Csilla Boross

Nabucco výtvarný

5. listopad 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Nabucco výtvarný

Verdiho raná opera Nabucco patří k nejoblíbenějším a nejlépe navštěvovaným operám a není divu, že ji plzeňské Divadlo J.K.Tyla zařadilo do svého repertoáru. Patrně míní novou inscenaci udržet dlouho v hracím plánu, protože obsadilo hlavní role hned třikrát. Jako Nabucca můžeme v průběhu času vidět  Michele Kalmandyho, Pavla Klečku a Nikolaje Někrasova, v roli Abigail Csillu Boross, Ivanu Šakovou nebo Ivanu Veberovou, jako Zachariáše Jana Hnyka, Jevhena Šokala a Františka Zahradníčka, v roli Feneny Beccu Conviser, Václavu Krejčí Houskovou a Janu Foff Tetourovou.

Jak na grand operu: La Gioconda v Národním divadle Brno

Režírovat klasickou „grand operu“, jako je Ponchielliho La Gioconda, nemusí být zdaleka tak jednoduché, jak bychom si mohli myslet. Na první pohled se vše zdá snadné – velká scéna sboru v karnevalových maskách, velkolepý balet v paláci, hořící loď, inkvizice a milostný mnohoúhelník – tolik divácky vděčných čísel! Právě v nich ale může být skryto úskalí grand opery a důvod, proč byl kdysi dominantní operní žánr postupně na světových scénách zredukován na pouhou hrstku titulů, mezi něž patří právě i La Gioconda. To, co přitahovalo operní publikum (proslule zejména to pařížské) v 19. století, nemusí totiž být zdaleka tak atraktivní pro diváky dnešní. Grand opera sází na spektakulární davové scény, zpracovává historické náměty a příběh postav

Končí zima, nadchází doba karnevalu: V Brně uvedou Giocondu

Nejslavnější z 10 oper Amilcare Ponchielliho (1834-1886) La Gioconda bude na jevišti českého divadla v Brně uvedena vůbec poprvé. Jako režisér a scénograf se po divácky velmi úspěšných inscenacích Polské krve a Carmen vrací Tomáš Pilař, který operu zasadil do karnevalových Benátek přelomu 16. a 17. století. „V první řadě akcentuji motiv jakýchsi psychologických masek. Každá z postav vystupuje sama za sebe a zároveň vystupuje za někoho, za koho prostě v dané společnosti vystupovat musí. Právě charakter karnevalu s maskami fyzickými se prolíná s motivem těchto masek metaforických,“ říká Tomáš Pilař o svém režijním konceptu, ve kterém využívá např. odkazů na tzv. caravaggiovské svícení či gestiku renesančních tanců.

csenfrdeitptes

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.