Druhý ze čtyř koncertů „Jarní hvězdy České filharmonie“ měl 25. března na programu dvě slavná Beethovenova díla a ještě slavnější Houslový koncert Maxe Brucha. A jeho atmosféra byla zcela odlišná od toho prvního, kdy Jakub Hrůša doprovázel Elgarův Violoncellový koncert a pak zařadil Sukovu Pohádku léta, a program o něco populárnější. Od těchto koncertů bez publika ovšem nelze úplně odmyslet dobu, ve které se konají. Bez publika se vždycky hraje hůř a každý je podvědomě solidární se všemi muzikanty, kteří nemůžou hrát, a každou příležitost jim přeje. Koncert byl navíc benefiční a jen během programu se vybraly necelé dva miliony korun na sociálně psychickou podporu zdravotníků a moderoval ho s tradiční noblesní profesionalitou Marek Eben. Koncert se konal v pološeru mezi velkými žárovkami, v atmosféře někde mezi mystikou a čtením na dobrou noc, televizní obraz ještě tmavší než sál.

Program čtrnáctého ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha byl dnes zveřejněn na online tiskové konferenci. Festival se letos odehraje od 6. do 24. září a uctí 180. výročí narození Antonína Dvořáka a připomene si 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily – téma, které ztvárnil Dvořák ve svém oratoriu. Se zveřejněním programu byl také na webových stránkách zahájen předprodej vstupenek na všechny koncerty 14. festivalového ročníku.

Druhý koncert v rámci cyklu Jarní hvězdy České filharmonie bude mít benefiční rozměr. Odstartuje veřejnou sbírku ve prospěch systémové psychosociální pomoci zdravotníkům. Program koncertu, který bude možné zhlédnout na ČT art nebo na sociálních sítích České filharmonie ve čtvrtek 25. března od 20.15 hodin, se z důvodu karantény většího počtu hráčů orchestru musel změnit. Namísto Druhé symfonie Sergeje Rachmaninova zazní pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova dvě skladby Ludwiga van Beethovena – předehra Coriolanus a Třetí symfonie „Eroica“. Koncert pro housle a orchestr č. 1 Maxe Brucha provede podle plánu Nikolaj Szeps-Znaider.

Čtveřice jarních koncertů České filharmonie začala vzorovým provedením Elgarova Violoncellového koncertu. Violoncellistce Alise Weilerstein otevřel dveře do světa Daniel Barenboim v Evropském koncertu Berlínských filharmoniků na anglické půdě, právě v tomto díle, ke kterému má mocnou citovou vazbu. Jedno ze slavných provedení totiž natočil se svou první manželkou, předčasně zesnulou Jacquelinou du Pré. A že po několika desítkách let angažoval právě tuto cellistku, mělo samo o sobě velkou působivost. O to větší radost je, že jsme ji mohli slyšet v i Českou filharmonií v naprosto svrchovaném provedení. Ocenit musíme doprovod orchestru, který nemá, krom slavného úvodního tématu, snad jediné pohodlné unisono. Koncert celý stojí na sólistovi, a orchestr má často nenápadný, ale kompozičně nesmírně těžký part. Jeho vypracovanost a přesnost byla opravdu potěšující. Introvertním a bolestných charakterem navíc Elgarův koncert koresponduje se zvolenou skladbou Josefa Suka pro druhou polovinu.

V březnu a dubnu uspořádá první český orchestr ve spolupráci s Českou televizí sérii čtyř koncertů s názvem Jarní hvězdy s Českou filharmonií. Sólisty koncertů pod taktovkou Semjona Byčkova a Jakuba Hrůši budou violoncellistka Alisa Weilerstein, houslisté Nikolaj Szeps-Znaider a Lisa Batiashvili a klavírista Kirill Gerstein, který ve světové premiéře provede Koncert pro klavír a orchestr Thomase Larchera. Moderování se stejně jako v adventu ujme Marek Eben. Živý přenos koncertů, které bude možné zhlédnout na ČT art a na sociálních sítích České filharmonie, zajistí Studio Rudolfinum.

Ve čtvrtek 4. února ve 20 hodin odbaví Česká filharmonie první samostatný stream ze svého televizního studia v Rudolfinu pod značkou Czech Phil Media. Ta byla představena přesně před rokem v souvislosti s přenosem na francouzském hudebním kanálu Mezzo Live HD. Tentokrát jako vysílací platforma poslouží výhradně sociální sítě, mimo jiné i Facebook britského rádia Classic FM, který má čtyři miliony fanoušků.

Česká filharmonie pořizuje v těchto dnech studiovou nahrávku Mé vlasti od Bedřicha Smetany se Semjonem Byčkovem. Poslední nahrávka Mé vlasti pod taktovkou Jiřího Bělohlávka vznikla v roce 2014 a byla vydána o čtyři roky později u společnosti Decca k stému výročí založení Československa. Z důvodu pandemie se natáčení Mé vlasti se současným šéfdirigentem a uměleckým ředitelem uskuteční o téměř dva roky dříve, než bylo původně v plánu. V jarních měsících pak dojde na další nahrávací projekt – hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša natočí s Českou filharmonií Zrání a Pohádku léta od Josefa Suka.

Skončil od druhé světové války nejpodivnější rok v životě lidstva, rok navždy spjatý s covidem 19. Mé myšlenky směřují ke klasické hudbě, protože je už více než padesát let mým duševním světem i sociální bublinou.

Hudba má kromě mnoha jiných předností ojedinělou schopnost odrážet nejen vnější tvář doby, v níž vznikla, ale i ducha jejího tvůrce. Dokáže to nejen v časech, kdy jsou tvář a duše spolu v harmonickém souladu, ale i tehdy, kdy se od sebe dramaticky liší. Samotní hudebníci musí od nepaměti dávat své umění do služeb těch, kteří jim zajistí obživu a určují tedy jeho vnější znaky. Obsah, jímž danou formu naplní, však zůstává po staletí svobodou a privilegiem každého hudebníka. Ve šťastných obdobích volí nanejvýš mezi slávou, úspěchem a uměleckou nezávislostí, v ohrožení ho osud nejednou postaví před dilema, zda se podvolit a přežít nebo vzdorovat za cenu velkého osobního rizika.

Poslední adventní koncert České filharmonie začal stylově hudbou Pavla Josefa Vejvanovského. A byl to krásný dotek s hudbou českého baroka, hlas dvou trubek z empory se nesl opravdu zářivě. Zazněla Sonata Vespertina, která dobře unese i toto větší obsazení, a provedená byla čistě, pečlivě, v pomalém slavnostním duchu. Také moderátor Marek Eben v úvodním komentáři připomněl, že dirigent Tomáš Netopil je rodák z Kroměříže, kde Vejvanovský podstatnou část života působil – a vtipně dodal, že krajané si vždycky rádi pomůžou. Tady to ale byla ideální předvánoční znělka, neotřelé koncertní číslo, které odkazuje na ducha některých koled.