Filharmonie Brno dnes představila program nadcházející sezony. Orchestr v 66. sezoně slibuje více koncertů než doposud: katalog nabízí 62 koncertů, z toho 44 orchestrálních, vedle další nabídky festivalové a množství edukačních programů. „Na základě ohlasů a reakcí vidíme, že chuť po živé hudbě po více než půlročním půstu výrazně vzrostla. Musím říct, že nejen u našich posluchačů, ale i u hudebníků. Proto jsme připravili více koncertů, a zavedli také novou abonentní řadu komorních večerů,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Nový koncertní sál pro Filharmonii Brno už je na světě. Zatím jen ve zmenšené, ale naprosto věrné kopii. Dnes dorazil do Brna na výstaviště, kde na něm bude v Brně tým světového akustika Yasuhisy Toyoty provádět akustická měření a ověřovat své výpočty. Zmenšenina sálu Janáčkova kulturního centra v poměru 1:10 vznikala od loňského podzimu v Mnichově Hradišti, v dílně specializované na akustické modely. Kromě akustiků se na něm podíleli projektanti, architekti, modeláři, stolaři a truhláři. Objekt má rozměry 5 metrů x 3,5 metru a výšku 3 metry.

Z pomalu končící 65. sezony odehrála Filharmonie Brno pouhé tři koncerty: Zahajovací, Ludwig 250 & Arvo 85 a projekt Andělé smutku – ten už se změněným programem kvůli zákazu zpěvu. V Besedním domě ji tak lidé slyšeli naposledy 2. října, o pár dní později, 11. října posledním živým koncertem předčasně uzavírala festival Janáček Brno. Od té doby se s ní posluchači setkávají jen prostřednictvím živých vysílání v rozhlase nebo streamů. „A zůstane to tak až do konce sezony, tedy do 25. května, kdy jsme měli hrát náš poslední program. Vzhledem ke stále nejasným okolnostem rozvolňování kultury a návratu publika jsme se rozhodli sezonu uzavřít,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Uvedla, že prvním možným setkáním s posluchači tak může být v červnu jeden z filharmonických festivalů, Expozice nové hudby.

Na čtvrtek 15. dubna připravila Filharmonie Brno další živý stream. Kombinaci dvou symfonií velkých hudebních tvůrců 19. a 20., respektive 21. století: Johannese Brahmse a Philipa Glasse. Od obou zazní jejich druhé symfonie, Glassova v české premiéře. Živý přenos z Besedního domu začíná ve čtvrtek 15. dubna ve 20 hodin. Zájemci ho mohou sledovat na facebookovém profilu Filharmonie Brno či na jejím YouTube kanálu.

Když na konci září 2017 média zveřejnila jméno nového uměleckého šéfa Filharmonie Brno, nevěřil jsem vlastním uším. Dennise Russela Daviese jsem znal jako vášnivého zastánce soudobé hudby, zapáleného hudebního organizátora, vynalézavého dramaturga a věcného dirigenta, který má na kontě nahrávky všech Haydnových a Brucknerových symfonií i Janáčkovy opery Příhody Lišky Bystroušky. Když vešlo ve známost, že na programu Daviesova inauguračního koncertu 18. 9. 2018 bude česká premiéra Nauky o harmonii Johna Adamse v sousedství Dvořákovy 1. symfonie c moll (op. 3) B. 9 Zlonické zvony, nevěřil jsem vlastním očím. A když brněnští filharmonikové pod Daviesovou taktovkou reprízovali Dvořákovu symfonickou prvotinu i během hostování ve Velkém sále Spolku hudby ve Vídni na jaře 2019, myslel jsem, že snad sním. Ruku na srdce, kdo z českých dirigentů by pro svůj inaugurační koncert nebo hostování ve Vídni zvolil Dvořákovu první symfonii, stigmatizovanou pověstí juvenilního díla extrémních rozměrů a nezralé hudební materie? Ze snění mě vytrhla až dvojice nových nahrávek Filharmonie Brno na vlastním, nově založeném labelu (tomu se říká „vzdorovat krizovým časům“!). Nechybí mezi nimi ani Dvořákova symfonie Zlonické zvony. Nezbývá než si spokojeně přiznat, že brněnští se trefili do černého, sázka na Daviese jim vyšla a jeho angažmá v Brně je terno a v pandemických časech spása současně.

