První český orchestr pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí zahájí jarní turné. Během něho provede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, a druhý trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.

Čtyřiatřicetiletý šéfdirigent Skotského komorního orchestru a žádaný host světových těles Maxim Jemeljanyčev měl tento týden debutově předstoupit před Českou filharmonii. Z osobních důvodů ovšem musel své vystoupení v pondělí zrušit. Místo něj se v nezměněném programu představí dvaatřicetiletý český dirigent Robert Kružík. S prvním českým orchestrem provede Mozartovu Pražskou symfonii a Beethovenův Čtvrtý klavírní koncert, v němž ho jako sólista doplní teprve dvaadvacetiletý pianista izraelského původu Tom Borrow. Koncerty, které se budou konat ve Dvořákově síni Rudolfina od 8. do 10. března 2023, otevře raně romantická předehra Hebridy od Felixe Mendelssohna Bartholdyho.

V průběhu závěrečné části inaugurace nového prezidenta Petra Pavla, která proběhne 9. března od 18 hodin v katedrále sv. Víta, vystoupí Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor za řízení světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůši. Společně provedou vedle státní hymny tři symbolická díla – Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave od Josefa Suka, část z oratoria Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka a Te Deum téhož skladatele. Sólových pěveckých partů se ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková a basbarytonista Adam Plachetka. Pražský filharmonický sbor připraví jeho hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. Pražský hrad bude v den inaugurace otevřený pro veřejnost, která bude moci slavnost sledovat na velkoplošných obrazovkách na Hradčanském náměstí a na třetím hradním nádvoří. Od 17.30 hodin bude přístupná i katedrála. Živý přenos bude možné sledovat i na ČT 24.

Po oceňovaných nahrávkách Mahlerovy Čtvrté a Páté symfonie vydá Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem u společnosti Pentatone skladatelovu Druhou symfonii „Vzkříšení“. Sólových partů se ujaly sopranistka Christiane Karg a altistka Elisabeth Kulman, které doplňuje Pražský filharmonický sbor. Digitální vydání je naplánováno na Velký pátek 7. dubna, nahrávka ve fyzické podobě na CD bude následovat o několik dní později. Zvukový záznam Mahlerovy Druhé symfonie pořídilo Studio Rudolfinum v listopadu 2018.

Sobotním koncertem České filharmonie vyvrcholila rezidence mezzosopranistky Magdaleny Kožené a dirigenta sira Simona Rattla v této sezoně. A jako předcházející pražská vystoupení těchto umělců přinesl i tento večer (25. února) mimořádný zážitek. Sevřený program – dvě skladby Roberta Schumanna a dva písňové cykly Bohuslava Martinů – dal posluchačům možnost koncentrace. V úvodu zazněla Schumannova předehra k opeře Jenovéfa, op. 81, která však na jevištích nezdomácněla, a tak se předehra uvádí samostatně jako efektní součást koncertního repertoáru. Dramatické peripetie manželů Siegfrieda a Jenovéfy a zrádného Gola ústí v radostné shledání páru, hudební ztvárnění vyznívá až hrdinsky. Orchestr za řízení Simona Rattla hrál měkce, dirigent rozvážně budoval gradaci s pomocí jednotlivých plynulých frází, které dynamicky vzrůstaly i padaly do tichých poloh, hudba se lehce vznášela a současně dramaticky kypěla, každý detail byl zřetelný.

V úterý 21. února provedl Pražský filharmonický sbor ve Dvořákově síni pražského Rudolfina Válečné requiem Benjamina Brittena, součást koruny duchovních kompozic 20. století (Martinů: Polní mše, Honegger: Jana z Arku na hranici, Messiaen: Offrandes oubliées, Pärt: Pašije pode sv. Jana, Penderecki: Polské requiem, Schönberg: De profundis, Stravinskij: Requiem Canticles). Známý je jeho příběh, kdy premiéra zazněla v roce 1962 v částečně obnovené katedrále sv. Michaela v Coventry, zničené za války leteckým úderem Luftwaffe. U nás je však málo známý obsah díla, protože se uvádí jen výjimečně. Je těžké důstojně naplnit požadavky a představy skladatele. Brittenův 66. opus vyžaduje mimořádné nasazení.

Vlivem různých závazků nenabízí Česká filharmonie moc ryze českých programů. Když už, tak jsou to povětšinou stále se vracející díla nebo premiéry současné hudby. Na málo známá díla českých klasiků prostě nezbývá v itineráři našeho prvního orchestru moc místa. Ocenil jsem tedy projekt hudby českých klasiků.

Abonentní koncert České filharmonie A4 (byl jsem přítomen druhé repríze 10. února) patřil mezi zážitky, kdy si říkám, že svět klasické hudby má budoucnost a nárok na život ve světě, který jinak řeší jiná témata a kde je okrajovým jevem.

Každé setkání České filharmonie se sirem Johnem Eliotem Gardinerem má punc výjimečnosti. Legendární dirigent v sobě nezapře člověka, který hledá ideální výrazové prostředky, preciznost a specifika. Nejinak tomu bylo s koncertem 1. února v pražském Rudolfinu, který byl podle jeho přání český. Většinou má novinář snahu určit vrchol koncertu, jenže tentokrát byly v podstatě vrcholy tři, jakýsi hudební Mont Blanc.

První únorový večer České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina (abonentní koncert B4) otevřelo jedno velké dramaturgické překvapení – třívětá Symfonie č. 5 g moll velvarského rodáka Leopolda Koželuha (1747–1818). Přiznám se bez mučení, že jsem tuto kompozici slyšel poprvé v životě, a jen tak na její nastudování prvním českým orchestrem s hostujícím dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem nezapomenu.