Jubilejní 75. ročník festivalu Pražské jaro byl zahájen v pondělí 11. května. Letošní virtuální edici festivalu otevřela již tradičně Smetanova Má vlast, tentokrát ovšem v unikátním sestřihu jednotlivých symfonických básní uvedených v letech 1968–2017 pod taktovkou Karla Ančerla, Rafaela Kubelíka, Libora Peška (s Royal Liverpool Philharmonic), Jiřího Bělohlávka a Daniela Barenboima (s Vídeňskými filharmoniky). Vedle tohoto přenosu na ČT art uvedl týž den Český rozhlas Vltava záznam zahajovacího koncertu z roku 2009, kdy Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídil polský dirigent Antoni Wit. V úterý pak odvysílal legendární zahajovací koncert z roku 1990, kdy v čele České filharmonie po více než čtyřiceti letech emigrace stanula zakladatelská osobnost Pražského jara, dirigent Rafael Kubelík.

Novým hlavní hostujícím dirigentem londýnského BBC Symphony Orchestra bude Dalia Stasevska. Ve svých třiatřiceti letech se stane zároveň nejmladším člověkem a vůbec první ženou na stálé dirigentské pozici u tohoto orchestru. Tato pozice, kterou v minulosti zastával i Jiří Bělohlávek, byla posledních třináct let neobsazená. V čele orchestru se nastupující dirigentka představí již v červenci na londýnském festivalu BBC Proms.

Součástí ceny získané na interpretační soutěži Pražského jara je vystoupení na dalším ročníku festivalu. Poté, co s PKF-Prague Philharmonia zahrál vítěz loňské flétnové soutěže Yubeen Kim, tak se Symfonickým orchestrem BBC o den později ve středu 25. 5. spoluúčinkoval vítěz klarinetového oboru Sang Yoon Kim. Přichází postupně doba, kdy zřejmě budou čím dál častěji také na pražských pódiích hrát mladí Korejci. Ostatně i v letošní klavírní soutěži byl jako nejlepší vyhodnocen pianista z Jižní Koreje, ten nejmladší ze čtyř desítek účastníků z této země…  

Letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro láká mnoha výjimečnými koncerty. Mezi ty nejsledovanější bude určitě patřit koncert Symfonického orchestru BBC, který ve Smetanově síni Obecního domu v Praze dne 26. května vystoupí pod taktovkou svého současného šéfdirigenta Sakariho Orama. V sólovém partu Bartókova houslového koncertu se představí

Vedení Velšské národní opery dnes oznámilo, že jejím novým uměleckým šéfem bude český dirigent Tomáš Hanus, který se ujme svého postu na podzim 2016. "Od prvního okamžiku, kdy jsem s WNO spolupracoval, jsem cítil bezprostřední spojení,"uvedl Tomáš Hanus. "Mají vášeň, kreativitu, talent a profesionální přístup. Těším se na budování pevného vztahu s orchestrem i publikem a na to, že budemem moci přinášet krásnou hudbu více a více lidem. Je pro mne velké privilegium spolupracovat s WNO."

Dalibor, tragická opera ve 3 dějstvích, bývala vždycky zlatým hřebem repertoáru opery Národního divadla. Její premiéra 16. května 1868 byla spjata s poklepáváním na základní kámen pozdější „Zlaté kapličky“ – Národního divadla, kde se záhy stala jedním z titulů, který byl něčím jako „vlajkovou lodí“ operních šéfů. Jeho premiérami se pyšnili operní šéfové Národního divadla – Karel Kovařovic, Otakar Ostrčil, Václav Talich a po 2. světové válce Otakar Jeremiáš, Jaroslav Vogel a Jaroslav Krombholc, tuto operu řídili špičkoví dirigenti, jakými byli Zdeněk Chalabala, Rudolf Vašata, Bohumil Gregor i další. Prostě Dalibor byl titul, který nezmizel z repertoáru

Na pár koncertů vzpomínám celý život. Jedním z nich byl poslední večer Claudia Abbada jako šéfa Berlínských filharmoniků. Shodou okolností byl orchestr na turné ve Vídni a hrál Mahlerovu Sedmou symfonii. Přiznám se, že jako student jsem tehdy netušil, že tato symfonie měla premiéru v roce 1908 v Praze, ale v tu chvíli to bylo úplně jedno. Onen večer měl v sobě velikost, nostalgii, sílu, smutek a především hloubku jedinečného okamžiku. Slovy ho popsat nelze, ale všichni v sále to cítili. Na konci koncertu se z publika snášela záplava...

Nahrávka BBC Symphony Orchestra s Leonardem Slatkinem je celá věnována dílu Leonarda Bernsteina, známého dirigenta a skladatele. Z děl tohoto autora, ze kterých jsou široké veřejnosti...

Řada zklamání a osobních tragédií vedly k vykrystalizování Bernsteinova pozdního slohu, který se dá nazvat hyper-romantický. A tohoto Sibelia by člověk neváhal postavit vedle Gustava Mahlera nebo...

Co zůstalo dodnes v repertoáru z díla Ernesta Chaussona (1855-1899), se dá spočítat na prstech jedné ruky; jeho jméno znají hlavně houslisté díky houslovému koncertu, oblíbené Poème op. 25.