A Line Above the Sky. Čára nad oblohou. Tak se jmenuje Symfonie č. 3, kterou Thomas Larcher složil na spoluobjednávku šesti orchestrů ze šesti evropských zemí, mezi kterými figuruje i Filharmonie Brno. A právě ta uvádí skladbu jako první. Renomovaný současný skladatel odkazuje v symfonii k lezecké trase v jeskyni nedaleko Marmolady v Dolomitech a k příběhu Toma Ballarda, který trasu vytvořil v roce 2015 v tehdejší nejvyšší lezecké obtížnosti. „Tom byl jeden z nepozoruhodnějších a nejlepších horolezců své generace. Zemřel před dvěma lety při pokusu o výstup na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat,“ uvedl rakouský skladatel.

Mimořádné koncerty s názvem Paľa hraje Schnittkeho měly zaznít tento týden v Besedním domě, kvůli současným omezením se tak nestane. Projekt však bude v pátek živě vysílat Český rozhlas Vltava a převezmou jej i evropské rozhlasové stanice v rámci řady EBU. Schnittkeho houslový koncert odehraje společně s Filharmonií Brno Milan Paľa, dirigentské taktovky se ujme Alexander Liebreich, který loni vedl v Brně Mansurjanovo Requiem a s brněnskou filharmonií spolupracuje v každé sezoně. Přímý přenos z Besedního domu začíná na Českém rozhlase Vltava v 19.00.

Filharmonie Brno začíná vydávat na svém vlastním labelu novou edici nahrávek. Na prvních dvou bude Rejchova Lenora, na druhém  pak Maličkosti a Symfonie č. 1 Antonína Dvořáka. I do budoucna by řada měla pokračovat v duchu unikátních nahrávek.

Lakonicky řečeno, nijak. Až na jednu výjimku, a nemůže za to ani covid-19, ani Beethoven, který se narodil ve stejném roce. Zatímco dílo velkého „LvB“ se v sezoně 2019/2020 objevilo ještě víc než jindy, Rejcha v plánu nebyl - hlavně ne v Praze, odkud pochází, a ponechme přitom stranou, že by z původních záměrů nezbylo nic. Byly totiž nulové.

Přestože skladba Angels of Sorrow (Andělé smutku) gruzínského autora Giji Kančeliho, která dvojici posledních koncertů Filharmonie Brno (1. a 2. října) dala jméno, nakonec z preventivních důvodů nezazněla, podařilo se organizátorům nahradit dílo tak, aby zbytek programu nejen že neutrpěl, ale dokonce nabídnul i jiné, neméně zajímavé dramaturgické sdělení. Místo Kančeliho skladby totiž Filharmonie Brno zařadila Symfonii č. 32 G dur Wolfganga Amadea Mozarta, a tak se dvojice koncertů stala přehlídkou rakouského příspěvku k jedné z nejvýznamnějších forem artificiální hudby – k symfonii. Kromě Mozartova díla zazněla Symfonie č. 49 f moll „La Passione“ Josepha Haydna a ve světové premiéře také prodloužená verze skladby Herr K. entdeckt Amerika (Pan K. objevuje Ameriku) skladatele Kurta Schwertsika, jednoho z čelních představitelů soudobé rakouské hudby. Jako česká premiéra zazněla také Schwertiskova miniatura Schrumpf-Symphonie (Scvrklá symfonie). Orchestr brněnské filharmonie řídil šéfdirigent Dennis Russell Davies.