Pomyslnou osou letošní sezony PKF – Prague Philharmonia jsou díla Mozartova a Brahmsova, ozdobou pak sólisté nejen ze zahraničí, ale také přímo z řad orchestru. Ve středu 30. listopadu tedy zazněl ve Dvořákově síni Rudolfina program virtuózně-klasický, ale nebyla by to PKF, kdyby jej z hlediska dramaturgie nepojala velmi neomšelým způsobem.

Sobota 22. května nabídla nádherně slunečné jarní počasí. Kdo nebyl v přírodě, nešel z Prahy do Prčic, nebyl na vodě, pod vodou, v lese či na zahradě a dal přednost, třeba jen zčásti, Víkendu komorní hudby Pražského jara, byl sice podivínem (bohužel jich mnoho dost), ale čas nepromarnil. Já byl dokonce takovým „exotem“, že jsem dal přednost všem třem  denním koncertům. Byla to hudební setkávání, která mi přinesla zajímavé poznávací zážitky i emocionálně a duchovně oblažující okamžiky.

Koncertní cyklus orchestru, který tuzemskému publiku urputně vnucuje svůj název PKF – Prague Philharmonia (místo bývalého sice tuctového, ale komunikativnějšího Pražská komorní filharmonie), zaměřený na hudbu 20. a 21. století „Krása dneška“ funguje už jedenáctou sezonou. Na projekt, který si během své existence prošel už mnoha, často nelehkými peripetiemi, spjatými s tuzemskými sociálně-kulturními poměry, je to doba pěkně dlouhá. Zatím poslední „kotrmelec“ nastal loni, cyklu se

V pořadí čtvrtý koncert festivalu MusicOlomouc 2015, který se konal v neděli 26. dubna, byl v mnoha ohledech netradiční. Například již tím, že první část koncertu se odehrávala v Kapli Božího Těla a druhá část po přestávce v prostorách Atria (obojí v budově Uměleckého centra UP). Večerní program tentokrát zajistil vynikající český ansámbl Prague Modern (David Danel a Roman Hranička – housle, Ondřej Martinovský – viola, Balázs Adorján – violoncello a Ivan Šiler – klavír), orientovaný na soudobou hudbu, spolu se zpěvačkou, sopranistkou Irenou

Výtvarná díla Jaroslava Serpana zdobí prestižní světové galerie. Ve svém rodném Česku je však téměř neznámý. Retrospektivní výstava Mezi uměním a vědou, která potrvá do 12. dubna 2015 v pražském Museu Kampa, u nás poprvé v takové šíři představila tohoto renesančního tvůrce. Jaroslav Serpan náleží k zakladatelům poválečné abstrakce a postmoderny. Sám sebe nazýval „spisolířem“, protože v rámci své tvorby co do důležitosti nerozlišoval mezi malbami a texty...