Třídílné oratorium Roberta Schumanna Ráj a Peri op. 50 (1843) znají v českých luzích a hájích jen fajnšmekři, diskofilové a pamětníci. Naposledy bylo nastudováno v Brně (2011) a dříve snad už jen na konci osmdesátých let Českou filharmonií s Gerdem Alberchtem, který pořídil i dnes již v podstatě nedostupnou komerční nahrávku pro společnost Supraphon. Z Schumannova rozsáhlého díla lze na českých koncertních podiích nejčastěji slyšet jeho klavírní, případně písňové kompozice. Za symfoniemi, orchestrálními skladbami, rozsáhlou sborovou tvorbu, natož oratorii a kantátami musí české publikum putovat do zahraničí. Přesto, nebo právě proto se dramaturgové Svatováclavského hudebního festivalu (SHF) rozhodli zařadit Schumannovo oratorium o padlém perském ženském andělovi Peri na program zahajovacího koncertu XVI. ročníku SHF (3. – 28. 9. 2019), který tradičně otevírá podzimní koncertní sezonu v Ostravě a Moravskoslezském kraji. Festival tak hned úvodním koncertem navázal na ambiciózní tradici objevovat neznámé, zapomenuté, nebo ignorované krásy staré a duchovní hudby.

Smetanova Litomyšl nabízí svým návštěvníkům již 61 let pozoruhodné operní inscenace a pečlivě vybrané koncertní kusy v interpretaci významných českých těles. V průběhu sobotního odpoledne však dal festival ve spojení se stipendijním programem MenART, realizovaný Nadačním fondem Magdaleny Kožené, prostor také mladé a neméně talentované generaci rodící se na základních uměleckých školách. Sobotními koncerty vyvrcholil první ročník projektu mentoringu uměleckého vzdělávání, na kterém se společnými silami podíleli nejen výkonní umělci, ale také pedagogové ze základních uměleckých škol celé republiky. Vzniklo tak jedinečné umělecké podhoubí, kde se mohli inspirovat jak žáci, tak i jejich učitelé, kteří své svěřence v programu MenART doprovázeli. Cílem projektu však nebylo pouze zdokonalit technické aspekty interpretačního umění, velký důraz byl kladen také na vlastní autorský otisk mladých hudebníků, zpěváků a výtvarníků. Vznikly tak dvě odlišné skupiny – klasická a autorská – přičemž obě měly v průběhu sobotního odpoledne předvést, co si ze studia pod význačnými umělci odnesly.

Většina koncertů šestnáctého ročníku Svatováclavského hudební festivalu se sice odehraje mezi 3. a 28. zářím, ale kompletní program organizátoři zveřejňují už teď. Festival letos nabídne například novodobé premiéry, koncerty interpretů BBC New Generation Artists, Poznaňské filharmonie nebo svých rezidenčních souborů Collegium 1704, Collegium Marianum a Českého filharmonického sboru Brno.

Tradiční soirée na Svaté Hoře oficiálně odstartovalo 51. ročník festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Letošní ročník bude věnován Antonínu Dvořákovi v roli pedagoga. Na koncertech zazní ve větší míře díla jeho žáků, a to jak z doby jeho působení na pražské konzervatoři, tak z pobytu v USA.

Ačkoliv se rok 2018 nese především v duchu oslav stoletého výročí založení republiky, milovníci vážné hudby po celém světě mají ještě jeden významný důvod k radovánkám – před stejnými sto lety se totiž 25. srpna narodil jeden z nejvýznamnějších amerických dirigentů, skladatelů a popularizátorů hudby Leonard Bernstein. Podobně jako další hudební tělesa se i Filharmonie Brno rozhodla oslavit toto jubileum a vzdát tak hold interpretační legendě světového formátu.

Jubilejní 25. ročník olomouckého Podzimního festivalu duchovní hudby uzavřel páteční koncert v katedrále sv. Václava. Poslední bod programu byl symbolickým pokynutím všem ročníkům minulým, neboť to bylo právě Requiem Giuseppe Verdiho, které uzavíralo vůbec první ročník festivalu a které rozeznělo prostory dómu po pětadvaceti letech znovu. O provedení se postarali Moravská filharmonie Olomouc, Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy, sopranistka Nana Miriani, mezzosopranistka Jana Sýkorová, tenorista Tomasz Kuk, který zaskočil za indisponovaného Tomáše Černého, a basista Martin Gurbaľ. Představení řídil rezidenční dirigent festivalu Jaromír Michael Krygel.

Rozhlasoví symfonikové zahájili novou sezonu ve skvělé formě – „Slavnostně s Bernsteinem a Mahlerem“. Sté výročí narození Leonarda Bernsteina, Mezinárodní den hudby i své vlastní narozeniny oslavili provedením Bernsteinových Chichesterských žalmů a Symfonií č. 4 G dur Gustava Mahlera. Dramaturgicky zajímavý program nastudoval americký dirigent John Axelrod, který provedení vdechl mnohé z Bernsteinova hudebního pojetí. V sólových partech excelovala izraelská sopranistka Chen Reiss a již tradičně byl ke spolupráci pozván Český filharmonický sbor Brno. V pražském Rudolfinu společně vdechli prvnímu říjnovému večeru punc mimořádnosti.

Úvodní číslo koncertu Dvořákovy Prahy 18. 9., na němž v Rudolfinu vystoupila Česká filharmonie s dirigentem Petrem Altrichterem a proslulým ruským pianistou Jevgenijem Kissinem, obstaral Žalm 149, dílo nepatřící k těm nejhranějším z odkazu Antonína Dvořáka. Ať už to nazveme tradicí, či moudrostí předchozích generací – celkem víme proč. Altrichter nicméně dodal tomuto trochu monotónně velkohubému vokálnímu dílu, skandujícímu ve forte své biblické poselství, ten správný lesk pro efektní úvodní skladbu večera. Překvapily jen trochu ostře, hrubě znějící soprány Českého filharmonického sboru Brno (sbormistr Petr Fiala).

Právě probíhající Mezinárodní hudební festival Špilberk letos od 14. do 24. srpna nabízí celkem šest hudebních večerů. Při dvou z nich se představí pořádající orchestr Filharmonie Brno, při dalších dvou hostující tělesa a zbylé dva večery vyplní kinokoncerty hvězd klasické hudby.

Pátá největší a nejlepší ze světových symfonií. Taková je Mahlerova Druhá podle ankety, kterou uspořádal časopis BBC Music Magazine mezi dirigenty. Autograf skladby byl předloni prodán v londýnské dražbě za čtyři a půl milionu liber, za nejvyšší částku vydanou kdy za hudební rukopis. Není divu, navíc při vědomí působivosti a velikosti sdělovaného uměleckého poselství, že provedení tohoto monumentálního devadesátiminutového vokálně-instrumentálního díla vzbuzuje pozornost a očekávání.