích světa. V současné době úzce spolupracuje s komorním orchestrem City of London Sinfonia, se kterým chystá

Koncert, který se uskutečnil v Janáčkově divadle 23. listopadu 2016, byl velkým příslibem z mnoha různých důvodů. Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Jiřího Rožně představila ve světové premiéře kritickou edici kantáty Svatební košile od Bohuslava Martinů. Role zamilované dívenky připadla Adrianě Kohútkové, která se v této náročné zpěvní úloze objevila již roku 2009 v rámci Pražského jara. Tenor obstaral Peter Berger a bas Jozef Benci. Dalším lákadlem byl Klavírní koncert C dur op. 39 od italského skladatele Ferrucciho Busoni, jehož provedení se ujal světoznámý rusko-americký klavírista Kirill Gerstein.

Dvanáctý ročník mezinárodního festivalu současné orchestrální hudby skončil, těšíme se na příští. Než se dočkáme, zaslouží si uplynulý ročník malé ohlédnutí, protože ani jeden z jeho čtyř koncertů nebyl příležitostnou jednohubkou, kterou posluchač zkonzumuje a hned sahá po další. Právě naopak, každý nabídl něco – zážitek, poznání, sdílení, překvapení atd. - pro co na kratší či delší čas vešel do systému všech, kdo se na něm podíleli na pódiu, v auditoriu i v zákulisí a rozhojnil jim životní zkušenost.

Ve čtvrtek 10. listopadu 2016 proběhl v koncertním sále Besedního domu abonentní koncert Filharmonie Brno s názvem Amadeana, odvolávající se na výročí Mozartova narození i jeho brzkého skonu. Na samotném programu však nefiguroval pouze Mozart, ale také skladba brněnského rodáka a houslového virtuóza světového formátu Heinricha Wilhelma Ernsta a symfonie mnichovského skladatele Karla Amadea Hartmanna. Na postu dirigenta se představil Alexander Liebreich, šéfdirigent katovických rozhlasových symfoniků a umělecký šéf Mnichovského

„Až do poloviny 19. století lidé neposlouchali nic jiného než soudobou hudbu. Bach musel napsat každý týden novou kantátu, protože nikdo nechtěl znovu poslouchat něco, co už jednou slyšel. Dnes si publikum přeje „známé skladby známých skladatelů“, nejlépe 200 let starých. V Hudebním fóru Hradec Králové volíme zlatou střední cestu. Hrajeme díla našich současníků, ale prověřená zahraničními pódii a světovými porotami. Nabízíme progresívní, ale prověřenou kvalitu,“ uvedl ke dvanáctému ročníku Hudebního fóra Hradec Králové prezident festivalu Lukáš Hurník.