Základem alternativního programu festivalu Pražské jaro 2020 se stane jedenáct koncertů, které budou živě přenášeny z pódií pěti pražských koncertních síní a jedné brněnské. „Ze Spojených států zahraje exkluzivně pro diváky Pražského jara sólový recitál kanadský houslista James Ehnes. Dále se diváci mohou těšit na záznamy legendárních festivalových koncertů uplynulých dekád, program budeme průběžně doplňovat,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor. Všechny koncerty bude možné bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu, vybrané koncerty zprostředkuje Česká televize a Český rozhlas.

Bachův hudební odkaz, hluboce zakořeněný ve středoněmecké hudební tradici, vychází i z vlivu jeho starších kolegů i členů velmi rozvětvené Bachovy rodiny. Johann Sebastian díla těchto skladatelů nejen uctíval a nechal se jimi inspirovat ve vlastní tvorbě, ale pořizoval si také jejich opisy za účelem provedení při nejrůznějších příležitostech. V rámci koncertu Actus tragicus v pátek 13. března v Rudolfinu Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse tento pomyslný Bachův archiv pootevře a uvede tak především díla, která na samotného Bacha měla vliv. Jako sólisté se představí Sophie Junker (soprán), Rupert Enticknap (kontratenor), Samir Bouadjadja (tenor), Tomáš Král (baryton) a Felix Schwandtke (bas).

Od března do prosince proběhne dalších šest samostatných koncertů Collegia Vocale 1704. Zazní na nich hudba Monteverdiho, Händela, Zelenky, ale i méně známých skladatelů jako je Emanuele d´Astorga nebo Sébastien de Brossard a mimořádně se ansámbl vydá i do 20. století. S novou sezonou se koncerty přesunou do prostor kostela Sv. Šimona a Judy, kde proběhne prvních pět koncertů komorní řady, závěrečným šestým koncertem zahájí Collegium 1704 svou činnost v Produkčním domě Vzlet ve Vršovicích.

Václav Luks je maximalista. Připravuje velkolepé projekty, svou erudici stále rozšiřuje a prohlubuje, v hudební interpretaci se projevuje jako nadšenec a vizionář. Nebojí se mířit vysoko, ostatně k dispozici má vynikající soubor a sbor. Do českého prostředí vnesl skladby, jež jsou součástí spíše německé či anglické než české hudební tradice, a my už je dnes díky tomu považujeme za samozřejmost. Jeho Collegium 1704 sice není jediným tuzemským souborem, který svým koncertním provozem opisuje křivku liturgického roku, výjimečným ho ale činí fakt, že slavná barokní díla zároveň natáčí. Nejnověji je to první česká kompletní nahrávka Händelova oratoria Mesiáš, kterou pořídil během čtvrtého koncertního provedení skladby v pražském Rudolfinu v sezoně 2017/2018.

Hlavní postavou nového snímku Collegia 1704 je pro mě jednoznačně hobojistka Xenia Löffler, dlouholetá členka a sólistka Akademie für Alte Musik Berlin. Ve spolupráci s Václavem Luksem připravila a nastudovala tři koncerty Johanna Sebastiana Bacha (1685-1750) v nových verzích: Koncert f moll BWV 1056, Koncert pro cembalo A dur BWV 1055, Koncert pro dvě cembala a smyčce C dur BWV 1061. Východiskem se stal interpretce Koncert A dur, jenž zrekonstruovala pro – možná původní – obsazení s hobojem. K němu připojila novou verzi Koncertu f moll, který byl zřejmě zamýšlen pro nějaký melodický nástroj, a ve spolupráci s houslistou a violistou Timem Willisem změnila instrumentaci cembalového dvojkoncertu pro obsazení se čtyřmi koncertantními nástroji a smyčcovým ripienem. Výsledkem jsou tři fascinující tváře Bachovy hudby, v nichž není žádných vad na kráse.

Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem připravilo na 22. října smělý, společensky exponovaný a současně riskantní projekt s názvem Koncert svornosti k poctě našich předků, jenž měl podtrhnout hned několik událostí najednou: 10 let od vzniku cyklu Hudební most Praha – Drážďany, počátek tříleté rezidence souboru v centru barokního umění Château de Versailles a 100. výročí založení Československa. Slavnostní večer se konal v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha za účasti členů vlády a představitelů katolické církve spolu s Dominikem kardinálem Dukou OP. Na programu bylo Te Deum LWV 55 Jeana-Baptisty Lullyho (1632-1687) a česká premiéra monumentální skladby Missa Saliburgensis Heinricha Ignaze Franze Bibera (1644-1704).

Collegium 1704 provede ve světové novodobé premiéře operu Arsilda Antonia Vivaldiho v režii Davida Radoka. Na evropském turné, které začíná 9. března 2017 ve Slovenském národném divadle v Bratislavě. bude opera provedena poprvé od premiéry v Benátkách v roce 1716. 

Jarní část koncertní sezony 2016/2017 zahájí Collegium 1704 dvojicí koncertů 2. a 3. února 2017 v Dvořákově síni Rudolfina, kde představí díla francouzského baroka z dob králů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. Program pak ansámbl pod vedením Václava Lukse uvede 4. února 2017 v Annenkirche v Drážďanech.

Pražská scéna staré hudby nabízí svému publiku podivuhodné delikatesy, jednu za druhou. Zatímco Monika Knoblochová připravila 7. 2.  do sv. Vavřince v cyklu Café crème spolu s Clarou Novákovou souborné provedení Bachových flétnových sonát (tento večer byl recenzován na jiném místě), Jan Ostrý představil týž program, ale jinak uspořádaný (rozdělený do dvou částí, doplněný o další Bachovy skladby s flétnou a proložený jeho skladbami pro klávesové nástroje) a v jiném obsazení

Pro velikonoční čas připravil Václav Luks se svým Collegiem 1704 v rámci jubilejní sezóny 2015 – 16 dílo, které je těmto nejvýznamnějším křesťanským svátkům nejblíže. Ve zcela zaplněném Rudolfinu pražským i zahraničním publikem zaznělo 22.3. ikonické oratorium Georga Friedricha Händela Mesiáš v provedení souboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, s nimiž Václav Luks oslavil v loňském roce 10.výročí založení. Přizvaní zahraniční sólisté se připojili k vzorovému nastudování