71. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro byl nedávno úspěšně završen, ale už nyní organizátoři avizují jedno z největších lákadel připravovaného ročníku: 12. a 13. května 2017 Pražské jaro zahájí Vídeňští filharmonikové s dirigentem Danielem Barenboimem. Tento orchestr, jejž mnozí řadí na pomyslnou první příčku světových orchestrů, na Pražské jaro zavítá teprve posedmé – pocty zahájit festival se jim dostává vůbec poprvé.

Fakt, že Julietta Bohuslava Martinů nese označení lyrická opera, nemusí mnohdy nic znamenat a pravdou je, že inscenační tým tohoto surrealistického kusu, který Juliettu uvedl v premiéře 28. května v berlínské Staatsoper im Schiller Theater, se s lyričností partitury ani námětu příliš neztotožnil. Informovaní a znalí diváci mohli být překvapeni večerem s krimi zápletkou, bouřícím orchestrem a zuřivě vášnivým Michelem, soudě dle ovací se ale tahle verze Martinů v Berlíně líbila.

U Daniela Barenboima je Brucknerova hudba v současnosti určitě v těch nejlepších rukou. Se svým operním a koncertním orchestrem Staatskapelle Berlin ji v poslední době intenzivněji hraje a rovněž natáčí. A je mu také, stejně jako Brucknerovi, blízký svět Richarda Wagnera. Když se v neděli 15. 5. berlínští objevili ve Smetanově síni na Pražském jaru s Pátou symfonií, byla to tedy jednoznačná událost.

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se koná sice po jednasedmdesáté, ale slaví díky kouzlu matematiky sedmdesátiny. Po celou tuto dobu pevně ctí přesvědčení, že dobrý festival není jen o dramaturgii, ale také o interpretaci. Masová média budou zajímat hlavně „hvězdy“ – Daniel Barenboim, Maurizio Pollini, Violeta Urmana, Gil Shaham, možná i Paavo Järvi nebo

Operní večery s jubilujícím tenoristou Plácidem Domingem (21. ledna 1941, Madrid) k jeho 75 narozeninám nabídne televizní stanice ČT art v týdnu od 18. do 22. ledna. ČT art uvede archivní záznamy oper, ve kterých Domingo ztvárnil své životní role, tenoristův recitál s Vídeňskými symfoniky z roku 1991 i berlínskou inscenaci Verdiho Trubadúra, ve které Domingo zpíval barytonovou roli Hraběte Luny.

Daniel Barenboim má Berlín u nohou, je pyšný na sebe i na hudební produkce, které zde v obrovském objemu provozuje. Málokdy se vidí, aby se dirigent děkoval publiku po každém odehraném jednání, lépe řečeno, vídám to jen u Barenboima. Má na to právo. Málokterý dirigent na konci představení bere na pódium celý orchestr a dává tím jasně najevo, kdo se podílí na jeho úspěchu. Ve Státní opeře Unter den

Václav Luks: Čistě mozartovský program představí Collegium 1704 v Rudolfinu na koncertě 24. února. Repertoár období klasicismu v sobě skrývá mnoho pozoruhodných otázek a příležitost diskutovat po e-mailu o interpretačních tradicích, zkušenostech s různými typy orchestrů nebo třeba tempových představách s mezinárodně renomovaným dirigentem, kterého není třeba představovat – Jakubem Hrůšou –, byl pro mne v období příprav na tento koncert velkým obohacením....

Klavírní cyklus Iberia španělského skladatele a vynikajícího pianisty Isaaca Albénize je nejen nejslavnějším dílem autorovým, ale patří ke stěžejním dílům celé evropské klavírní literatury...

Bruchův Kol Nidrei je na tomto CD dramaturgicky nesmyslný doplněk, ale chápeme editory, že se asi jinam nevešel. Jemná meditativní skladba je závěrečným bonbónkem po mírně rozporuplném...

Není divu, že v době, kdy se na nás skrze teleshoppingy valí tisíce různých "Best Of Classics", má náročný posluchač určitý odstup od antologií či kolekcí nahrávek. V případě této bergovské kolekce...