Aktuality - časopis Harmonie

Naděje pro soudobou hudbu. Ensemble Terrible na Echofluxx18

Echofluxx, který již od roku 2011 pořádá organizace FMErá, je jedním z nemnoha českých festivalů se zaměřením na „alternativní“, experimentální umění. Festival se letos koná v prostorách Paralelní Polis ve dnech 2.-5. května. Hned první festivalový večer patřil kromě několika krátkých filmů zejména mladému pražskému tělesu Ensemble Terrible. Publiku představilo pět skladeb soudobých autorů, ve třech případech šlo o premiéry.

Prohlídka nápadů, propojení generací. Plzeňští skladatelé na Dnech soudobé hudby.

Probíhající období roku patří z hlediska hudebního života k těm, během kterých se soudobé hudbě dostává relativně dost prostoru. Minimálně v Česku a okolních státech. Vedle věhlasného Wiener Modern můžeme mluvit i o menších festivalech, jako je Melos-Étos v Bratislavě, jen nedávno završené královéhradecké Hudební fórum a v Praze například snad poněkud konzervativnější a komornější Dny soudobé hudby. Tento festival, zaměřený výhradně na českou tvorbu, je organizován Společností českých skladatelů a v těchto dnech probíhá již jeho 28. ročník. Šestý z celkem devíti festivalových koncertů se konal 14. listopadu a byl věnován dílům sedmi plzeňských autorů.

Trojan je herec a Goebbels… je skladatel?

Zkušenost z praxe ukazuje, že moderní hudba dobře funguje v alternativních a industriálních prostorech. Smysluplnost spojení takového prostoru a dramaturgie je pak samozřejmě už záležitostí vkusu, názoru a priorit. Festivalový koncert v Národním technickém muzeu 30. května byl vyprodán ještě před zahájením Pražského jara, atraktivita zvolené lokace se vyplatila. Ze strany festivalu to nebyl krok do neznáma, od památného koncertu Agonu tamtéž před pěti lety se Pražské jaro do dopravní haly pravidelně vrací. Počíná si při tom nanejvýš odpovědně, což dokumentuje pečlivá volba interpretů a snaha o evokaci živého, komunikativního vztahu mezi prostředím a znějící hudbou. Pokud jde o „biologickou složku“, stál letos program koncertu v NTM na klarinetistovi Karlu Dohnalovi, houslistovi Davidu Danelovi a saxofonistovi Miro Tóthovi – ano, sázka na jistotu, ale zároveň skutečně to nejlepší, co může naše (počítám v to i slovenskou) soudobohudební interpretační scéna v oboru sólistů nabídnout. Spolu s perfektní koncentraci a přesnosti Karla Dohnala v New York Counterpointu od Steva Reicha, pohotovosti a výrazovou flexibilitou Davida Danela v Bagatelách Heinera Goebbelse nebo sebevědomým a současně ne úplně obvyklým, prostorově empatickým přístupem všech tří sólistů ke ztvárnění Circulation od Jana Trojana se nicméně na ztvárnění všech skladeb stejnou, ne-li větší a v případě skladby Věta bez věty od Michala Rataje výlučnou měrou podílely technologie (koncert byl připravován ve spolupráci s Institutem intermédií Fakulty elektrotechnické ČVUT).

Když zvuk ujíždí na kolečkách. Hudebně-technické invence Pražského jara

Poslední týden Pražského jara 2017 otevřel koncert převážně soudobé hudby v ne zcela tradičním prostoru Národního technického muzea. Není to však zdaleka poprvé, co sem přední hudební festival zavítal, a dnes k tomu byla příležitost přímo ideální. Večer nazvaný Hudebně-technické invence nabídl propojení živých hudebníků s elektroakustickou složkou – a zároveň jistou evaluaci aktuální úrovně tohoto technologicky orientovaného hudebního odvětví.

Jaro versus jaro

22. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jaro versus jaro

Sobota 22. května nabídla nádherně slunečné jarní počasí. Kdo nebyl v přírodě, nešel z Prahy do Prčic, nebyl na vodě, pod vodou, v lese či na zahradě a dal přednost, třeba jen zčásti, Víkendu komorní hudby Pražského jara, byl sice podivínem (bohužel jich mnoho dost), ale čas nepromarnil. Já byl dokonce takovým „exotem“, že jsem dal přednost všem třem  denním koncertům. Byla to hudební setkávání, která mi přinesla zajímavé poznávací zážitky i emocionálně a duchovně oblažující okamžiky.

Hudba...zvuk, prostor

29. duben 2015 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Hudba...zvuk, prostor

Koncertní sál nebo spíše prostor, Atrium olomouckého Konviktu, byl osvětlen jen málo a nepřímo, světlo se rozlévalo pouze od lamp, osvětlujících asi deset notových pultů rozmístěných volně v prostoru. První pohled však upoutalo nezvyklé rozmístění židlí - ty byly uspořádány po celé ploše v malých skupinkách orientovaných všemi směry. Jedinou dominantu prostoru tvořil stůl se zvukovou technikou, ke kterému tradičněji smýšlející posluchači otočili svá sedadla a částečně dali prostoru nežádoucí řád. Ti, kteří tomu pokušení nepodlehli

Prague Modern a Irena Troupová – hudba v času a prostoru

V pořadí čtvrtý koncert festivalu MusicOlomouc 2015, který se konal v neděli 26. dubna, byl v mnoha ohledech netradiční. Například již tím, že první část koncertu se odehrávala v Kapli Božího Těla a druhá část po přestávce v prostorách Atria (obojí v budově Uměleckého centra UP). Večerní program tentokrát zajistil vynikající český ansámbl Prague Modern (David Danel a Roman Hranička – housle, Ondřej Martinovský – viola, Balázs Adorján – violoncello a Ivan Šiler – klavír), orientovaný na soudobou hudbu, spolu se zpěvačkou, sopranistkou Irenou

Sedmý ročník MusicOlomouc netroškaří, v dubnu nabídne šest premiér

Univerzita Palackého v Olomouci a spolek MusicOlomouc pořádají ve dnech 20. až 29. dubna 2015 sedmý ročník mezinárodního festivalu soudobé hudby MusicOlomouc 2015. Dramaturgie nabídne kromě několika vystoupení českých či zahraničních ansámblů také klavírní recitál. Na sedmi koncertech zazní přes čtyřicet soudobých skladeb, z toho šest ve světové premiéře. Program doplní dvě přednášky skladatelů (Gerald Resch – Rakousko a Markéta Dvořáková – ČR). Všechny koncerty i přednášky se konají v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci.

Museum Kampa bude  začínat od nuly  - s poválečnou hudební avantgardou

Výtvarná díla Jaroslava Serpana zdobí prestižní světové galerie. Ve svém rodném Česku je však téměř neznámý. Retrospektivní výstava Mezi uměním a vědou, která potrvá do 12. dubna 2015 v pražském Museu Kampa, u nás poprvé v takové šíři představila tohoto renesančního tvůrce. Jaroslav Serpan náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.