Svět opery - časopis harmonie

Ostravský Robert ďábel jako digest

Velká francouzská opera reprezentovaná Meyerbeerovým Robertem ďáblem poprvé na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě! Velkolepá opera, která se po své veleúspěšné premiéře roku 1831 v Paříži vítězně a překotně rozlétla do celého světa, je v současnosti hrána málokde a málokdy. Není divu. Už v době jejího vzniku tvůrci programově usilovali o vytvoření pravého romantického Gesamtkunstwerku včetně opulentní jevištní nádhery a patřičných scénických efektů. Obtížné pěvecké partie, nelehké ansámbly a sborové partie, orchestrální hudba bohatě instrumentovaná a a mimořádně obtížná. Navíc je ta opera o pěti jednáních opravdu dlouhá. Jejím tématem je příběh rytíře Roberta pramenící ve středověké legendě ze 13. století.

Faustovská legenda Robert ďábel ožije v Ostravě

Ve čtvrtek 13. června zazní vůbec poprvé v Divadle Antonína Dvořáka opera Robert ďábel Giacoma Meyerbeera (1791–1864). Operu napsal skladatel v roce 1831 a naprosto se trefil do vkusu operního publika té doby, které vyžadovalo velkolepé podívané s nádhernými áriemi, s efekty a velkými baletními čísly. Tzv. velká francouzská opera (grand opéra) byla ve své době pojmem. Robert ďábel skladateli odstartoval kariéru a fenomenální úspěch jeho oper zastínil i jeho dnes mnohem hranější současníky. První repríza proběhne v sobotu 15. června. V sezóně bude pak opera uvedena už jen jednou – 19. června.

Rej maškar aneb Verdiho drama v šatně

10. říjen 2017 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Rej maškar aneb Verdiho drama v šatně

Premiérou Maškarního plesu v pražském Národním divadle se dostalo nekonečnému seriálu s názvem „Jak v Čechách nerozumíme Verdimu“ dalšího pokračování, a kritikům této veskrze smutné, více než stopadesátileté historie dalšího mocného argumentu. V čem se míjí tato inscenace s Verdiho autorskou představou, s jeho dobovou poetikou „pláště a dýky“, jejímž typickým zástupcem je Trubadúr, ale leccos z tohoto stylu najdeme i v Maškarním plesu? Hned zkraje třeba říci, že to není ani tak hudební nastudování Jaroslava Kyzlinka, které je zvláště v orchestrálním základu, tempové dramaturgii a stylovém uchopení zcela uspokojivé, ale v režijním uchopení Dominika Beneše, který inscenuje sám sebe spíše než cokoliv z Verdiho autorské instrukce.

Pokrytecký Maškarní ples v pražském Národním divadle

Skoro po padesáti letech se do historické budovy Národního divadla vrátí Maškarní ples Giuseppe Verdiho. 5. a 7. října jej ND uvede jako první premiéru nové sezony, dirigovat bude hudební ředitel Opery ND Jaroslav Kyzlink, režii inscenace vytvořil Dominik Beneš.V milostném trojúhelníku hlavních postav se objeví v alternacích Peter Berger a Michal Lehotský jako Gustav III., Anda-Louise Bogza, Veronika Dzhioeva a Maria Kobielska jako Amélie, Svatopluk Sem a Michele Kalmandy jako Renato. Koloraturní roli Oscara ztvární Marie Fajtová a Yukiko Kinjo, věštkyni Ulriku Veronika Hajnová a Eliška Weissová.

Slavík a Jolanta – pohádky bez lesku

Stravinského Slavík a Čajkovského Jolanta – dvě ruské miniopery, dva dramaturgicky zajímavé kusy uvedené v jednom večeru v historicky prvním scénickém provedení na scéně Národního divadla navíc v době, kdy Čajkovského Jolanta zažívá ve světě plnohodnotnou rehabilitaci. Národní divadlo navázalo tímto krokem na v minulé sezóně započatou zajímavou dramaturgickou linii „ruských oper“ – tu však v současné inscenaci přebíjí neukotvené režijní pojetí a nevyrovnané pěvecké výkony.

Dva pohádkové příběhy o vykročení do nových dimenzí života - Slavík a Jolanta v Národním divadle

Národní divadlo uvede poprvé ve své historii inscenace oper Slavík Igora Stravinského a Jolanta Petra I. Čajkovského v rámci jednoho večera. Premiéry 22. a 23. října bude řídit britský dirigentJan Latham-Koenig a režie se ujal mladý režisér Dominik Beneš.

Liberecký Don Pasquale přinese vášeň mafiánské Itálie v podání mladého inscenačního týmu

V závěru divadelní sezóny 2014/2015 si soubor liberecké opery Divadla F. X. Šaldy připravil operní „bonbónek“, kdy svým divákům představí italskou operní buffu Don Pasquale, skladatele Gaetana Donizettiho (1797 – 1848). Tzv. „buffou“ nazýváme kategorii oper, které si kladou za cíl diváka pobavit, potěšit, odlehčit stíny dramatické operní literatury. Tomu odpovídá i samotné libreto a hudební zpracování, které bývá postaveno na základech hudebního vtipu s méně či více překvapivou pointou, za pomocí přirozené nadsázky. Nejinak je tomu i u Dona

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.