Kritiky - časopis harmonie

Emotivní Idomeneo v Plzni

13. březen 2019 Napsal(a)
Zveřejněno v Svět opery
Emotivní Idomeneo v Plzni

Mozartova opera seria z roku 1781, kdy bylo skladateli pětadvacet let, patří pro své nesporné kvality k těm operám, které se i u nás opakovaně hrají. Vzpomeňme například inscenaci ve Stavovském divadle před devíti lety, v níž jako Ilia účinkovala Martina Janková. V Plzni se tato opera hrála poprvé a získali pro její inscenování velmi zajímavý inscenační tým včetně dobrých představitelů hlavních rolí. Režisérka Arila Siegert a její výtvarní spolupracovníci scénograf Hans Dieter Schaal a kostýmní výtvarnice Marie-Luise Strandt jsou spojeni se jménem vynikající německé operní režisérky Ruth Berghaus, s níž svého času všichni spolupracovali. Podařilo se jim spolu s dirigentem Norbertem Baxou vytvořit neobyčejně čistou a stylově jednotnou inscenaci. Režisérka Arila Sieger je zároveň choreografkou a dokázala vést operní herce k mimořádně soustředěným kreacím. Jejich pohybově herecké výkony byly neoddělitelně propojeny s hudební linkou a s pěveckým frázováním a přitom režisérka zřetelně propracovávala charaktery postav, vztahy mezi nimi a situace, v nichž se ocitají. Neustálá oscilace mezi napětím a uvolněním v jejich pohybu byla fascinující. Scénograf Hans Dieter Schaal vytvořil velmi případnou prostou, ale dokonale funkční scénu, na niž jako připomínku toho, co formovalo osudy zúčastněných promítal pulzování moře. Marie-Luise Strandt si pohrála s velmi kontrastními akčními kostýmy - Idomeneus v šedém oděvu poutníka s sebou nese královský zlatý plášť, Ilia má na sobě vrstvený kostým, který v jejích akcích spoluhraje.

Radostný i smuteční Svatý Václav v Olomouci

Před devadesáti lety zazněla ve Smetanově síni premiéra kantáty pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstera. Skladatelovo dílo vzniklo k příležitosti velkolepých oslav milénia patrona České země roku 1929 a k desetiletému výročí založení Československé republiky. O tom, že je dílo dosud živé a nalezne své místo také při oslavách sta let první republiky, přesvědčil posluchače nedělní koncert 25. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby v Olomouci.

Město Terezín, stanice Věčná naděje

Zatímco zahajovací část festivalu Věčná naděje: Gustav Mahler a terezínští skladatelé proběhla v Praze, její neméně důležitá a z hlediska tématu snad i závažnější část se odehrává ve městě Terezín. Kromě samotných koncertů, které vesměs probíhají v prostorách Magdeburských kasáren nebo Kulturního domu, jsou součástí festivalu také přednášky týkající se převážně kulturního života terezínského ghetta. International Youth Encounters in Terezín – jak jsou tato setkání pořádaná Institutem terezínských skladatelů pojmenována – slouží jako platforma pro muzikology a historiky zabývající se terezínskými skladateli případně terezínskou kulturou vůbec k prezentování nejnovějších objevů a postřehů. Mezi pozvanými figuruje například klavírista a badatel Jascha Nemtsov, který v rámci přenášek promluvil o poválečné integraci terezínských skladatelůdo kulturního života Evropy, muzikolog Albrecht Dümling, jenž seznámil posluchače s historií objevování ztraceného díla skladatele Viktora Ullmanna, či Michaela Vidláková, jedna z přeživších holokaustu. V průběhu těchto přednášek probíhají také menší studijně zaměřené koncerty. Zazněly takto písně Pavla Haase, Gustava Mahlera a dalších v provedení Barbory Poláškové a Kristiny Brachtlové, nebo Jiřího Miroslava Procházky. Neméně poutavou byla rovněž Klavírní sonáta č. 2 Viktora Ullmanna v interpretaci Jiřího Hrubého.

