Umělecký šéf Pražského filharmonického sboru, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky, Lukáš Vasilek má skutečně mimořádný cit pro překvapení. Pražské sborové koncerty, které několik let společně s ředitelkou PFS Evou Sedlákovou tvrdohlavě prosazuje,  jsou objevnou cestou do sborového repertoáru. Někdy jsou to skladby zapomenuté, opomíjené nebo  zcela nové, jindy skladby sice známé, ale interpretované s osobitými akcenty na nejvyšší světové úrovni. Sborový cyklus PFS patří k tomu nejpřínosnějšímu, co lze v koncertní sezoně slyšet na české hudební scéně. Nejinak tomu bylo 15. prosince v komorním prostoru Symfonického orchestru hl. m. Prahy, kostelu sv. Šimona a Judy.

Pražský filharmonický sbor naučil během uplynulých let svoje publikum navštěvovat a capellové koncerty a přesvědčil veřejnost o tom, že samostatný sborový večer s vyváženou a nápaditou dramaturgií může nadchnout. A ačkoli 5. května, kdy cyklus sborových koncertů PFS vyvrcholil v pražském kostele sv. Šimona a Judy, nabízela metropole další lákadla včetně premiéry Andrey Chéniera v Národním divadle nebo hostování „čaroděje perkusí“ Martina Grubingera u České filharmonie, chrámový prostor v Dušní ulici byl celkem uspokojivě zaplněn.