Nový koncertní prostor a vstup do něj ověnčený výjimečnou hudbou, to je aktuální okamžik barokního orchestru Collegium 1704 a jeho sboru, souborů připomínajících si letos desáté výročí. Ve středu 21. října vstoupily do nové sezony ve spirituálním prostoru kostela sv. Anny - Pražské křižovatky provedením Mariánských nešpor Claudia Monteverdiho.

Právě začínající koncertní sezona Collegia 1704 přinese několik novinek. Ansámbl zavede posluchače do nového sálu, představí novodobou premiéru díla, které na znovuuvedení čekalo přes 250 let a do svého programu nově zařadí koncertní provedení opery, slavné Purcellovy Dido and Aeneas. Posluchači se na koncertech od října do dubna mohou dále těšit na Händelova Mesiáše, Monteverdiho Mariánské nešpory, mezzosopranistku Ann Hallenberg nebo na návrat skvělé Raffaelly Milanesi.

Třicátého května 2015  zahájil orchestr Collegium 1704, sbor Collegium Vocale 1704, které vedl Václav Luks, vznešenou Mší  Omnium Sanctorum Jana Dismase Zelenky  dvacáté pokračování Festivalu 13 měst Concentus Moraviae. Jeho sympatickým rysem je mimo jiné střídání dramaturgů, což je pro festival tohoto typu blahodárné. Desátým v pořadí je letos poprvé Belgičan Jelle Dierickx, jenž dosud připravil 27 festivalů. K poctě festivalu složil po vytvoření dramaturgie dokonce báseň Hudební banket.

Dvořákova síň pražského Rudolfina byla po mnoho desetiletí zvyklá na skvělé orchestrální i komorní koncerty a recitály. Barokní hudba tu zaznívala spíše příležitostně. To se změnilo v sezoně 2012–2013, kdy barokní orchestr Collegium 1704 v čele se svým zakladatelem a dirigentem Václavem Luksem otevřel svůj nový abonentní cyklus Hvězdy barokní opery. Už první ročník přinesl mimořádné umělecké zážitky díky zajímavé dramaturgii a špičkové úrovni orchestru, a především...

Hudební most Praha-Drážďany zahájil v letošním roce dvěma programy v rychlém sledu za sebou: 29. a 30. ledna Salonem Praga 1723, 13. a 14.2. večerem s názvem Jak krásně září jitřenka. Jeden i druhý byly zjevně koncipovány s ohledem na významná výročí letošního „barokního roku“ (Bach, Händel, Zelenka). První koncert představil hypotetickou „domácí zábavu“ času pražské korunovace Karla VI.: komorní vokální a instrumentální tvorba, morzinský kapelník Johann Friedrich Fasch, Francesco Gasparini a Georg Friedrich Händel (oba ve

Velká Bachova Mše h moll vždycky zůstane pro Václava Lukse skladbou všech skladeb. To ale není jediným důvodem, proč právě jejím uvedením hodlá kapelník zanedlouho oslavit kulaté výročí existence svých ansámblů. K ustavení Collegia 1704 v jeho dnešní podobě totiž před deseti lety napomohl cyklus koncertů, v němž soubor v průběhu jednoho roku uvedl čtyři velké Bachovy vokálně-instrumentální skladby. Úspěšný projekt „Bach – Praha – 2005“ byl významný nejen pro hudebníky, ale i pro pražské publikum. Vedle obou Pašijí

Barokní divadlo v Českém Krumlově je k provozování starých oper jako stvořené, ale zažít takovou produkci na vlastní kůži může být pro běžného diváka téměř nemožné. Prostřednictvím filmové verze opery Orfeus a Eurydika, kterou vydala společnost Arthaus Music na DVD v roce 2014, máme možnost nahlédnout do unikátního divadelního prostoru a sledovat mýtický příběh. Tak, jak ho roku 1762 zhudeb­nil Gluck. Stále živá recepce této tzv. reformní opery vybízí k rozlič­ným inscenačním postupům a nabízí řadu výkladů. Snaha o oslovení...

V letošním roce uplyne deset lety od okamžiku, kdy začal psát svoji úspěšnou historii jeden z dnes nejuznávanějších světových souborů, specializovaných na hudbu 17. a 18. století – Collegium 1704. Během své existence na sebe tento orchestr a vokální soubor upozornili především přínosem k renesanci hudby Jana Dismase Zelenky. Na samotném začátku historie souboru byl však Johann Sebastian Bach, jehož velká vokálně instrumentální díla představilo Collegium 1704 v roce svého vzniku v rámci projektu Bach – Praha – 2005. Dnes patří pražský...

Konec roku většinou bývá ve znamení opakovaně dávané Rybovy České mše vánoční “Hej, mistře”. Je to jedna z nejpůvabnějších pastorálních skladeb českého původu vůbec: za úvahu by ovšem stálo udělat v “rybovském” roce 2015 důkladnou inventuru skladatelova díla – i to málo, co z něj doposud bylo zpřístupněno, naznačuje, že by si zasluhovalo podstatně větší pozornost. Stejně jako lecos jiného z pozůstalosti autorů, působících v českých zemích. Nejzřejmějším důkazem tohoto tvrzení je uvedení Michnovy Loutny české Ensemblem...

Dvě hudební společenství – Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 – spojuje osoba uměleckého ředitele, dirigenta a cembalisty Václava Lukse. V roce 2005 si splnil svůj sen a dal rámec souborům, které nejenže naplnily jeho vize o provádění nejdříve Bacha, potom Zelenky a dalších mistrů baroka a relativně nedávno dospěl až k hudbě 19. století, ale postupně dobývá prestižní pódia festivalů a koncertních domů. Jaké bylo Collegium před deseti lety a dnes, jaký je Václav Luks kdysi a dnes?...