Podzim v Olomouci s duchovním dozvukem

6. prosinec 2016 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Podzim v Olomouci s duchovním dozvukem

Letos se již po 23. rozezněly olomoucké chrámy v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Pořadatelé sestavili program z duchovních skladeb nejrůznějších stylových období. Na své si přišli jak milovníci staré hudby, tak hudby klasické i romantické, ba co víc velkou pochvalu si zaslouží zařazení jazzového koncertu do v zásadě konzervativního programu. Pro festival je to jistě krok kupředu.

Festival komorní hudby v Krumlově přivítá Jamníka, Kahánka i barokního Dona Tabarana

Jubilejní 30. ročník Festivalu komorní hudby Český Krumlov začíná letos už 24. a 25. června tradiční Barokní nocí. Je to unikátní replika barokních zámeckých i zahradních slavností. V hlavních sálech českokrumlovského zámku bude znít dobová taneční hudba i originální koncertantní produkce. Hosty jsou mezi jinými soubor Alla Danza, Krumlovští pištci a tradičně též Jiří Stivín v roli hudebního klauna. Stěžejní 

Magická Žítkovská bohyně Jana Vičara v úspěšné premiéře

V roce 2015 si Moravská filharmonie připomíná 70. výročí svého založení, a podobně jako v předchozích letech i v právě probíhající jubilejní koncertní sezóně organizuje olomoucké symfonické těleso celou řadu hudebních produkcí. V rámci série pravidelných abonentních koncertů uspořádala filharmonie dne 10. prosince 2015 v sále Reduty pořad s názvem Česká hudba v interpretaci mladých Čechů. Pod vedením velmi

Balady české a španělské v Novoměstské radnici propojily srdce Evropy s jižanským temperamentem

Velký sál Novoměstské radnice v Praze se stal už pátým rokem místem, které si pražské hudbymilovné publikum spojuje s letním hudebním festivalem Novofest.  Nové vedení radnice mělo velmi osvícený nápad využít tento překrásný renezanční sál s nádhernou akustikou i jedinečným geniem locipro každoroční akci, která by Pražanům druhého pražského obvodu nabídla kvalitní ucelenou koncertní řadu. Už

Moravská filharmonie se loučila se sezónou Mahlerem

Závěr své již devětašedesáté koncertní sezóny Moravské filharmonie Olomouc patřil Gustavu Mahlerovi. Mahlerovský večer, jak byl poslední koncert sezóny nazván, lze vnímat jako poctu velkému hudebníkovi, který jako teprve třiadvacetiletý působil právě v Olomouci jako dirigent orchestru německého městského divadla (dnešního Moravského divadla). Koncert však sliboval výjimečnost nejen svým programovým zacílením, ale také ojedinělým interpretačním obsazením. Dirigentské role se pro tento večer ujal hostující Gudni A. Emilsson. Tento

Jan Vičar rozdával hudební dárky

2. prosinec 2014 Napsal(a)
Zveřejněno v Kritiky
Jan Vičar rozdával hudební dárky

Ačkoli olomouckou hudební scénu pokládá řada místních patriotů za značně rozmanitou, kvalitní a zřídkakdy ji hodnotí jinak než v superlativech, autorské koncerty jakoby snad ani neměly ve středomoravské metropoli své místo. Tyto poněkud stojaté vody se podařilo rozčeřit Janu Vičarovi, významnému muzikologovi, hudebnímu publicistovi a pedagogovi, který letos oslavil své půlkulaté výročí stylově – uspořádáním unikátního koncertu (24. listopadu 2014) z jeho vlastní tvorby. V barokní kapli Božího těla situované v prostorách bývalého

Gustav Mahler, Alma Maria Mahler - Symfonie č. 1 D dur, Sedm písní pro střední hlas a orchestr, instrumentace Collin a David Matthewsové

Nahrávek Mahlerových symfonií je už dnes bezpočet. Z celé řady pak co do kvantity záznamů ve světě dominuje 1. symfonie. Vedle LP desky se 4. symfonií s Českou filharmonií a Karlem Šejnou (vůbec nejstarší českou mahlerovskou nahrávkou z roku 1950...

Czech English French German Italian Portuguese Spanish

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.