Komentáře - časopis harmonie

ČT art odvysílá koncert Filharmonie Hradec Králové ke 150. výročí K. J. Erbena

V lednu nahrála hradecká Filharmonie mimořádný koncert. V premiéře při něm zazněla skladba současného skladatele Juraje Filase Záhořovo lože. Česká televize jej uvede na programu ČT art 15. března od 20:15 hodin pod názvem Filharmonie Hradec Králové a Karel Jaromír Erben. Filharmonie Hradec Králové přizvala ke spolupráci pěvecké sólisty Michaelu Gemrotovou, Michala Lehotského, Daniela Matouška, Filipa Bandžaka a Pražský filharmonický sbor, který připravil Lukáš Vasilek.

Čech ve Vídni Josef Bárta a jeho Dobrá rada drahá v jihlavském Horáckém divadle

Česká hudební kultura doby baroka a klasicismu je zcela unikátním jevem, kterému v naší kultuře náleží čestné místo. Hudba se v pobělohorské době následkem společenských změn stala významným nástrojem probíhající rekatolizace a na hudební vzdělanost nejširších vrstev obyvatelstva byl kladen mimořádný důraz. V návaznosti na bohatou hymnickou tradici předbělohorskou tak v barokních Čechách vznikalo ojedinělé hudebnické podhoubí, z něhož vzešlo neobyčejné množství nadprůměrných skladatelských a interpretačních osobností, které přirozeně nenacházely doma dostatek místa k uplatnění svých dovedností. Vznikl tak ojedinělý jev české muzikantské emigrace vrcholící ve 2. pol. 18. stol. Jen těžko bychom tehdy hledali v Evropě významnější hudební centrum, v němž bychom se nesetkali s hudebníky z Českých zemí. Je rovněž pozoruhodné, že se převážně jednalo  o fenomén nacionálně český, ačkoli k obrazu hudební kultury této země patří nepochybně i produkce jiných národních etnik, zvláště pak českých Němců. Zmíněný nacionálně český charakter fenoménu zdejší hudební emigrace rezonoval ve vlasteneckých kruzích 19. stol., kdy se v národně-buditelské atmosféře rozšířil oslavný étos bodrých českých muzikantů, kteří v cizině šířili slávu české hudby. Zájmu se dočkali především Josef Mysliveček působící v Itálii, bratři František a Jiří Antonín Bendové na dvoře pruského krále, či jejich starší současníci: drážďanský Jan Dismas Zelenka (aniž by byly známy skutečné kvality jeho díla), minorita Bohuslav Matěj Černohorský, speciálního ocenění se dostalo reformnímu tvůrci Manheimské školy Janu Václavu Stamicovi. Dále byla známa jména klavírního virtuosa Jana Ladislava Dusíka, či v Paříži působícího Antonína Reichy, ačkoli v jeho tvorbě nejsou patrny výraznější české kořeny.

Na koho se vzpomíná, neumírá

5. květen 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Komentáře
Na koho se vzpomíná, neumírá

Klavírista a skladatel Vlastimil Lejsek (21. 7. 1927 – 12. 3. 2010) byl mužem mnoha zájmů. Mimo sólová vystoupení hrál také v duu se svou manželkou Věrou. Roku 1978 založil Mezinárodní Schubertovu soutěž pro klavírní dua.  Miloval Jesenicko a věnoval mu  nejen řadu  skladeb, ale také zde zanechal nesmazatelnou stopu. Svůj život zasvětil vychovávání  mladé hudební generace (učil i na JAMU), přičemž nezapomínal také

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.