Kritiky - časopis harmonie

Don Narcis aneb Povedený Giovanni v Liberci

Vzápětí po velkém potěšení z festivalu Opera 2020, na němž operní soubor libereckého Divadla F.X. Šaldy opět získal Libušku za inscenaci, tentokrát za dvě operní aktovky Sergeje Rachmaninova Francesca da Rimini a Lakomý rytíř, zde následovala premiéra Mozartova Dona Giovanniho. Velká zvědavost. A žádné zklamání.

Rachmaninovovo předpeklí v Liberci

22. prosinec 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Rachmaninovovo předpeklí v Liberci

Liberecký operní soubor opět zazářil. Jeho dramaturgie je mimořádně objevná už po několik let, dramaturgyní souboru je od dubna 2016 Linda Keprtová (na Rachmaninovových operách dramaturgicky spolupracoval Vojtěch Babka). Všichni víme, že dramaturgické směřování souboru není pouze dílem určitého dramaturga, ale výsledkem nesčetných společných úvah vůdčích pracovníků ve spolupráci s vedením divadla. Linda Keprtová je zároveň profilovou režisérkou libereckého souboru a ve spolupráci se šéfem operního souboru dirigentem Martinem Doubravským připravili svým libereckým i těm mimolibereckým divákům, kteří se o jejich produkci zajímají, už několik pozoruhodných inscenací.

Liberecké divadlo připravuje jako první dvojici Rachmaninovových oper

Dvě jednoaktové opery Sergeje Rachmaninova, jež ve světové premiéře před více než sto deseti lety zazněly společně v jeden večer, nyní stejným způsobem uvede liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Francesca da Rimini podle Dantovy Božské komedie a Lakomý rytíř vycházející z Puškinova stejnojmenného dramatu budou poprvé v novodobých dějinách českého divadla uvedeny v jeden večer – tak, jako v moskevském Velkém divadle dne 24. ledna 1906. Druhá jmenovaná opera bude navíc provedena v české premiéře. Premiéry dvojice děl proběhnou v pátek 14. a v neděli 16. prosince 2018. Nastudování je společným dílem dirigenta a šéfa opery Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové.

Obrazy ze života bohémy v Liberci

11. březen 2018 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Obrazy ze života bohémy v Liberci

V pátek 9. března 2018 proběhla v libereckém Divadle F. X. Šaldy premiéra Pucciniho Bohémy. Inscenační tým pod vedením režisérky Lindy Keprtové vsadil v případě této oblíbené a široce známé opery na poměrně konvenční pojetí ozvláštněné po výtvarné stránce promítanými obrazy impresionistických malířů (Manetova Snídaně v trávě, Monetovo Zimní slunce v Lavacourt či Renoirova Zábava v Moulin de la Galette a Váza růží). Spojení příběhu chudých umělců a intelektuálů s díly velikánů impresionismu dává smysl nejen proto, že Rodolfův přítel Marcello je malíř, ale také proto, že Bohéma – stejně, jako impresionistická malířská škola – se soustředí na všední život a zachycení momentů ze života obyčejných lidí, bez romantické heroizace nebo realistické popisnosti. Na tomto základním spojení vystavěla režisérka ve spolupráci se scénografkou Renatou Slámkovou jeviště v podstatě prosté kulis (až na výjimky typu židle, netopící kamna nebo improvizovaný stůl z naskládaných knih a z pantů vysazených dveří), jehož prospekt tvořily proměnlivé „inscenované obrazy“ z postav v dobových kostýmech uspořádaných právě v duchu některých impresionistických výtvarných děl. Společnost lidí zachycených v blíže nespecifikované situaci, jakoby uprostřed rozhovoru, či posedávajících ve skupině tváří k divákům, jako když malíř maluje společnost náhodně zachycenou na večírku apod. Dle průvodního slova v programu inscenační tým zvolil tuto koncepci proto, že i Bohéma má ve formě vyprávění „impresionistické“ prvky – příběh je líčen útržkovitě, z vývoje postav (včetně centrálního vztahu Rodolfa a Mimi) vidíme jen části a výsledkem je jakási „montáž“ nastíněných scén a naznačených příběhových zvratů, které si domýšlíme z dialogů a hudby.

Stará hudba 2014 – závěrečné ohlédnutí

Konec roku většinou bývá ve znamení opakovaně dávané Rybovy České mše vánoční “Hej, mistře”. Je to jedna z nejpůvabnějších pastorálních skladeb českého původu vůbec: za úvahu by ovšem stálo udělat v “rybovském” roce 2015 důkladnou inventuru skladatelova díla – i to málo, co z něj doposud bylo zpřístupněno, naznačuje, že by si zasluhovalo podstatně větší pozornost. Stejně jako lecos jiného z pozůstalosti autorů, působících v českých zemích. Nejzřejmějším důkazem tohoto tvrzení je uvedení Michnovy Loutny české Ensemblem...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.