Singspiel Kouzelná flétna je Mozartovou nejhravější operou. Není divu, že ji zvolil ke svému opernímu debutu dosud neoperní režisér Miroslav Krobot. Navíc právě Kouzelnou flétnu, tehdy v činoherním hávu, uvedl v pražském Divadle v Dlouhé téměř před dvaceti lety. Rozvernost a vtip vládly jevišti Janáčkova divadla také díky Schikanederovu libretu po celou první část představení. Ostatně právě libretista byl, jak víme, prvním Papagenem, který je hlavním hybatelem komické polohy této Mozartovy opery, přesněji singspielu. Kontrast mezi veseloherní částí a vážnými promluvami Sarastra, nenávistnými áriemi Královny noci i zkouškami odvahy a moudrosti je tu jádrem pudla. Vybalancovat jej do ideálně celistvé podoby je pochopitelně vždy téměř nadlidský úkol.

Letní festivalovou scénou v Olomouci letos opět rezonuje barokní a klasicistní hudba, a to hned v rámci dvou paralelně probíhajících slavností. Bohatý pořad s vůní dalekých cest po různých kontinentech nabízejí již podeváté Olomoucké barokní slavnosti, v jejichž avizovaném programu si na své přijdou jak příznivci instrumentální, tak vokální hudby.

Pucciniho Bohéma – zaručený kasovní trhák. Jen se musí udělat tak, aby nikoho nezarmoutila. Tedy – aby byl divák na konci hluboce dojat, ale hned vzápětí si řekl: To bylo ale pěkné. Bohéma s rozvernými vstupy těch čtyř mladíků, z nichž dva, básník Rudolf a malíř Marcel, se těší i trápí se svými láskami. Mimořádně přesně vymodelované kontrastní typy postav – každá má zcela odlišný charakter. Žijí ve svém typickém prostředí – v pařížské mansardě, zajdou si do rušné kavárny. Nikdy se nenudí, jsou pořád v pohybu.

Národní divadlo moravskoslezské na jaře minulého roku uvedlo poprvé ve své historii operu Julietta aneb Snář jako připomínku 60. výročí úmrtí Bohuslava Martinů. Skladatel zhudebnil hru francouzského spisovatele Georgese Neveuxe, který si ho sám vybral. Opera vznikla v roce 1938 a sám Martinů ji považoval za svou nejzdařilejší.

Jednou ze slavnostních akcí, které zdobí rok oslav 95. výročí založení brněnské konzervatoře Leošem Janáčkem, je i jevištní projekt s názvem Kytice. Nastudovalo jej Operní studio konzervatoře, které v posledních letech dalo brněnskému publiku nahlédnout již do několika pozoruhodných inscenací. Obsahovou koncepci vystihuje motto: „ Z kvítí vonného i býlí hořkého….“ Fibichovy melodramy Vodník a Štědrý den na Erbenovy texty, Martinů kantáta Svatební košile dle Erbena i třetí část Narození Páně z Her o Marii na texty lidové jsou provedeny...